Článek
Z pohledu občana je debata o střetu zájmů Andreje Babiše násobně důležitější než jmenování či odmítnutí Filipa Turka v roli ministra životního prostředí. Pokud se Andreji Babišovi podaří přesvědčit Evropskou unii o tom, že není jejím nepřítelem, nelze očekávat rozsáhlá vyšetřování podobná letům 2017 až 2021, kdy byla politická situace na půdě Evropského parlamentu zcela odlišná. Dnešní dění ukazuje, že pravicové frakce ECR a Patriots for Europe získávají na síle i vlivu, protože Německo otočilo kormidlem doprava a mění unii zevnitř i za přispění hlasů ECR a Patriotů, kteří byli dříve součástí unijní opozice a dnes jsou pomyslným hybridním členem-nečlenem majoritní většiny pod vedením frakce EPP.
Andreji Babišovi přeje politické podnebí, ale i tak může dojít ke změnám a otázka střetu zájmů bude proti premiérovi využitelná kdykoli, kdy bude Evropská komise tlačit proti pozicím střední a východní Evropy v klimatické či energetické politice. Rozpoutá-li Babiš politickou válku odmítnutím zavedení emisních povolenek ETS 2, bude střet zájmů okamžitě na stole a lze očekávat evropské vyšetřování, případně i sankční opatření a pokuty kvůli dvojroli premiéra. Petr Pavel si je tohoto problému evidentně vědom a proto také tlačil lídra hnutí ANO do veřejné deklarace, což by měli pochopit nejen voliči současné opozice, ale také ti, kteří preferují vládu SPD, Motoristů a hnutí ANO. Řešení Andreje Babiše je předmětem veřejného zájmu a jde o věc nejvyšší důležitosti, protože bude definovat budoucí vztahy Evropské unie s Českou republikou a také finanční zájmy naší země.
Ale Filip Turek? Z pohledu hnutí ANO jde o bezvýznamného politika, který pochází ze strany koaličního partnera Andreje Babiše a jeho funkce bude pevně svázána s vládní politikou pod taktovkou premiéra. Ideově se poměry na ministerstvu životního prostředí nezmění ani při jmenování jiného Motoristy, případně za vedení dvojministra Petra Macinky, pod jehož správou může resort zůstat do vyjasnění sporu.
Prezidentovo jmenování či nejmenování Turka je tak výhradně osobní, nikoli politickou averzí vůči kandidátovi Motoristů.
Pražský hrad očekává kompetenční žalobu. Ta nepřijde, prezident přihrál Babišovi nádherný precedent
V dnešním vyjádření Petra Pavla se objevují termíny jako vyšší nároky, morální hodnoty, vlastnosti spojené s výkonem funkce ministra a další popis důvodů, proč Filip Turek nezapadá do prezidentovy vize úctyhodného reprezentanta České republiky. S některými výhradami lze souhlasit, ale politika se mění napříč světem a osobnosti typu Viktora Orbána nebo Donalda Trumpa normalizují nazývání jiných odpadem, méněcennými či dokonce i bezcennými lidmi. V tomto kontextu lze Turka odsoudit za komentáře vyřčené v minulosti, ale tato slova kandidát na ministerský post nepronesl v roli politika, což by měl zrovna Petr Pavel chápat i kvůli vlastním mladickým nerozvážnostem v komunistické armádě.
Prezident se ale mermomocí snaží nastavit hodnotový standard u ministra životního prostředí, zatímco jmenuje trestně stíhaného premiéra do nejvyšší exekutivní funkce. Dává tedy přístup Pražského hradu smysl a jsou důvody za ústavní akrobacií skutečně meritorní, nebo jde o čistě osobní, nikoli politický problém? Jednání Pražského hradu ale nastavuje pro ústavní pořádek České republiky nebezpečný precedent, jehož plný smysl si Petr Pavel zřejmě neuvědomuje, jinak by svůj přístup k Filipu Turkovi změnil.
