Článek
Nejsem ten typ člověka, který by poukazoval na manipulaci médií nebo překreslování reality, nemám to prostě ve zvyku. Vím, koho čtu a proto i vím, jaké mohu očekávat informace, názory i pohledy na danou problematiku. O sociálních problémech menšin si přečtu na A2larmu, o ekonomickém vlivu celní politiky na námořní dopravu využiji Echo24 nebo E15. Dnes musím tradici porušit a konstatovat, že Andrej Babiš straší veřejnost zkreslenými a neobjektivními výroky, ale i Seznam Zprávy vydaly zavádějící a manipulativní článek o nízkoemisních budovách, který shrnuje jen část oné směrnice. A tak se posluchač debaty na Primě a zároveň čtenář Seznam Zpráv dostane při zjišťování relevantních dat do prekérní situace - manipulativní informace předkládají jak Andrej Babiš, tak redaktor Seznam Byznys, Jiří Nádoba.
Situace je o to více paradoxní, protože hodlám práci redaktora Seznam Zpráv kritizovat na platformě vlastněné Seznamem, tudíž netuším, zda v rámci propagované demokratické diskuse tento hluboce ozdrojovaný článek vůbec vyjde.
Babiš plete vše dohromady a komentátor vynechává podstatné a uvádí nepravdivé výroky
Prvně si je třeba připomenout, že to byl právě Andrej Babiš, kdo schválil legislativní rámec balíčku Fit for 55, což je dnes nejpropíranější součást takzvaného Green Dealu. V roce 2021 se ale jednalo pouze o rámec a návrhy konkrétních opatření, které byly transponovány do směrnic EU a legislativy členských států až později. Takže ano, Babiš schválil podobu Green Dealu, ale již nebyl ve funkci ve chvíli, kdy docházelo k sepsání finální podoby směrnic a legislativních norem.
V debatě na Primě expremiér hovořil o explodujících cenách emisních povolenek a souvisejícím nárůstu cen paliv a energií. Má bohužel pravdu. Současná podoba směrnice ETS 2 rozhodně neobsahuje zastropovanou cenu emisních povolenek a dodavatelé energií již dnes odmítají uzavření smluv na rok 2027, protože nikdo neví, co se může stát. Povolenka s cenou 45 euro skokově zdraží plyn i paliva o zhruba 15 %, což evropští komisaři plánovali a tento nárůst je součástí zelené politiky schválené i Andrejem Babišem. Nikdo ale neplánoval současnou nejistotu a s příchodem systému ETS 2 nejsou ani evropští komisaři schopní sdělit finální cenu povolenek.
Jen tak mimochodem, obchodování s povolenkami pro domácnosti již začalo a dosud se cena jedné pohybuje na úrovni 73 eur. Komisařům tedy čísla nevycházejí o 70 %.
Tudíž má Andrej Babiš pravdu, ke zdražení skutečně dojde. Zvýšení cen paliv a energií je ale dlouhodobou součástí širší strategie k dosažení klimatických cílů a nemá význam lidem tvrdit opak - Evropská unie vybrané prostředky hodlá přerodělit skrze sociální fond a modernizační fond EU a zmírnit dopady. Již se ale několikrát ukázalo, že přerozdělování vede pouze k dalšímu přerozdělování a prostředky na cestě například k vědě či výzkumu často končí všude jinde než tam, kde jsou skutečně třeba. Podle jakého klíče budou navíc prostředky přerozdělovány? Naše domácnost dvou podnikatelů se třemi dětmi zřejmě nedostane nic, zdražení pocítíme naplno a navíc se zvýšené náklady promítnou do profesního života mne samotného i partnerky. Existují tedy jistě lidé, kteří se stanou čistými plátci nové strategie EU a navzdory sociálním opatřením cíleným na ty nízkopříjmové, náklady zaplatí opět střední a vyšší třída.
V tomto Babišovi nelze nic vytknout, upozorňuje pouze na reálný stav po roce 2027. Fabulace a manipulace ve výrocích expremiéra nastává, když straší občany možnou ztrátou střechy nad hlavou kvůli zlé Evropské unii. Tento výrok byl z úst premiéra naprostým výmyslem - nikdo občanům dům nesebere, pouze mohou mít problém s financováním a EU jim přijatou směrnicí nařizuje minimální parametry rekonstrukce.
