Podraz století? Lutnick sázel proti Trumpovi od samého počátku

Zoufalství, naštvání, ale i rezignace a apatie. Tak lze popsat chování Donalda Trumpa na tiskové konferenci dne 20. února, kde oznamoval, že mu Nejvyšší soud zasadil tvrdou ránu a zrušil cla zavedená na základě zákona IEEPA o mimořádných ekonomických situacích. Prezident se neubránil sebelítosti a stěžoval si, jak jsou soudci šílení, když chrání zájmy ekonomických partnerů Spojených států, místo aby Trumpa podpořili v jeho úsilí vzít si zpět to, co podle prezidenta obchodní partneři USA v minulých letech Američanům ukradli.

Jeden muž na pódiu, konkrétně ministr obchodu, Howard Lutnick, se celou dobu úporně snažil bránit tomu, aby se viditelně usmíval. Chvílemi mu to ale ujelo a zatímco se Donald Trump litoval a nadával, Lutnick byl viditelně v dobrém rozpoložení.

A Howard Lutnick měl k úsměvům a dobré náladě několik stovek milionů důvodů. Bývalý investiční bankéř, miliardář a zakladatel investiční skupiny Cantor Fitzgerald je totiž jedním z architektů současné obchodní a celní politiky Donalda Trumpa. Ukazuje se však, že to byl právě Lutnick, kdo od samého počátku sázel proti Donaldu Trumpovi stamiliony dolarů a na zrušení celních opatření plánoval také náležitě vydělat.

Současný ministr obchodu Spojených států byl blízkým spojencem prezidenta Trumpa již v průběhu předvolební kampaně. Byl to on, koho dnešní šéf Bílého domu pověřil řízením financování předvolební kampaně a Lutnick osobně Trumpovi věnoval 9 milionů dolarů přímo a 14 milionů dolarů zaslal na kampaň nepřímo skrze sponzoring dalších republikánskch kandidátů a konzervativních influencerů, například skupiny Turning Point USA zesnulého Charlieho Kirka. Deník The Washington Times pak popisuje Lutnicka jako neobyčejně inteligentního, urputného a nelítostného obchodníka s neobyčejnými konexemi i schopnostmi. Logicky se tak pro důležitého muže kampaně nabízela jedna z klíčových pozic v Trumpově administrativě, tedy post ministra financí, se kterým Howard Lutnick také počítal a podle Fox News jej měl také získat. Jenže k tomu nikdy nedošlo. Ministr obchodu se stal šéfem Trumpova tranzičního týmu, který měl zajistit předání vlády mezi aparátem Joea Bidena a nastupující druhou administrativou Donalda Trumpa. Během těchto několika týdnů se ale proti až příliš vlivnému Lutnickovi vzbouřili jiní blízcí spojenci Donalda Trumpa a prosadili na Ministerstvo financí Scotta Bessenta, taktéž respektovaného investora s konexemi napříč Wall Street i Evropou - Bessent mimo jiné více než 15 let řídil investice pro Georga Sorose.

Post ministra obchodu byl pro Howarda Lutnicka chabou útěchou, ale zároveň jej získaná pozice opravňovala k realizaci celní a obchodní politiky Spojených států, respektive k jejímu vymáhání. V únoru a březnu roku 2025 se tak Lutnick odhodlal k riskantnímu kroku - přesvědčil Donalda Trumpa, aby pro uvalení cel na de facto celý svět využil zákon IEEPA o mimořádných ekonomických situacích. Klíčové je, že tento zákon nebyl pro uvalení cel nikdy využit a Donald Trump měl jiné, historicky prověřené možnosti k aplikaci navýšených cel, primárně takzvaný Smooth-Hawley Act z roku 1930 a uplatnit cla až do výše 50 % podle vlastního uvážení. Tato legislativa umožňuje prezidentovi Spojených států cla zavést, odůvodní-li, že jsou firmy ze Spojených států obchodními partnery neoprávněně diskriminované skrze tarifní či netarifní bariéry. Další možností je Trade Act z roku 1974 umožňující Bílému domu aplikaci cel ve výši 25 % a navýšení až na 100 % v případě, kdy protistrana taktéž aplikuje tarifní či netarifní bariéry.

