Článek
Jedním z pilířů zdravé ekonomiky je důvěra ve státní statistické úřady, které reportují inflaci, ceny producentů, ale i data z pracovního trhu a další významné ekonomické ukazatele. V USA se o tyto reporty starají dva úřady, Bureau of Economic Analyses (BEA) a Bureau of Labour Statistics (BLS). Donald Trump ale v poslední době potřebuje vytvořit dojem funkční ekonomiky v době, kdy Američany trápí zvyšující se ceny a dopady celních opatření. Jak se Trumpova vize ekonomiky potká s tvrdými daty statistiků? To ukazují poslední případy čísel vykazovaných Spojenými státy, která bez nadsázky přestala dávat smysl.
Nejkřiklavějším případem byla následná revize nově vytvořených pracovních míst v letech 2025, kdy úřad BLS původně skvělá čísla o 600 000 nových pracovních místech seškrtal pod tíhou reality na pouhých 140 000, čímž své původní odhady změnil o 69 %. Revize se ale netýkala pouze roku 2025, nýbrž se po celých 9 měsících od zveřejnění statistik revidovaly i výsledky za rok 2024. V tomto případě byly výsledky revidovány ještě více, konkrétně o 600 000 pracovních míst, čímž se milion nahlášených nově vytvořených pracovních pozic vypařilo z ekonomiky. Těchto nesrovnalostí si nevšimli pouze ekonomové, ale i předseda Federální rezervní banky, Jerome Powell, který si nechal vypracovat vlastní analýzu a uvedl, že Trumpova administrativa zřejmě nadsazuje nově vzniklá pracovní místa o více než 60 000 měsíčně, čímž vytváří obraz fungujícího pracovního trhu a vytváří tlak na členy bankovní rady, aby snížili úrokové sazby.
Zde ale problém teprve začíná. Podle ekonomů George Akelorfa z Harvardu, laureáta Nobelovy ceny, Paula Krugmana, taktéž laureáta Nobelovy ceny a dalších odborníků jsou nedůvěryhodné i statistiky o inflaci, tedy o navýšení cen jednotlivých spotřebních košů měřených v rámci ukazatelů CPI a core CPI.
Když čísla nedávají smysl a nobelisté bijí na poplach
Něž přejdu ke konkrétním nesrovnalostem ve vykazovaných ekonomických datech, je nutné zmínit odvolání šéfky úřadu Bureau of Labour Statistics (BLS) v srpnu roku 2025, kdy šéfka statistického úřadu Erika McEntarfer zaplatila za vydání nepříznivé statistiky úbytku pracovních pozic v USA během druhého kvartálu roku 2025. Donald Trump následně úřednici obvinil z politické manipulace dat a úřad DOGE pod vedením Elona Muska propustil 35 % personálu, což mělo pro práci kdysi respektovaných statistiků zdrcující následky. Dodnes se 13 z 35 vedoucích pozic nedoplnilo, čímž nelze úředníky BLS přímo vinit z manipulací níže uváděných čísel, jelikož byly zdroje úřadu omezeny natolik, že mohou být jakákoli interpretovaná data ovlivněná také nedostatkem personálu a souvisejícími úpravami metodologie.
Úřad BLS je ve Spojených státech zodpovědný za vykazování ekonomických dat zaměřených na pracovní trh a spotřebitelské chování. Zveřejňuje údaje o inflaci, nezaměstnanosti, ale také o počtu nových či zaniklých pracovních míst a údajích o počtech Američanů bez zdravotního pojištění a těch, kteří se nachází pod hranicí chudoby.
A nyní k meritu věci. Kromě v úvodu uvedených nesrovnalostí ohledně nově vytvořených pracovních pozic v ekonomice Spojených států, kde zprvu docházelo k publikaci skvělých čísel, jen aby je následně nahradila krutá realita, se množství ekonomů podivuje nad říjnovou i lednovou inflací a stavem pracovního trhu ve čtvrtém kvartále roku 2025 a lednu 2026 . Míra inflace, která měla v říjnu a listopadu proti očekávání klesnout na 2,7 % i údaje o lednovém nárůstu počtu nových pracovních míst totiž nedávají smysl. Při bližším rozboru, a zde si vypůjčím slova laureátů Nobelovy ceny za ekonomii, totiž důležité údaje chybí a metodika statistiky vykazuje vady, které by odpovídaly spíše Demokratické republice Kongo, než největší ekonomice světa.