Každý prezident svou funkci jednou opustí. Ať už tomu bude v roce 2028 anebo o 5 let později, nastavené precedenty zůstanou. Výzva k podání kompetenční žaloby zřejmě nebude vyslyšena právě proto, jaký nádherný precedent současný prezident Babišovi nabídl. Pokud se potvrdí spekulace a lídr hnutí ANO skutečně hodlá kandidovat na funkci hlavy státu, bude moci v případě zisku mandátu kandidáty filtrovat dle vlastního uvážení a zdržovat jmenování kohokoli, kdo se mu znelíbí z morálních a hodnotových důvodů. I kdyby se hlavou státu nestal Andrej Babiš, taková moc v rukou prezidenta není opřena o Ústavu a tím dochází ke křivení systému na obě strany - nyní část společnosti tleská Petru Pavlovi, příště ale může být situace opačná a politici mají ve zvyku precedenty vykládat po svém. Budoucí hlava státu tak může z morálních důvodů odmítnout jmenování premiéra a nominovat úřednickou vládu bez důvěry tak, jak učinil Miloš Zeman. Politická krize může trvat celé měsíce a je otázkou, zda Ústavní soud kvůli současnému precedentu krizi vyřeší, nebo rozšířenou působnost prezidenta potvrdí - důležité bude, kdy a kdo Ústavní soudce jmenoval. Situace ve Spojených státech ukazuje, že Ústavní či Nejvyšší soud nemusí být zárukou ústavního pořádku, je-li struktura soudců většinově nominována jedním politikem.
Ústavní pořádek nebo Filip Turek? Prezidentovo veto lze obejít, ale Ústava zůstane zraněná
Odpor vůči Filipu Turkovi ale z logiky věci nedává smysl. Pokud prezident jmenování Turka ministrem odmítne, existují celkem jednoduché cesty, jak veto prezidenta obejít a jednou z těchto cest může být jmenování Filipa Turka politickým náměstkem v doprovodu ministra, který půjde čestnému prezidentovi Motoristů sobě na ruku. Takovou situaci v České republice také známe, příklad dua Blažek-Daňhel je více než vypovídající a lze jít i dále do historie k příkladu Petra Moose, který ovládal ministerstvo navzdory oficiální nominaci Milana Šimonovského (oba KDU-ČSL).
Role ministra spočívá v kompetenci a politické síle, nikoli v personálním obsazení. Kandidáti SPD budou více pod kontrolou Andreje Babiše než Tomia Okamury a to stejné lze tvrdit také o nominantovi na funkci ministra životního prostředí, který bude podléhat primárně svému stranickému šéfovi Petru Macinkovi a rozsah své moci bude realizovat skrze politiku nastavenou Andrejem Babišem, coby premiérem České repuliky. Je v zájmu občanů pokřivit ústavní pořádek kvůli osobní averzi vůči ministerskému kandidátovi a jeho morálním hodnotám nebo prohřeškům z mládí? Podle Petra Pavla má tento spor svou cenu i navzdory ústavní akrobacii a rozšiřování neprozkoumaných kompetencí prezidentského úřadu.
Nemohu se ale ubránit dojmu, že občané České republiky za současný spor kolem jmenování Filipa Turka ministrem zaplatí násobně více v budoucnu, kdy se karty mohou obrátit a současní fanoušci Petra Pavla, kterého jsem sám volil, nad výsledkem zapláčou. Jsem velmi rád, že ve věci vyjasnění střetu zájmů došlo mezi Pražským hradem a Andrejem Babišem k dohodě - tato věc je mimořádně podstatná a určí budoucí dynamiku vlády.
Osobně mohu averzi Pražského hradu vůči Filipovi Turkovi rozumět, ale politicky přístup Petra Pavla nedává smysl a napáchá více škody než užitku.
Dovětek autora
Kvalitní texty nevznikají ze vzduchu. Pokud rádi čtete nejen mé, ale i jiné texty rozličných autorů, podpořte je pochvalou, sdílením či přímo i finančně stejně, jako byste ocenili dobré jídlo nebo inspirativní knihu. Rychlá doba sociálních sítí vede často ke zkratkám a zjednodušování, které křiví společenskou inteligenci i kritické myšlení. Protiváhou zkratek je kvalita a opakem ignorace je zájem. Jen skrze zájem o kvalitu lze v případě obsahu vyvážit dnešní informační přebytek doby a to, jaké texty budou tvořeny, určují svým zájmem výhradně a pouze čtenáři.
