Článek
Situace podobná té dnešní ve Spojených státech naposledy zuřila roku 1965 a centrem pozornosti byl tehdy mladý Martin Luther King Jr. Po 60 letech je opět do federálního státu bez souhlasu místního guvernéra povolána Národní garda a nemyslitelné je zpět.
Tehdy před šedesáti lety protestovali za svá práva afroameričané a prezident Johnson povolal Národní gardu. Dnes povolal Donald Trump Národní gardu znovu - po vlně zatýkání úřadem ICE odpovědným za deportace, často za použití násilí a nelegálního vniku do obydlí, protestují obyvatelé Los Angeles proti prezidentovi, federálnímu imigračnímu úřadu a praktikám autorit. Policisté a Národní garda mezitím užívají gumové projektily, ohlušující granáty a prezident USA s ministrem obrany povolali i členy pravidelné armády, konkrétně jednotku mariňáků Spojených států.
Co se děje v Kalifornii? Započal první otevřený spor státu federace s prezidentem
Spojené státy jsou federace států. Na rozdíl od českých krajů má každý stát USA podobně jako Spolková republika Německo své ministry vnitra, spravedlnosti a guvernéři mají svrchovanou pravomoc nad místní policií. Federální vláda pak ovládá armádu, federální úřady - například FBI - a ačkoli mají tyto úřady pravomoci po celém území USA, existuje tenká hranice mezi jurisdikcemi a často musí i FBI spolupracovat s místními autoritami, čímž udržuje rovnováhu mezi mocí státní a federální.
ICE je mocný úřad odpovídající za cla a migraci. Plným názvem Immigration and Customs Enforcement je autorita dohlížející na vymáhání federálních celních a migračních předpisů, což jsou v dnešních Spojených státech dvě mimořádně žhavá témata. Od nástupu Donalda Trumpa dostali úředníci ICE volné pole působnosti a několikrát na přímý rozkaz prezidenta ignorovali federální zákony i nařízení soudů. Výsledkem byly sporné a podle odborníků ilegální deportace, během nichž nedodržel úřad práva vycházející z ústavy Spojených států a ignoroval i četná mezinárodní nařízení včetně těch upravujících práva azylantů pocházejících z území na kterých probíhají aktivní konflikty.
V Kalifornii nyní došlo k vygradování dlouhodobého sporu mezi státy USA a federální vládou. Guvernér Kalifornie, Gavin Newsom, dříve otevřeně kritizoval Trumpovy metody, obcházení zákonů a popírání zákonných předpisů včetně ústavy USA a na jeho popud žaloval stát Kalifornie federální vládu USA u Nejvyššího soudu. Ten konstatoval, že pravdu mají státy a Trump skutečně překročil zákonné pravomoce, Nejvyšší soud poté zakázal prezidentovi využívat zákon o nepřátelských vetřelcích z 18. století, ale nerevokoval již proběhlé deportace a zrušil ochranný statut půl milionu migrantů z Jižní a Střední Ameriky.
Nyní se zřejmě Donald Trump rozhodl nejsilnějšímu státu USA s nejvyšší ekonomickou silou a demokratickým guvernérem pomstít. Proběhlé razie se v uplynulých dnech vyznačovaly neobyčejnou brutalitou a protestující upozorňovali na zcela transparentní ignorování příkazů k domovním prohlídkám a pošlapání práv zadržených, kteří byli vyvlečeni z vlastních domovů neznámo kam.
Na základě těchto zásahů začala veřejnost masivně protestovat a jakmile nedokázala policie Los Angles udržet pořádek, Donald Trump nejprve mobilizoval 2 000 příslušníků Národní gardy USA a později do oblasti vyslal i 70 ozbrojených mariňáků.
Jádrem problému je, že prezident USA neučinil své kroky v koordinaci s guvernérem Newsomem, čímž rozpoutal otevřenou válku mezi státy USA a vládní mocí.
O týden dříve ale proběhla další velmi významná roztržka, signalizující eskalaci sporů i mezi samotnými republikány a vůli Donalda Trumpa, který dal najevo, že se nezastaví téměř před ničím.
Mrtvý muž Musk a trest za neposlušnost hrozí i Applu
Odpor Elona Muska proti Trumpovu zákonu o daňových škrtech probíhal prostřednictvím sociálních sítí a vzbudil dokonce pozornost i v Rusku, které Muskovi nabídlo politický azyl. Ze strany majitele společností Tesla a SpaceX se objevila závažná obvinění, například měl být Donald Trump podle miliardáře předmětem vyšetřování ve spojitosti s aktivitami Jeffreyho Epsteina, který po obvinění ze zneužívání mladistvých a obchodování s lidmi spáchal za podezřelých okolností sebevraždu ve vazbě.