Přibylo 7 000 nebo 250 000 pracovních míst? Nikdo neví
Údaj o tvorbě nových pracovních míst v lednu roku 2026 udělal Donaldu Trumpovi radost. Ekonomika USA měla přidat 136 000 nových pracovních míst a zaregistrovat nejlepší výsledek od nástupu prezidenta do funkce. Problém ale skrývá metodika, kterou úřad BLS využil. Statistici totiž uvádí, že přibylo 7 700 až 256 000 nových pracovních míst a uvedené číslo je průměrným odhadem v tomto nebývale širokém rozsahu, jak publikuje samotný úřad BLS. Stejně široký je i odhad přibývajících pozic v privátním sektoru, podle BLS je přírůstek někde mezi 59 000 a 285 000 - na základě těchto odhadů byla v lednu roku 2026 vykázána rekordní čísla.
Dnešní zcela dechberoucí nárůst nových pracovních míst dokazuje, že se politika Donalda Trumpa vyplácí. Robustní nárůst privátních pracovních míst je důsledkem bilionových investic zajištěných prezidentem Trumpem v americkém průmyslu. Bidenův pracovní trh byl podle revizí ještě horší, než jsme předpokládali. Donald Trump ale Bidenovu katastrofu napravuje skrze turborůst ekonomiky.
A Donald Trump si čísla přisvojuje, ačkoliv se rozpětí odhadů vymyká nejen zvyklostem, ale také zdravému rozumu. Stejná statistika, ze které Bílý dům vychází, také uvádí úbytek v průmyslu i výrobě, což je ale v optice dnešní reality USA zřejmě nepodstatné. Aby bylo jasné, jak je číslo absurdní - ekonomika USA nepřidala za měsíc 256 000 nových míst nikdy v historii, a to ani v době rozvolňování lockdownů během pandemie koronaviru. Zde ale diskrepance nekončí. Vykazované výsledky za říjen, listopad a prosinec roku 2025 byly posléze při střetu s realitou taktéž revidovány níže, průměrně o 40 %. V říjnu mělo dojít ke ztrátě 103 000 pracovních míst v ekonomice USA, ale o dva měsíce později statistici odhad upravili na 178 000 skutečně ztracených pracovních pozic. V listopadu se mělo 64 000 míst vytvořit, ale opět došlo k revizi na pouhých 39 000 míst a prosincová data stále nejsou dostupná, odhady hovoří o nových 58 000 pracovních místech.
Pokud některým čtenářům přijde odhad z ledna 2026 zcela absurdní, právě v lednu roku 2026 přijala Trumpova administrativa novou směrnici pro užitou metodologii u vykazování ekonomických dat, čímž statistikům uvolnila ruce. Dříve by si takto široký odhad statistici dovolit nemohli, dnes mají podle nové směrnice zcela neomezené možnosti. Kdyby se úřad BLS rozhodl, že přibylo 500 000 nových pracovních míst, může podle Trumpem schválené metodiky nastavit rozsah mezi 1 tisícem a 1 milionem míst - podle Bílého domu bude statistika relevantní. Ze statistické metodologie byla vyjmuta historická data, takzvaný ARIMA vzorek, čímž se počítá zcela nanovo a odhad nově nemusí být opřen o modely platné v minulosti.
Bývalý ministr financí a profesor na Harvardu, Larry Summers, komentoval čísla úřadu BLS pod Trumpovou administrativou jako „irelevantní a nespolehlivá z důvodu extrémního politického tlaku na výsledek“ a laureát Nobelovy ceny za ekonomii, Paul Krugman, dodal: „Čísla BLS již nelze vnímat jako zlatý standard a doporučil bych komukoli, koho zajímá reálný stav pracovního trhu, aby se obrátil na soukromé výzkumné agentury.“ Relevantní je také pohled George Akerlofa, dalšího laureáta Nobelovy ceny za ekonomii, který je citován níže.
Útok na práci BLS a škrty v řadách úřadu jsou něčím větším, než jen zhoršení relevance prezentovaných dat. Když se lidé nemohou spolehnout na data, jak pak mají vůbec něčemu věřit?
Data z pracovního trhu ale nejsou tím jediným, co za vláda Donalda Trumpa přestalo dávat smysl. Zřejmě nelze věřit ani o prezentovaným datům o inflaci v USA, jak by naznačovaly říjnové a listopadové diksrepance, které taktéž nelze přehlížet.
