Článek
Lídři Číny a Ruské federace nešetřili po summitu Šanghajské organizace pro spolupráci v čínském Tchien-ťinu superlativy. Zúčastnil se i Robert Fico navzdory tomu, že Slovensko členem SCO není. Slovenský lídr promluvil s Vladimirem Putinem a označil ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu za nehorázné. S Volodymyrem Zelenským prý promluví a asi by jej Fico rád umravil - na ruské ropě je totiž Slovensko závislé.
Dnešní článek ale nebude o zavrženíhodném chování premiéra Slovenska, ale o plíživém prodeji Ruské federace Číně. V rámci summitu byl totiž podepsán právně závazný kontrakt o výstavbě plynovodu Síla Sibiře 2. Tento projekt byl vyjednáván více než 15 let a samotní Rusové jej odložili, protože Číňané příliš tlačili na cenu a chtěli platit 30 % toho, co Evropané a nad to si ještě přáli zachovat flexibilitu odběrů, aby si mohli vybrat, kdy plyn chtějí a kdy nikoliv.
Na kamery se lídři obou zemí mohli usmívat, ale pro Putina je výstavba Síly Sibiře 2 ponižujícím koncem toho, co lze nazvat kompletním prodejem Ruské federace Číně, která dominuje takřka všem sektorům služeb i průmyslu v Rusku. Putinovi zbývala pouze energetika, ale to podpisem výstavby Síly Sibiře 2 již neplatí, Čína získala i nerostné bohatství nejrozlehlejší země světa.
Prezident komunistické Číny a ruský diktátor mohou mluvit v superlativech, reálná data a čísla ale dokládají, že asijská velmoc dominuje téměř všem myslitelným sektorům od bankovnictví po zdravotnictví a tato dominance se každým rokem trvající války na Ukrajině dále prohlubuje.
Přátelství bez limitů, které je lichvářskou dohodou
Citace výroků lídrů Číny a Ruska vykreslují vzájemné vztahy až téměř idylicky. Si Ťin-pching líčil, jak jeho země otevírá svůj trh zahraničnímu zboží a propaguje vzájemnou spolupráci mezi státy SCO následovně,
„Čína je připravena sdílet příležitosti svého obrovského trhu a bude pokračovat v realizaci akčního plánu pro vysoce kvalitní rozvoj ekonomické a obchodní spolupráce v rámci rodiny SCO. Čína zřídí tři hlavní platformy pro spolupráci Čína-SCO v oblasti energetiky, zeleného průmyslu a digitální ekonomiky a založí tři hlavní centra spolupráce pro vědeckotechnologické inovace, vysokoškolské vzdělávání a odborné a technické vzdělávání. Spolupracujeme s dalšími zeměmi SCO na zvýšení instalované kapacity fotovoltaické a větrné energie, každé o 10 milionech kilowattů během příštích pěti let. Jsme připraveni společně se všemi stranami vybudovat centrum spolupráce pro aplikace umělé inteligence a sdílet výhody pokroku v oblasti umělé inteligence. Vítáme všechny strany, aby využívaly satelitní navigační systém Beidou, a zveme země s příslušnými kapacitami, aby se zapojily do projektu Mezinárodní lunární výzkumné stanice“
To prezident Ruské federace, Vladimir Putin, mluvil více o vzájemných vztazích než o obchodních dohodách a plánech. Střídmě popsal spolupráci Ruska a Číny takto,
„Vzájemná přátelská komunikace reflektuje strategickou úroveň vztahů Ruské federace a Číny, které jsou na bezprecedentně vysoké úrovni. Byli jsme spolu předtím a budeme spolu i v budoucnu.“
Ve slovech ruského diktátora je jistá úroveň dvojznačnosti. Ano, vztahy Číny a Ruska jsou na bezprecedentně vysoké úrovni, ale zejména v ohledu čínské dominance nad ruským trhem a Putin má pravdu i v tom, že s Čínou již bude navždy. Ovládá totiž ruský průmysl i služby od dodávek automobilů přes těžařské technologie až po zdravotnictví a bankovnictví.
Stačí krátký pohled na data obchodní bilance mezi oběma státy a je jasné, že Čína rozhodně Rusům své trhy neotevírá a v mezičase velice schopně obsazuje klíčové segmenty trhů v Ruské federaci a tím upevňuje svůj vliv, který je skutečně bezprecedentní. Lze začít u automobilů. V roce 2021 nakupovalo čínské vozy pouze 9 % Rusů, dnes jde o 62 % a podíl Číny stále stoupá - v loňském roce poprvé tamní firmy prodaly dohromady přes 1 milion vozů na ruském trhu. Stejný případ je i v oblasti těžké strojírenské techniky. Čína ovládá dokonce 85 % dodávek do Ruska a stále posiluje. I ruští těžaři se bez západních technologií neobejdou a odevzdali se v uplynulých letech čínským dovozcům - před válkou Číňané dodávali přibližně 20 % těžařských technologií, dnes je podíl zhruba trojnásobný, respektive na úrovni 60 %.