Musk také loboval republikánské zákonodárce skrze svou hlubokou peněženku a někteří z nich již v průběhu sporu začali viditelně otáčet a naznačovali, že Trumpovu legislativu nepodpoří.
Donald Trump se ale naštval. Nazval Muska šílencem a naznačil, že trpí syndromem nenávisti k prezidentovi, jako mnoho jiných spolupracovníků, kteří po odchodu z jeho administrativy začali hlavu státu otevřeně kritizovat, příkladem budiž Michael Flynn nebo Michael Cohen, který si za svou loajalitu vůči Donaldu Trumpovi dokonce vysloužil trest odnětí svobody.
Zdroje z okolí Trumpovy administrativy ale zašly ve svých komentářích ještě dál a naznačily, že Elon Musk představuje pro prezidenta Spojených států po svém obratu mrtvého muže. Jak doslovně lze tento komentář vnímat, nelze jednoznačně odhadnout.
Spolupracovník Donalda Trumpa pro server Wired komentoval Trumpovy pocity následovně,
,,Pokud Musk uspěje a opravdu otočí kongresmany proti zákonu, tak je pro Donalda Trumpa ...... mrtvola,“ Za tečky v citaci si lze doplnit užitý peprný výraz.
Musk ale není jediným miliardářem, kterému Trump hrozí trestem za neposlušnost. S podobnou se potázali také šéfové společností Target, Walmart a Apple. Zmíněné tři firmy jsou lídry v oborech maloobchodního prodeje a Apple je největší firmou USA i celého světa.
Na adresu maloobchodníků stěžujících si na dopady celních opatření Trump opáčil,
,,Walmart by měl okamžitě přestat vinit cla za nárůsty cen. Mezi Walmartem a Čínou říkám Walmartu: Sežerte si ty cla a nezvyšujte ceny. Budu se dívat a vaší zákazníci také,“
Tim Cook, šéf společnosti Apple, který upozorňoval na skokové zdražení iPhonů v důsledku vysokých cel uvalených na Čínu nedostal o nic přívětivější odpověď,
,,Pokud iPhony pro Spojené státy nebudou vyráběny ve Spojených státech, uvalím na Apple cla ve výši 25% a tak jsem informoval Tima Cooka,“
Bylo by to zřejmě poprvé v historii, kdy prezident uvalí cla na konkrétní společnost proto, že nedodržuje jeho vlastní myšlenky a chová se v souladu s přáním svých zákazníků žádajících co nejlepší produkt za pokud možno nejlevnější cenu.
Kam až situace zajde? Lepší to nebude, ukazují historické zkušenosti
Bezmála šest měsíců Trumpovy administrativy zatím prokázaly jediné - žádné rozhodnutí prezidenta USA není radno brát na lehkou váhu a neexistují hranice, kde by se Donald Trump byl ochoten zastavit a to ani v podobě soudních rozhodnutí, mezinárodních úmluv nebo zákonů samotných Spojených států.
Výhrůžky konkrétním firmám, perzekuce těch, kteří nesouhlasí s politikou prezidenta a často až drakonická opatření federálních úřadů nejsou nic neobvyklého, naopak se z těchto dosud nemyslitelných kroků stávají každodenní záležitosti.
Situace v Kalifornii je ale nebezpečná a konflikt federální vlády s jednotlivými státy je přesně tím, co v 19. století rozpoutalo na území USA občanskou válku. Od té doby existovala nedotknutelnost státní jurisdikce a z opačné strany respekt k autonomii záležitostí jednotlivých států. Rovnováhu zajišťovala sněmovna reprezentantů a senát Kongresu Spojených států - během druhého funkčního období Donalda Trumpa ale obě komory spíše apaticky reagují a dosud nebyly schopny zastavit impulzivního prezidenta ani před těmi nejkontroverznějšími rozhodnutími.
Příklad sankcí proti režimu Vladimira Putina, který zákonodárci dosud neúspěšně již více než měsíc zkoušejí předložit k hlasování, je příkladem současné vlády jednoho muže nad Spojenými státy. Jedná se o situaci nebezpečnou, bezprecedentní a konflikt uvnitř Spojených států se může velmi rychle promítnout i do mezinárodní politiky.
