Článek
Včerejší den jsem strávil v nemocnici s přímým přenosem jednání Poslanecké sněmovny. Stejně jako většina veřejnosti jsem očekával boj o místo předsedy, který měl proběhnout mezi Tomiem Okamurou a Janem Bartoškem z KDU-ČSL, který byl nominantem současné opozice stran SPOLU, hnutí STAN a Pirátů. Co se následně stalo, ukázalo, jak je Babišův blok kompaktní a jak se opozice po prohraných volbách potácí ve vlastní nejednotě, vnitřních sporech a až malicherném politikaření v době, kdy je na místě naopak jednota a koncepční styl myšlení.
Babišův blok získal více hlasů, než měl, opozice pohořela
Volbě předsedy Sněmovny předcházely plamenné projevy, z nichž lze vypíchnout jeden konkrétní, a to poslance Hayata Okamury. Starší bratr lídra SPD přednášel o jeho labilním chování a prospěchářství, až se alespoň na moment zdálo, že volba bude skutečný boj. Nebyla. Pro Tomia Okamuru hlasovalo 107 přítomných poslanců a Andrej Babiš i Tomio Okamura jistě nyní hledají toho jednoho, který se koaliční smlouvě vzepřel. Osobně bych vsadil na Jindřicha Rajchla.
Podivuhodný je ale počet hlasů pro Jana Bartoška, pro kterého hlasovalo pouze 81 přítomných poslanců, tudíž nezískal ani všechny hlasy opozičního tábora a minimálně 11 protivládních poslanců lidoveckého kandidáta odmítlo. Tento rozpor v počtech pak provázel hlasování po celý zbytek večera a na přítomných poslancích SPOLU, STAN a Pirátů bylo velmi znát, že něco není v pořádku.
Volba místopředsedů tento trend ještě umocnila. Patrik Nacher z ANO získal 144 hlasů, volilo jej tedy minimálně 36 poslanců opozice a Petr Barták z Motoristů získal 114 hlasů, opět o 6 více než je součet všech poslanců Babišovy nastávající koalice. U Jana Skopečka se ale, opět, projevila nejednota opozičního tábora. Místopředseda ODS a dlouholetý poslanec získal jen 78 hlasů, což dokládá minimálně 14 protestujících poslanců sněmovní opozice. Zde bych vsadil na Piráty, ale mohu se mýlit.
Olga Richterová také kandidovala na post místopředsedkyně Sněmovny, ale její pozice nebyla mezi poslaneckými kluby dohodnutá, čímž byla volba s velkou pravděpodobností odsouzena k nezdaru. Tak se také stalo, a ukázalo se, že Piráti mohou být v současné Sněmovně opozicí uvnitř opozice, protože pro Richterovou hlasovalo pouhých 21 zákonodárců, tedy jen tři poslanci mimo klub Pirátů, což také o něčem vypovídá.
Tomio Okamura tak získal post předsedy bez větších problémů, ačkoliv byl avizován tvrdý boj. Patrik Nacher a Petr Barták navíc získali více hlasů než měli a tím potvrdili nejen jednotu v koalici ANO, SPD a Motoristů sobě, ale také své pozice obhájili i hlasy opozičních partají. Jan Skopeček, Jan Bartošek a Olga Richterová mají o čem přemýšlet, nevolili je totiž ani vlastní lidé, ačkoliv se opozice dosud prezentovala jako jednotný blok s jasným záměrem - kontrolovat Babiše a nepolitikařit.
Opozice si na Babišův úskok nemůže stěžovat. Lídr ANO ale bude muset umravnit i své vlastní poslance
Rozmrzelí poslanci SPOLU, STAN a Pirátů si již v průběhu sněmovní schůze mimo dosah mikrofonů vyřizovali vzkazy a nešetřili u toho explicitními gesty rukou či zjevně hlasitějšími projevy plnými emocí. Andrej Babiš a jeho koaliční partneři totiž předvedli ukázkový úskok, opoziční místopředsedy nezvolili a nechali 92 protivládních poslanců, aby ukázali svou pravou tvář. K tomu také došlo za velkého překvapení lídrů poslaneckých klubů, zde lze jmenovat především Marka Bendu a Olgu Richterovou, jejichž poměrně vyostřené debaty bych velmi rád slyšel, bohužel ale stenozáznam zabírá jen pultík řečníků. Díky apatickému postoji budoucího vládního bloku nedošlo k volbě jediného místopředsedy z opozice. Dokud by ale pro každého z navržených hlasovalo 92 poslanců, Babiš by byl tím viníkem a strůjcem chaosu, který nedodržuje dohody. Takto vina padá na rozhádanou opozici, která se očividně není schopna dohodnout ani na vlastních nominovaných kandidátech a lídr hnutí ANO opět vyhrál. Tento postup ale není možné opakovat donekonečna, a i Andrej Babiš bude muset po proběhlé sněmovní schůzi své poslance umravnit a nezávazně je pobídnout k hlasování pro určené opoziční kandidáty, jak to umí pouze on.
Sněmovna tak má v současnosti pouze svého předsedu v Tomiu Okamurovi a dva místopředsedy z partají budoucí vládní koalice, tedy Patrika Nachera z ANO a Petra Bartáka z Motoristů. Jediný kandidát opozice neprošel, ale ani projít nemohl. Poslanci Andreje Babiše riskovali, ale sázka se vyplatila. Tím, že pro opoziční místopředsedy nehlasovali, zjistili, že čelí opozici rozhádané, nejednotné a plné vnitřních sporů. Jediný kandidát pomyslnou dvaadevadesátku nezískal a tím je jasné, že výběr místopředsedů nebyl mezi všemi poslanci konsenzuální.
Věřím, že to na druhý nebo třetí pokus vyjde a místopředsedové Skopeček a Rakušan budou eventuálně zvoleni. To, co se ale včera stalo, byla ostuda, fiasko a fatální důkaz o nejednotě, který bude mít dalekosáhlé důsledky. Mnoho komentátorů, politiků a odborníků očekávalo rozkol v Babišově táboře, daleko zásadnější rozkol je ale mezi opozicí, která se dosud tvářila jako sjednocená. Tak to rozhodně není a ustavující schůze Poslanecké sněmovny propast mezi zástupci jednotlivých opozičních stran a hnutí naplno ukázala i veřejnosti.