Ale ne, Howard Lutnick přesvědčil Donalda Trumpa, aby cla zavedl v režimu zákona IEEPA a byl prvním prezidentem, kdo značně kontroverzní a legálně neprozkoumanou cestu využije. Následně ministr obchodu veřejně Bílý dům hájil, v zákulisí ale rozjel hru o miliardy dolarů, která mohla vyjít jen v případě, kdy Donald Trump selže.

Následující události se skutečně staly a dokládají je nejen reportáže investigativních serverů a přepisy senátních slyšení v Kongresu, nýbrž také povinně zveřejňované informace americké Securities and Exchange Comission (SEC) - regulátora amerického kapitálového trhu.

V dubnu došlo k takzvanému Dni osvobození, tedy k zavedení celoplošných cel právě skrze zákon IEEPA a o několik týdnů dříve byly celní přirážky zavedené také na Kanadu, Mexiko a Čínu. Odůvodnění těchto kroků bylo dvojí - Donald Trump argumentoval v případě prvních tří zemí dovozem fentanylu a u zbytku světa jako důvod využití zákona IEEPA uvedl dlouhodobé okrádání Spojených států jejich obchodními partnery. Howard Lutnick se jal obrážet mediální domy a ve Fox News, CNBC, ABC News a dalších relacích Donalda Trumpa hájil. Jak ukazují záznamy americké SEC, v soukromí však začal sázet proti svému vlastnímu šéfovi, a to nikoliv malé částky - šlo o vyšší stovky milionů dolarů.

Jakmile se v březnu a dubnu roku 2025 propadly akciové trhy a nejhorší ztráty zaregistrovaly firmy navázané na Čínu, začali Lutnickovi synové pověření řízením firmy hromadně nakupovat. Za 116 milionů dolarů skoupili akcie čínské firmy Alibaba a dalších více než 600 milionů dolarů investovali i do podílů ve společnostech Apple a Tesla. Obě americké firmy jsou na Čínu silně navázané a firma Cantor Fitzgerald v nich až do Dne osvobození vlastnila jen marginální podíly. V květnu roku 2025 se do vyostřujícího se konfliktu Lutnick společně se Scottem Bessentem vložili a Donalda Trumpa přesvědčili, aby obchodní válku s Čínou deeskaloval. Byl to opět Lutnick, kdo následně v Ženevě vedl jednání s čínskými protějšky a společně se Scottem Bessentem skutečně obchodní válku zastavili. Firma Cantor Fitzgerald následně podíly zhodnocené o 60 až 185 % prodala se ziskem vyšších stovek miliard dolarů a akcií se zcela zbavila. Firma Lutnickovy rodiny nevydělávala jen na akciích, ale skrze koupi levných opcí na růst hodnoty společností investovala další desítky milionů dolarů, které se následně po deeskalaci obchodní války - kterou vyjednával sám Lutnick - násobně, někdy i desetinásobně zhodnotily.

To ale není vše. Lutnickova firma ovládaná jeho syny v reakci na zavedená cla začala hromadně skupovat nároky na odškodnění firem, které byly navýšenými cenami zasaženy. Obchodní zástupci Cantor Fitzgerald rozesílali obchodní nabídky, kde uváděli, že jde o neobyčejnou příležitost a firma Cantor Fitzgerald již realizovala - v dubnu roku 2025 - transakce za zhruba 10 milionů dolarů s tím, že do nároků firem hodlá investovat podle vlastních slov až vyšší stovky milionů dolarů. Synové Howarda Lutnicka opět nakupovali levně - nabízeli 20 až 30 centů za dolar.

Ještě v listopadu Lutnick velice hlasitě Donalda Trumpa hájil. Firma jeho dvou synů ale v zákulisí sázela proti clům, která sám Lutnick pomáhal zavést a navrhnout.