Chybí 40 % vykázané inflace. Shodou náhod jde o tu nejdůležitější část
Prosincová inflace v USA opět proti předpokladům všech relevantních analytiků poklesla na 2,7 % z očekávaných 3,3 %, což je nejlepší výsledek za celé funkční období Donalda Trumpa. Je ale zajímavé, jak k těmto číslům statistici došli. Kvůli shutdownu federální vlády USA byly říjnové a listopadové reporty výrazně omezeny, čímž se ale vytvořilo dvouměsíční vakuum v prosinci, který se vyznačuje slevovými akcemi před Vánočními svátky. Aby toho nebylo málo, v datech je uvedena inflace nájmů a cen nemovistostí na 0 % - statistici jí z reportu zcela vyřadili. Ceny nájmů a nemovitostí přitom tvoří 40 % váhy indexu CPI i core CPI a vzhledem k neustálému růstu nákladů na bydlení v USA by při započtení cenových rozdílů inflace zcela jistě vzrostla.
Těžké rozhodování. Věřit Bílému domu, nebo vlastnímu instinktu?
Na základě výkazů inflace, dat z pracovního trhu a dalších analýz úřadu BLS se uskutečňují obchodní transakce za biliony dolarů a data se propisují do cen dluhopisů, úvěrů, ale i do snížení či zvýšení úrokových sazeb Federální rezervní banky USA.
Pokud se tato důvěra nabourá, což se dnes již děje, ztratí nejen investoři, ale také občané jakýkoli styčný bod určující skutečný stav ekonomiky Spojených států. Je pak otázkou, jak relevantní jsou reportovaná čísla ekonomického růstu, ale v tomto případě se výsledky neopírají jen o čísla statistiků, nýbrž také o data Světové obchodní banky, Mezinárodního měnového fondu a dalších institucí. Otázkou také zůstává, do jaké míry jde o omyly či chybovost způsobenou propouštěním ve federálních agenturách, nebo lze pokřivená čísla přičítat administrativě Donalda Trumpa, což by značilo bezprecedentní nabourání důvěry ve Spojené státy a jejich instituce. V tomto ohledu je zajímavé, že veškeré chyby u počtů pracovních míst a inflace hrají do karet Donaldu Trumpovi, zatímco dosud žádná statistika nebyla revidována v jeho neprospěch. Zde ale spekuluji, ačkoliv stejně spekulují i laureáti Nobelovy ceny za ekonomii z řad příznivců demokratů i republikánů - čísla BLS a BEA kritizuje i nobelista Edmund Phelps, což opravdu není příznivec demokratů.
Pokud by skutečně Donald Trump usiloval o umělé vylepšení ekonomických dat a výkazů, čemuž důkazy silně nasvědčují, dostanou se Američané do zcela bezprecedentní situace, kdy budou hodnotit politiky nikoli podle přijímaných informací, ale podle vlastního instinktu. Způsobená eroze důvěry ve stát se ale vrátí jako bumerang a vytvoří širší podhoubí kvůli prosté otázce - udělal to Trump, proč by to neudělal někdo další? Situace ve Spojených státech se nevymyká kontrole jen kvůli nepokojům v reakci na migrační nebo celní politiku. Díky zásahům do práce statistiků vznikají zcela absurdní situace - americká ekonomika podle prezidenta prosperuje, pracovní trh je ve skvělé kondici a sám Trump označil současnost jako zlatý věk Spojených států. Lidé ale vidí rostoucí ceny potravin, spotřebního zboží a klesající životní úroveň.
Komu budou Američané věřit, když se dosud pevné body systému rozpadají pod nátlakem moci? Donaldu Trumpovi, nebo sami sobě? Odpověď se Američané i světová veřejnost dozví již v listopadu, kdy proběhnou zcela přelomové průběžné volby.
Dovětek autora
Kvalitní texty nevznikají ze vzduchu. Pokud rádi čtete nejen mé, ale i jiné texty rozličných autorů, podpořte je pochvalou, sdílením či přímo i finančně stejně, jako byste ocenili dobré jídlo nebo inspirativní knihu. Rychlá doba sociálních sítí vede často ke zkratkám a zjednodušování, které křiví společenskou inteligenci i kritické myšlení. Protiváhou zkratek je kvalita a opakem ignorace je zájem. Jen skrze zájem o kvalitu lze v případě obsahu vyvážit dnešní informační přebytek doby a to, jaké texty budou tvořeny, určují svým zájmem výhradně a pouze čtenáři.
