Gurkhové - zabijáci z Nepálu, Britové je rekrutují již 200 let

Adolf Hitler, nacista a vůdce Třetí říše, kdysi prohlásil,

,,Kdybych měl dva regimenty těchto mužů (pozn - Gurkhů), nikdo na světě by mne neporazil”

Velitel britské armády v Indii, Sam Manekshaw, komentoval bojové schopnosti Nepálců následovně,

,,Pokud muž prohlásí, že se nebojí smrti, je buď lhář a nebo Gurkha”

Nepálští Gurkhové dnes plní v armádě Velké Británie funkci výsadkářů, inženýrů, lehké pěchoty i námořníků.Bojovali ve všech konfliktech, kterých se za posledních 50 let britská armáda zúčastnila a často prokázali až neuvěřitelnou odvahu, odolnost a válečnický talent.

Kdo jsou Gurkhové, jedni z nejobávanějších válečníků sloužících přes 200 let v britské armádě?

Své zkušenosti s bojem proti obávaným nepálským bojovníkům získali Britové během Anglo-nepálské války v letech 1814 až 1816, kdy se snažili potlačit rozmáhající se dynastii Gurkhů, kteří čerstvě převzali nadvládu nad Nepálem. Jako výraz své dominance nad regionem vyslali přes 15 000 vojáků v doprovodu dělostřelectva. Velitelé britské armády bojující tehdy za Východoindickou obchodní společnost, byli válkou ostřílení a zkušení velitelé. Útok probíhal na několika frontách hornatého Nepálu, kde britská vojska postupovala vzhůru z nížin do převýšení.

Generálmajor Rollo Gillespie velel první skupině britského vojska při střetu u horské pevnosti Nalapání. Gillespie byl zkušeným velitelem, veteránem bitvy na ostrově Jáva a měl své muže zcela oddané, dobře vyzbrojené a disciplinované. Přes pět tisíc Britů vidělo pevnost s 600 obránci z řad Gurkhů jako snadný cíl. Osádkou pevnosti navíc byly i ženy a děti, počet bojeschopných mužů dle dobových zápisů nepřekročil 400. Sám Gillespie se proto přesunul do první linie mezi své muže a vedl frontální útok. Byl okamžitě zabit z velké vzdálenosti ostrostřelci z řad Gurkhů, kteří pálili neobyčejně přesně svými mušketami na nezvykle dlouhou vzdálenost.

Britské vojsko o osminásobné přesile obléhalo malou pevnost více než měsíc. Teprve po zablokování přívodu vody k obráncům došlo k průlomu, ale tři dny žízní trpící Gurkhové místo kapitulace vyrazili z bran pevnosti do útoku a probojovali se k horské cestě po které uprchli.

Generál Wood byl dalším z britských důstojníků, který se s Gurkhy střetl. Jeho vojsko o 1 200 mužích postupovalo vstříc vrcholu Džit Gádhí, kde čekala vojska Gurkhů v počtu pouhých 400 vojáků. Nepálci spustili palbu a neohroženě se vrhali do přímého boje až britské jednotky zavelely k ústupu, ačkoli jejich počty Gurkhy dalece převyšovaly. Přes 300 Britů zemřelo, ztráty obránců se odhadují na pouhých 70 mužů.

Britský voják a politik William Fraser si zapsal do svého deníku:

,,Ačkoli v jiných končinách mohla být povaha chování Gurkhů odlišná, nesetkali jsme se z žádnou krutostí z jejich strany vůči zraněným nebo válečným zajatcům. Nepoužívali otrávené šípy, nesnažili se nám otrávit zásoby, nečinili nic z pomsty za své padlé a bojovali s námi ve férovém konfliktu jako muži. Ukázali se jako úctyhodní a osvícení muži.“

Samotní Britové byli překvapení jak z válečnického umění Nepálců, tak hlavně z jejich respektování pravidel ,,slušnosti“, dá-li se o takové vlastnosti během krutostí války vůbec mluvit. Dvouletá válka pokračovala zprvu fatálními neúspěchy Britů, kteří nemohli přemoci neohrožené Gurkhy bojující v násobně menších počtech. Všichni čtyři věhlasní britští generálové selhali a kvůli nezdarům převzal velení David Ochterloney, velvyslanec Britů v Indii. Ten se zapříčinil o zvrat v konfliktu - úspěšně vedl britskou ofenzivu a posléze vyjednal dohodu o míru, čímž došlo k prolomení nepřátelství a Gurkhové se s Brity sblížili.

David Ochterlony viděl potenciál nepálského válečnictví a neohroženosti tamních obyvatel. Kromě dohody o míru, která Nepálu zajistila válečné reparace a ponechala státu kontrolu nad zásadním regionem Darjeeling, obsahovala také klauzuli o možnosti Gurkhů vstoupit do britské armády. Tím započala éra Nepálců v armádě Jejího veličenstva, která trvá již přes 200 let.

Byl zformován první regiment s názvem 1. Gurkhské pušky krále Jiřího, který se úspěšně prokázal v bitvě u Malaunu. Britský důstojník, poručík Lawtie, poznamenal, ,,Mám ten největší důvod být s výkonem Gurkhů maximálně spokojen.“

Na obrázku výše je legendární válečník s přezdívkou Bullets, jenž dle dobové legendy dostal zásah kulí z muškety a ta se zcela zastavila o jeho čelo, aniž by způsobila jakékoli zranění.