Je těžké odhadnout, kolik nároků celkem firma Howarda Lutnicka skoupila, protože neexistuje povinnost tyto kontrakty nahlašovat americké SEC. Další výhodou je, že lze nároky nyní, když je jasné, že obchod vydělá trojnásobek až pětinásobek investované hodnoty, také prodat s drobnou ztrátou a nechat finální soudní bitvy na spřízněných společnostech nijak nespojených se samotným ministrem obchodu a jeho rodinou.

Je to celé legální? Těžko, Howarda Lutnicka a jeho syny by ale musela začít stíhat právě americká SEC, která spadá pod kontrolu resortu jejich otce a předsedou této organizace je Lutnickův rodinný přítel, Paul S. Atkins.

Je vysoce pravděpodobné, že za několik let na téma obchodů Howarda Lutnicka vzniknou knihy, možná i Hollywoodský film podobný eskapádám Jordana Belforta nebo Franka Abagnala, ztvárněného Leonardem DiCapriem ve snímku Chyť mě, když to dokážeš. Do té doby bude také zajímavé sledovat, jak se k novým zjištěním o činnostech vlastního ministra obchodu postaví sám Donald Trump. Prezident Spojených států dosud Lutnickovy kroky, které nyní rezonují napříč zemí nekomentoval.

Pokud by došlo k vyšetřování úřadem SEC, hrozí ministru obchodu Lutnickovi odnětí svobody v délce až 20 let a propadnutí majetku, který získal skrze nelegální schéma takzvaného insider tradingu. K tomu by ale agentura musela jednoznačně prokázat, že Lutnick celou dobu o ilegální povaze Trumpových cel věděl a prokazatelně disponoval neveřejnými informacemi, které následně sdílel se svými syny kontrolujícími skupinu Cantor Fitzgerald. Pouhá existence obchodů nestačí a jak je na Wall Street známo, autority aktérům věrohodně prokáží jen zlomky takových traksankcí právě z důvodu nedostatku usvědčujících důkazů. Bylo by bláhové si myslet, že pomyslný nejchytřejší muž v místnosti dostatečně tento případ neošetřil, když se vydal přímo proti Donaldu Trumpovi známému pro jeho nelítostnou pomstychtivost vůči všem, kteří se mu znelíbí.

Je až bizarní ironií osudu, že to byl právě Lutnick, kdo ze všech Trumpových spojenců nejvíce ovlivnil jeho předvolební kampaň před ziskem druhého mandátu a díky svému působení zajistil rekordní a svou výší trojnásobný rozpočet v porovnání s kampaní roku 2016. Za svou práci, rodinné peníze a související loajalitu pak investiční bankéř očekával jediné - post ministra financí, který mu byl odepřen. Výsledkem je Trumpovo politické selhání a Lutnickovo rekordní zbohatnutí. Ministr obchodu svému šéfovi nabídl dnes již pravomocně ilegální cestu, jak svět vydírat skrze celní opatření a od první chvíle to byl znovu Lutnick, kdo na neúspěch vsadil vyšší stovky milionů, snad i miliardy dolarů.

Kdo se směje naposledy, ten se směje nejlépe. V případě viditelných úsměvů Howarda Lutnicka po boku defétistického a nadávajícího Donalda Trumpa to platí dvojnásob.

Dovětek autora

Kvalitní texty nevznikají ze vzduchu. Pokud rádi čtete nejen mé, ale i jiné texty rozličných autorů, podpořte je pochvalou, sdílením či přímo i finančně stejně, jako byste ocenili dobré jídlo nebo inspirativní knihu. Rychlá doba sociálních sítí vede často ke zkratkám a zjednodušování, které křiví společenskou inteligenci i kritické myšlení. Protiváhou zkratek je kvalita a opakem ignorace je zájem. Jen skrze zájem o kvalitu lze v případě obsahu vyvážit dnešní informační přebytek doby a to, jaké texty budou tvořeny, určují svým zájmem výhradně a pouze čtenáři.

Placené zdroje: