Článek
Dva dny před očekávaným setkáním Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem podle informací serveru Reuters - zdroj pod článkem - vyplynulo, že se Steve Witkoff skutečně spletl a Vladimir Putin dále požaduje stažení Ukrajinců ze všech čtyř ilegálně anektovaných oblastí, které Rusové navíc plně nekontrolují. Jde o Záporožskou, Chersonskou, Doněckou a Luhanskou oblast.
Tyto požadavky již Rusové představili na bilaterálním jednání se zástupci Ukrajiny v tureckém Istanbulu během června 2025. Informaci o stejných požadavcích přináší server Reuters a je tak zřejmé, že k průlomu v otázce příměří pravděpodobně nedojde. Tyto požadavky Ukrajina nemůže akceptovat, přišla by totiž nejen o další území, ale také o vybudované obranné linie i opevnění a vývoj by naznačoval opakování Mnichovské dohody, kde po nátlaku spojenců přišlo o obranné linie Československo a invaze nacistů o rok později v souvislosti nenarazila na ozbrojený odpor.
Putin opět hraje o čas. Jednání o míru jsou divadlo pro domácí publikum
Pokud je informace serveru Reuters pravdivá a není důvod předpokládat opak, nedošlo od bilaterálních ukrajinsko-ruských jednání v Turecku k žádnému novému vývoji. Vladimir Putin i pod hrozbou sekundárních sankcí USA neuhnul ani o píď a stále žádá nesplnitelné. Ukrajina se musí vzdát nejen svého území, ale také nesmí vstoupit do NATO a součástí podmínek Rusů v Turecku byla také změna státního uspořádání na federaci a následná demilitarizace, tedy další omezení ukrajinské obranyschopnosti.
Volodymyr Zelenský již deklaroval svou ochotu jednat o zmražení frontových linií a de facto uznat ruskou kontrolu okupovaného území, ale nemůže jako státník akceptovat další územní ústupky a také nehodlá obranyschopnost Ukrajiny omezit závazkem nepřátelskému států, který již tři roky vytrvale útočí na napadenou zemi a neustále bombarduje města nehledě na tisíce civilních obětí. Dohoda v Turecku také neobsahovala žádné bezpečnostní záruky a dohled nad příměřím mělo vykonávat OSN, kde Rusové drží právo veta a dosud vetovali všechny navržené pokusy o řešení ze strany bezpečnostní rady. Blokační hlas Ruska zcela vyřazuje Organizaci spojených národů z potenciálního zásahu na Ukrajině a Vladimir Putin si je tohoto faktu samozřejmě velice dobře vědom.
Putinem navržené podmínky a jednání s Donaldem Trumpem je tak opět jen pouhou hrou o čas a divadlem pro ruské publikum, kde Putn nabírá na důležitosti a prezentuje schůzku na Aljašce jako prosebnictví Západu, který jej žádá o smilování. Propagandisté již hlásají, jak silnou pozici Vladimir Putin zastává a výroky Roberta Fica nebo Viktora Orbána situaci dokreslují. Oba státníci opakují ruské narativy o tom, že Ukrajina prohrála a musí de facto kapitulovat, protože jinak přijde o pomoc Spojených států a zůstane bezbranná. Realitou ale je, že ruská ekonomika i podle šéfky národní banky Ruské federace nezvládá nápor válečné ekonomiky a situace Rusů není vůbec dobrá. Potýkají se s vysokou inflací, přehřátou ekonomikou a ekonomika podle samotných Rusů zcela spolehlivě míří do recese.
Silný Trump? Měsíce budovaný obraz drsňáka se může rozplynout za pouhý den
I prezident Spojených států ale má co ztratit. Pokud Vladimir Putin nepřestane opakovat stále stejné nesplnitelné podmínky, Trumpa tím poníží a ten ztratí i poslední zbytky obrazu drsného a sebevědomého vyjednavače, které sám usilovně buduje. Doba navíc selhání nepřeje. Američané pociťují dopady celních opatření zvýšením jádrové inflace i růstem nezaměstnanosti a nasazení armády v Kalifornii a Washingtonu popularitě prezidenta Trumpa nepřidává.
Pokračující skandál kolem zapojení Donalda Trumpa do aféry pedofila a sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina je navíc stále hlavním tématem článků a reportáží - prezident Trump zoufale potřebuje nabrat politické body. Výhrůžky Indii a Číně ohledně zavedení sekundárních sankcí se navíc nesetkaly s pozitivní odezvou a je vidět, že Spojené státy již nemohou jednoduše diktovat asijským ekonomikám, s kým mají obchodovat a s kým nikoli. Aféra Signalgate a nekompetentnost Stevea Witkoffa, Trumpova vyslance pro Rusko a Blízký východ, navíc začíná viditelně štvát i republikánské senátory a kongresmany, kteří vyčítají nezkušenost, hloupost a poukazují i na zcela iracionální absenci amerického tlumočníka v jednání s Rusy, kdy slova Vladimira Putina rusky nemluvícímu Witkoffovi tlumočí z ruštiny Putinem určení překladatelé. Chaos způsobený Witkoffovým nepochopením ruské rétoriky ohledně stažení Ukrajinců je tak dalším mezinárodním přešlapem Trumpovy administrativy a úspěch na Aljašce je pro Trumpa důležitější než kdy jindy.
Donald Trump může neúspěšným jednáním s Vladimirem Putinem ztratit daleko více než samotný Putin a opět poněkolikáté vstupuje do jednání v roli slabší strany, když výhrůžky a ultimáta směřováné k Rusům opět odložil a hrozbu nesplnil.
Evropané mají ekonomické zbraně, bez vojenské podpory USA ale Ukrajinu nezachrání
Pozice Evropy spočívá zejména v uvolnění zmraženého ruského majetku a některých sankcí v budoucnu, pokud by mezi Ukrajinou a Ruskem zavládlo přijatelné příměří evropští lídři by se na vyjednaných podmínkách shodli. Zmražená ruská aktiva totiž výlučně kontroluje bankovní dům Euroclear ovládaný evropskými centrálními bankami a přístup na evropský trh byl také jednou z podmínek Ruské federace, která by ráda opět dodávala Evropanům zejména své fosilní zdroje.
Donald Trump ale nemůže rozhodnout o souhlasu Evropanů jednostraně a díky zavedení cel již nemá příliš čím vyhrožovat. Stále relevantní je ale přerušení vojenské pomoci Ukrajině a i případně přerušení sdílení zpravodajských informací. Americká podpora je pro Volodymyra Zelenského a Ukrajince stále klíčová a nenahraditelná, Evropané mohou pomáhat ekonomicky, dodávky Spojených států ale nenahradí.
Při zohlednění informací serveru Reuters je tak summit v Anchorage jen dalším divadlem a podmínky Ruské federace jsou stejně nepřijatelné jako v Istanbulu. Několikáté ultimátum pro Vladimira Putina a nesplněné hrozby Donalda Trumpa ale nadále oslabují jeho pečlivě budovaný obraz geniálního vyjednavače. Při nátlaku na spojence je prezident USA dosud schopný, v tváří tvář agresorovi ale zatím selhává.
Nezbývá než doufat, že k průlomu skutečně dojde a Ukrajina směřuje vstříc spravedlivému míru po létech utrpení a zmařených lidských životů. Informace médií ale tuto tezi zatím příliš nepodporují.
Zdroje vyžadující předplatné:
- Reuters, 13. 8. 2025 - Russia says its demands are unchanged: full Ukrainian withdrawal from regions that Moscow claims
