Článek
Fialova vláda rozhodně není dokonalá, její popularita je na historickém dně a preference opozice vysílají jasný „signál“, že voliči nejsou s prací současné vlády spokojení.
Nejsme ale příliš příkří v hodnocení vlády, která na sklonku jedné krize - koronavirové pandemie - nastoupila do další bezprecedentní krize, prvního ozbrojeného konfliktu na evropském kontinentu v novodobé historii? Ačkoli se dá neustále psát o nezdarech a nekvalitní, místy až bizarní komunikaci Fialovy vlády, existují její nezpochybnitelné úspěchy a je třeba o nich mluvit.
Článek se záměrně nevěnuje zahraniční politice a souvisejícím tématům, cílem je poukázat na opatření výhradně domácího charakteru.
Uvolnění covidových restrikcí
Při nástupu vlády současného premiéra byly stále aktivní covidové restrikce, Petr Fiala však nechal covid „zmizet“. Vláda nastavila funkční opatření, téma pandemie neakcentovala a nevyužívala tak mediální prostor pro svou sebepropagaci - jak bylo praxí Andreje Babiše. Narozdíl od lídra hnutí ANO, který pořádal tiskové konference kvůli každé maličkosti a holedbal se, že zařídil dostupnost léčiv všeho druhu, nebylo o vládě v tomto tématu slyšet - a to je dobře. Pandemie ze života občanů ustoupila, ačkoli byla stále aktuálním tématem a v prvních měsících vlády premiéra Fialy se do České republiky „vrátil život“.
Zajištění kapacit plynu, odpovědné nákupy ministra Síkely
Po vypuknutí ozbrojeného konfliktu v důsledku ruské invaze na území Ukrajiny došlo k několikanásobnému zdražení plynu a šířily se obavy o dostupnost této klíčové komodity. Ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela ve vyhrocené situaci zůstal v klidu, domlouval klíčové zahraniční kapacitní kontrakty a nakoupil plyn po opadnutí prvotní histerie, čímž ušetřil přes 4 miliardy Kč. Následoval nákup zásobníků na českém území a zestátnění - odkup - firmy Net4Gas, čímž Česká republika dosáhla nezávislosti na externích dodavatelích jak při skladování, tak distribuci plynu.
Zásobníky se podařilo naplnit a díky akvizičním krokům - za zdrcující kritiky miliardáře Křetínského - vláda zajistila strategickou infrastrukturu, ze které budou občané těžit další desítky let.
Nákup plynové infrastruktury navíc naplno odhalil pokrytectví Andreje Babiše - znárodnit ČEZ za více jak 200 miliard je žádané, zajistit však pro ČR zpět její plynovou infrastrukturu je "zlodějna"…
Uprchlická krize - 500 000 uprchlíků? Žádný problém
Abychom pochopili rozměr uprchlické vlny roku 2022, kterou jsme zvládli bez větších obtíží, musí existovat porovnání.
Rok 2015 zaznamenal jednu z největších migračních krizí Evropy, se kterou se Německo potýká dodnes. Do 80 milionové spolkové republiky přišlo 440 000 převážně syrských migrantů, kteří tak tvořili 0,5% německé populace.
Po ruské invazi nastal daleko větší migrační pohyb, jen do ČR přišlo podle dat Českého statistického úřadu až 600 000 ukrajinských uprchlíků. Samozřejmě tu nezůstali všichni, odhaduje se, že zhruba 400 až 500 tisíc jich dnes stále pobývá na českém území. Nedošlo ke skokovému zvýšení kriminality, nedošlo k nárůstu počtu lidí bez domova a nedošlo ani k segregaci ukrajinské menšiny v ČR tak, jak je zvykem při migračních vlnách v dalších evropských zemích.
V porovnání s migrační vlnou roku 2015 tak šlo o bezprecedentní, poměrově desetinásobně vyšší počet uprchlíků než v Německu. Tuto uprchlickou krizi jsme jako republika díky akceschopnosti vlády, krajů a občanů zvládli.
O Dukovanech je předem jasno? Kdepak
Média a euroskeptici měli jasno dávno před oznámením výherce tendru na Dukovany - vyhrají Američané, protože Fiala je jejich loutka. Nestalo se.
Proti původním předpokladům, že tendr na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany bude „jen na oko“ a o výherci je předem jasno, vláda a její tým překvapili zástupce opozice i médií, když vybrali skutečně nejvýhodnější nabídku od jihokorejské KHNP.
Američané i Francouzi podávali námitky, opozice byla podivně zticha - nikdo nečekal výběr dodavatele dle skutečně nejvýhodnější nabídky a míry zapojení českého průmyslu.
Opět, tento krok vlády Petra Fialy budou občané cítit po desítky let a jedná se o přelomové rozhodnutí pro Českou republiku.
Kde jsou taiwanské čipy? Aneb jak Josef Síkela opět všem vytřel zrak
Pekarová s Vystrčilem létají na Taiwan a mezitím tamější firma TSMC namísto v ČR postaví svou fabriku v Drážďanech - zdrcující kritika vlády po oznámení této investice nebrala konce, vládní činitelé byli zesměšňování.
Jako blesk z čistého nebe přišel jiný investor, který ve veřejném prostoru nebyl znám - americký výrobce čipů Onsemi investuje přes 2 miliardy dolarů a zásadně promění Rožnov pod Radhoštěm, zajistí studijní místa a práci s vysokou přidanou hodnotou. Ve stínu této investice zapadla další - od výrobce čipů NXP Semiconductors, který také rozšíří své již existující vývojové centrum v Rožnově. V případě obou investic se rozhodně nejedná o montovny, ale o vysoce placená místa s mezinárodním přesahem.
Obě výše uvedené investice jsou vyšší, než kdy pro ČR zajistila opozice dnes zastoupená Andrejem Babišem v letech 2014 až 2021.
Kritika je oprávněná, úspěchy však nelze opomíjet
Ať už volby dopadnou jakkoli, výše uvedené kroky a úspěchy náleží vládě Petra Fialy a nelze je upozadit či opomenout. Ve stínu kritiky - často oprávněné - je vláda vykreslována jako neúspěšná či neschopná a dle Andreje Babiše přímo „asociální“.
Je na čtenářích, aby zhodnotili, čeho bylo dosaženo během let 2014 až 2021 a zda si podobné úspěchy mohou přičíst i politici, kteří nyní vláčí vládu Petra Fialy tím nejšpinavějším bahnem.