Nyní se dostanu k samotnému komentáři Jiřího Nádoby. Článek je reakcí právě na slova Andreje Babiše a tvrzení redaktora Seznam Byznys vychází z vyjádření Evropské komise. Můj komentář vychází přímo ze schválené směrnice 2024/1275 a jejího textu, který je dnes součástí evropské legislativy a text je veřejně dostupný. Přečíst přes 100 stránek byrokratického textu jistě není pro každého příjemné, ale jelikož se směrnice přímo dotýká mého podnikání, tu práci jsem si dal.
V článku ,,Babiš objevil novou hrozbu, lidé můžou přijít o baráky“ uvádí Jiří Nádoba mimo jiná i tato tvrzení uvedená níže.
- ,,Jak doopravdy funguje unijní směrnice o energetické náročnosti budov a proč je nesmysl strašit s ní majitele starších domů,“ - jde o podnadpis článku a redaktor naznačuje vůli uvést Babišova vyjádření na pravou míru.
- ,,Kvůli novým pravidlům o energetické náročnosti budov žádná taková ochrana (pozn - před dopady směrnice) není potřeba, a to ze dvou důvodů. Za prvé, u starších domů nikdo nikomu nic nenařizuje. A za druhé, odklon od fosilních paliv neznamená jen náklady, ale i příspěvky na modernizaci obydlí, na kterých lze vydělat,“ - komentátor uvádí, že Evropská komise nikomu nic nenařizuje a ve skutečnosti občané získají z textu dojem, že na směrnici mohou vydělat.
- Komentátor na Babišova slova o neúnosných nákladech pro občany reaguje následovně - ,,Ani to se ale nestane – respektive vše máme, jako obvykle, ve svých rukou.“
- Posledním argumentem, který mne vyloženě nadzvedl ze židle, je tvrzení - ,,Loni přijatá směrnice o energetické náročnosti budov se propírala už několikrát a byla námětem mnoha dezinformací. Zopakujme si znovu, že regulace se týká novostaveb.“
Za následující řádky se redakci Seznam Zpráv i Jiřímu Nádobovi předem omlouvám, ale nejde to jinak. Bohužel nelze očekávat mlčení podnikatelů a osob seznámených s problematikou ve chvíli, kdy největší redakce v zemi zveřejní takto zavádějící a místy vyloženě nepravdivé informace. Za využití skutečného znění směrnice 2024/1275 o nízkoemisních budovách jeden po druhém výše uvedené výroky vyvrátím, respektive uvedu na pravou míru.
Směrnice o nízkoemisních budovách je skutečný problém. Nedotkne se pouze novostaveb
Interpretace článku Jiřího Nádoby tak vede čtenáře k následujícím dojmům: Jde pouze o novostavby (!), u starších budov nikdo nikomu nic nenařizuje (!), vše máme ve svých rukou (!) a na odklonu od fosilních paliv vyděláme.
Ani jeden z těchto výroků není pravdivý.
Začnu u výroku o novostavbách - směrnice se dotýká i všech stávajících budov a členské státy se zavazují (!) dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality u všech budov (!) a minimálně energetické třídy D do roku 2032. Existují pouze logické výjimky v podobě církevních staveb, památkově chráněných objektů a například i vojenských budov.
Zde je konkrétní citace ze schválené směrnice 2024/1275,
„Členské státy zajistí, aby všechny rezidenční budovy dosáhly minimálně energetické třídy D do 31. prosince 2033 a všechny nebytové budovy dosáhly minimálně energetické třídy D do 31. prosince 2030.“
Slovem všechny jsou myšleny opravdu všechny budovy, nikoli pouze novostavby. Historické domy s datem výstavby před rokem 1980 naprosto jistě nesplňují ani třídu F a renovace na úroveň D je srovnatelná s přestavbou Škody 120 na Octavii 2. generace. Nebytovými budovami se myslí napřílad průmyslové provozy, sklady nebo i výrobní haly. Zde si také z pozice odborníka neumím představit přestavbu spočívající například ve výměně pláště budovy a materiálu konstrukce, protože jinak u výrobních provozů energetické úspory dosáhnout nelze.