Elektronika, léčiva, IT služby, datacentra, hardwarové vybavení - příběh je všude stejný. Číňané ovládali desítky procet trhu před válkou na Ukrajině a nyní segmentům zcela dominují. Dominantní bankovní dům Sberbank registroval v roce 2024 nárůst čínských podnikatelských účtů o více než 50 % a Číňané také masivně skupují ruské energetické projekty formou menšinových podílů a skrze prostředníky, aby tak unikli západním sankcím a nadále mohli dodávat do Evropy nebo Spojených států.
A pouští Číňané Rusy na svůj trh? Krátká odpověď zní ne, nebo pouze s masivní přirážkou. Pokud by Rusové chtěli investovat v juanech, zaplatí přirážku 5 až 8 procent a v rublech dokonce 12 až 15 procent na každé transakci. To jsou asi ony bezprecedentně výjimečné vztahy mezi oběma státy.
Politici často upozorňují na rostoucí obchodní bilanci mezi Ruskem a Čínou, tak přece Rusové musí něco dodávat a Číňané jim platí, tak jak to tedy je?
Číňané Putina drží pod krkem. Tlačí na nízké ceny ropy i plynu a Ruská federace prodělává stovky miliard dolarů
Pro porovnání, jak se Ruská federace potýká se sankcemi a přátelskými vztahy Číny, posouží porovnání objemů a příjmů z dodávek ropy a zemního plynu v letech 2021 a 2024. Před vypuknutím války na Ukrajině dodali Rusové převážně do Evropy 236 miliard kubických centimetrů zemního plynu a průměrně Evropanům dodávali 5,2 milionů barelů ropy denně. Za tyto objemy získala ruská státní kasa rekordní příjem v hodnotě 240,7 miliard dolarů.
O tři roky později dodával režim Vladimira Putina o 6 % více ropy než v roce 2021 a objem plynu poklesl o 20 %. Dodávky směřovaly primárně do Číny a příjmy ruského rozpočtu poklesly o 60 %, činily 108 miliard dolarů. Podobné objemy, zásadně nižší výnosy - takové je bezprecedentní přátelství mezi Ruskem a Čínou. Vladimir Putin ale na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci prodej Ruské federace Číně završil podpisem výstavby Síly Sibiře 2. Skrze plynovod vedoucí i přes území Mongolska mají Rusové dodávat až 50 miliard metrů krychlových plynu ročně. Ale za jakou cenu?
Odhady dohodnuté ceny se liší a na základě zdrojů z čínské administrativy mají Číňané tlačit na Putina, aby dodával za stejné ceny za jaké dodává dotovaný plyn domácím zákazníkům na území Ruska, tedy za zhruba 60 dolarů za tisíc kubických metrů plynu. Šlo by o slevu téměř 75 % proti obchodním podmínkám sjednaným u Síle Sibiře 1, kde Číňané kupují 1000 kubických metrů plynu za 250 dolarů. Oba plynovody by tak pojaly zhruba 50 % ruské produkce a 80 % z této produkce by Číňané nakoupili za pouhý zlomek tržní ceny.
Právně závazná smlouva je nyní podepsaná, ale cenotvorba stále není uzavřená. Putin musí začít plynovod stavět, ale neví, zda se mu to vyplatí. Kdo ví, co za uzavřením takto nevýhodného obchodu stálo. Jisté ale je, že jde o další hřebík do rakve ruské nezávislosti a Vladimir Putin je sice stále oficiálním ruským vládcem, ale jeho zemi a ekonomiku již z valné většiny vlastní Čína, která podpisem výstavby Síly Sibiře 2 dokončila i kompletní převzetí ruské energetiky.
Podle analýzy institutu CREA odebírala Čína v období let 2022 až 2025 celkem 47 % ruského vývozu ropy. S podpisem Síly Sibiře 2 pak Putin zavázal Rusko i k dodávkám více než poloviny produkce plynu. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou skutečně na bezprecedentní úrovni - Číně patří ruský trh a Putin písemně potvrdil i prodej ruského exportu fosilních paliv.
Nezbývá než se ptát, kdy budou vztahy mezi Čínou a Ruskou federací skutečným přátelstvím bez hranic v doslovném slova smyslu? Slova Vladimira Putina z roku 2022 mohou být brzy pravdivější než se na první pohled zdá.