Ochterloneyho prozíravost a následné dobré zkušenosti zejména s pověstnou loayalitou nepálských válečníků vedly k formaci dalších praporů a jednotek, které o několik let později čítaly přes 2 000 mužů v pravidelné britské armádě. Před začátkem první světové války se počty Gurkhů navýšily na sílu 10 regimentů - přibližně osmi tisíc mužů.

V obou zničujících válkách první poloviny 20. století nechyběly nepálské jednotky. Namísto vypisování jejich bojových zásluh, kterým vzdal hold i samotný Adolf Hitler v úvodním citátu textu, je dobré zmínit enormní počty vyznamenaných Gurkhů, kteří získali nejvyšší možnou bojovou poctu - Viktoriánský kříž.

Přepočteno na celkový počet 1356 udělených Viktoriánských křížů od roku 1856 jich Gurkhové získali 26. Může se to zdát jako nízké číslo, vezmeme-li ale v úvahu, že Nepálci tvořili pouhých 0,2 % britské armády v dobách první a druhé světové války, získávali poměrově dvacetkrát více vyznamenání, než běžní britští vojáci.

V první světové válce byla nepálská komanda nasazená ve Francii, Mezopotámii i Galipoli. Nepálci získali stovky ocenění včetně tří Viktoriánských křížů. Hned konci 1. světové války se Gurkhové přesunuli do Afghánistánu, kde bojovali v roce 1919 po boku Britů v třetí afghánské válce.

Kapitán Ralph Turner, velitel 3. střelecké divize Gurkhů v první světové válce poznamenal,

,,Nejodvážnější z odvážných, nejlaskavější z laskavých - Naše země neměla nikdy věrnějších přátel, než vás“

Druhá světová válka nebyla pro nepálské jednotky obdobím míru, nasazeni byli opět na několika frontách i kontinentech. V Evropě bojovali při spojeneckém vylodění v Itálii, v Africe působili obrovské ztráty Hitlerovým Afrikakorps a v Asii bránili Singapur a po boku vojsk Spojených států zasáhli i v Japonsku a Číně.

Příslušnost nepálských regimentů pod indickou armádou skončila rokem 1948, kdy Indie vyhlásila nezávislost. Součástí dohody Britů a Indů bylo i rozdělení deseti existujících regimentů do čtyř začleněných do britské armády a šesti, které zůstaly v Indii. Dnes jsou tak Gurkhové přítomní v obou armádách, indické i britské.

V uplynulých padesáti letech se obávání Gurkhové účastnili všech konfliktů Velké Británie. Byli mezi prvními obránci Falkland, kde vytlačili a následně přiměli ke kapitulaci argentinskou armádu. V Iráku byli mezi prvními nasazenými v celkovém počtu třech speciálních jednotek včetně výsadkářů. Také invaze od Afghánistánu pro britskou armádu znamenala opětovné nasazení nepálských jednotek, které se jako vždy vyznamenaly neobyčejnou statečností.

Voják Diprassad Pun na samostatné hlídce zahlédl v roce 2010 přibližující se skupinu Tálibánců. Následné dvě hodiny bránil svůj post tak zuřivě, až zahnal skupinu 15 až 30 útočníků k ústupu. Vypálil při obraně postu přes 400 ran z kulometu, 180 z automatické pušky, vyhodil 17 granátů, odpálil jednu minu a posledního útočníka ubil trojnožkou od zbraně, když mu došly náboje. Tálibánci po něm pálili z automatických pušek, protitankových střel RPG a snažili se dokonce budovu odpálit. Nakonec byli pouhým jedním nepálským bojovníkem zahnáni k ústupu. O události a neobyčejné odvaze Gurkhy Diprassada Puna dokonce informovala i česká média.

Čím to je, že jsou nepálští Gurkhové tak urputnými a odolnými bojovníky? Odpovědí je jejich původ i důkladný výcvik, ze kterého úspěšně vzejde pouhé jedno procento rekrutů.

Nepálci, kteří se chtějí stát členy vážené jednotky Gurkhů, musí projít výcvikem trvajícím více než rok. Na úvodní 10 týdenní selekci v samotném Nepálu navazuje následný přesun do Velké Británie, kde rekruti absolvují dalších 39 týdnů cvičení. Výcvik obsahuje kromě fyzické, stresové a bojové zátěže také testy z matematiky, komunikačních a šifrantských schopností i ovládání pokročilé IT techniky. Přes 97 % rekrutů je odmítnuto hned v Nepálu, kde se jich ročně hlásí přes 17 000. Zhruba polovina vybraných poté výcvik ve Velké Británii úspěšně absolvuje, ročně tak armáda doplní do svých řad kolem 200 členů nepálského komanda.

Níže jsou veřejně dostupné ukázky cvičení, která rekruti absolvují.

Slavná britská Trailwalker Challenge je běh na 100 kilometrů, který každý rok absolvují tisíce lidí. Gurkhové jsou ale tak schopní, že mají vlastní kategorii a samotní Britové se ani nesnaží je překonat. Gurkhové drží rekord v neuvěřitelném čase 9 hodin a 50 minut. Nelze se tomu divit - během výcviku rekruti běhají 40 minut do kopce s 35 kilovým závažím na zádech a to v horských oblastech Nepálu, kde by většina Evropanů měla problém vůbec dýchat, natož u toho ještě běžet.

Kombinace tradice nepálského válečnictví, extrémního fyzického výcviku v obtížném prostředí a kultura disciplíny, odvahy i loajality tak dělá z Gurkhů ty nejobávanější bojovníky.