Bohužel, směrnice se netýká pouze novostaveb a ano, Evropská komise členským státům nařizuje dosáhnout cíle v podobě úsporné renovace obrovského množství budov.
Máme vše ve svých rukou? Směrnice sice zmiňuje volnost státům při transpozici požadavků do národní legislativy, země ale musí plnit kvóty. Konkrétně se státy zavazují snížit do roku 2030 celkové emise budov o 16 % proti roku 2020 a do roku 2033 dosáhnout 20 až 22 % úspory. Zhruba polovina všech obytných budov v České republice byla postavena před rokem 1980 - z pohledu splnění kvóty jde o nepředstavitelný rekonstrukční maraton, navíc často s využitím nejmodernějších technologií u zástavby, která k implementaci moderních systémů a udržitelných materiálů není určena.
Máme ve svých rukou pouze to, jak cílů schválených ve směrnici dosáhneme. Kvóty jsou dané a stanovené, samozřejmě je možné stát za jejich nedodržování pokutovat. Kdokoli se může o pravdivosti mých řádků přesvědčit skrze text samotné směrnice - článek 8 upravuje minimální energetické standardy, článek 9 hovoří o úpravách stávajících (nikoli nových) budov a článek 10 zmiňuje výše uvedené závazné kvóty.
Evropská komise schválením směrnice skutečně nařizuje členským státům snížit celkový objem emise nejen u novostaveb o stanovenou kvótu
Poslední výrok Jiřího Nádoby není vyloženě nepravdivý, ale je vysoce zavádějící. Ano, existuje hypotetická a nepravděpodobná situace, kdy rekonstrukce staré budovy uspoří na energetické náročnosti tolik nákladů, že se v investičním horizontu skutečně vyplatí - takový případ nemohu ani z vlastní zkušenosti vyloučit. Nejprve je ale třeba ta investice, kterou si mnoho občanů - zejména obyvatelé starších rodinných domů - nemůže dovolit. Vydělat tedy toreticky lze, nejprve je ale třeba investovat a často se i zadlužit.
Co expremiér Babiš a redaktor Seznam Zpráv nezmiňují a v čem mají pravdu ?
Výše uvedený text je silně kritický a stojím si za každým slovem, protože veřejně dostupná směrnice nemá být dezinterpretována a práce Jiřího Nádoby je v tomto případě bohužel nepříliš kvalitní. Ani expremiér Babiš ale nezmiňuje to důležité a zamlčením podstatného fabuluje daleko více než svými pronesenými výroky.
Směrnice dosud není transponovaná do národní legislativy a může se změnit.
Česká republika nenavrhla konkrétní legislativu upravující povinnosti občanů a stavitelů. Rámec je ale daný a v současné podobě je, mírně řečeno, brutální. V Evropské unii se dá vyjednat leccos, například výjimky, pozdržení, revize směrnice nebo snížení drakonických cílů vzhledem k probíhající krizi bydlení. Vzhledem k plánované debatě o revizi systému obchodování s emisemi ETS 2 je silně pravděpodobné, že bude debatována i směrnice EPBD o nízkoemisních budovách. Státy východní Evropy tuto směrnici objektivně splnit nemohou a občané by náklady na rekonstrukce nezvládli bez masivní dotační pomoci, kterou musí někdo zaplatit.
Výroky obou aktérů mého dnešního článku jsou bohužel zavádějící a v některých případech vyloženě nepravdivé - Andrej Babiš mluví o dosud formované a pravděpodobně v budoucnu dále připomínkované legislativě a redaktor Seznam Zpráv vynechává podstatná fakta a manipuluje skutečným zněním schválené směrnice, které opravdu není v souladu s jeho závěry. Jiří Nádoba má ale pravdu ve svém hodnocení projevu premiéra, který motá více směrnic dohromady a cílí na nejnižší emoce namísto racionální debaty.
Andrej Babiš i Jiří Nádoba tak občany a laickou veřejnost více zmátli, než informovali a i takové zavádějící chování obou aktérů brání skutečně konstruktivní debatě nad systémem ETS 2 i nad směrnicí EPBD, která je více než potřeba.
