Článek
Stát v České republice podniká dvěma způsoby. Prvním typem podniků jsou ty, které zajišťují nezbytné služby a jejich činnost tak primárně nevede k tvorbě zisku, ale k prostému obhospodařování určitého segmentu trhu. Takovými podniky jsou například Lesy České republiky, Správa železnic, Čepro nebo ČEPS. V posledních letech se ale za vlády kabinetu Petra Fialy rozmohly podnikatelské aktivity státu i v druhém segmentu podniků, jejichž účelem není vykrývání tržně nerentabilních služeb nebo obhospodařování strategických sektorů, ale jde o provoz čerpacích stanic, přepravu balíků, vaření piva nebo development. Bohužel, stát podnikat neumí a výsledky obou druhů státních podniků jsou v uplynulých letech tristní.
Politici totiž vysávají úspěšné, dotují neúspěšné a snaží se skrze státní podniky řešit politické problémy, jakými jsou například zdlouhavé povolovací procesy staveb nebo deficitní rozpočty.
Minulý rok byl hlavním podzimním tématem kontroverzní státní rozpočet připravený Zbyňkem Stanjurou a nedostatky kritizovaly i osobnosti, které běžně stály za vládou Petra Fialy, jmenovat lze respektované ekonomy Helenu Horskou a Davida Marka. Oba shodně uváděli, že na příjmové i výdajové stránce chybí desítky miliard korun a není jasné, kde stát prostředky sežene. Dnes je již strategie Zbyňka Stanjury viditelná v praxi. Stát vybírá neobyčejně vysoké dividendy z podniků, které žijí díky státním příspěvkům a monopolnímu postavení na trhu, čímž ve výsledku účty platí opět občané. Jak tento systém funguje, ukazuje společnosti ČEPS a další státní podniky v praxi.
Státní podnik ve skutečnosti vybírá nepřímou daň
Správce přenosové soustavy elektřiny vybírá od občanů poplatky a při platbách elektřiny se příspěvku státnímu podniku ČEPS nevyhneme. Společnost má zajištěný jistý příjem a de facto nejde o podnikání, ale o formu daně. Problém nastává, když státní podnik nejen že zvedne onu nepřímou daň, ale také na druhé straně inkasuje od společnosti ČEPS dividendu a převede ji opět do státního rozpočtu.
Vzniká naprosto bizarní situace, kdy občan platí společnosti ČEPS její provoz, ta vykazuje ohromný zisk a stát si jej poté zpět převede do své pokladny, aby vykázal vyrovnanější hospodaření. Je to ale občan, kdo státu onen zisk zaplatil. V roce 2024 tak společnost ČEPS vykázala zisk před zdaněním ve výši 13,6 miliard korun (!) a odvedla na dani z příjmu 4 miliardy, další 4 miliardy pak státní podnik odvedl na dani z mimořádných zisků, takzvané windfall tax. Peníze občanů tak končí opět ve státním rozpočtu a Češi platí více než by správně měli.
U jiných typů státních podniků závislých na svých vlastních příjmech pak stát vybírá enormní dividendy a namísto investic zachraňuje na úkor firem deficitní státní rozpočet.
Zbyněk Stanjura stahuje z podniků rekordní dividendy do rozpočtu
Nedotované podniky, například Lesy České republiky nebo Letiště Václava Havla v Praze pak státu slouží jako dojné krávy. Úspěšný management obou firem zajistil jejich provozuschopnost, což je na státní poměry nevídaný úkaz, ale Zbyňku Stanjurovi chybějí peníze v rozpočtu a tak se na konci roku 2024 musely obě firmy rozloučit se svými zisky.
Lesy České republiky vykázaly za rok 2024 zisk v hodnotě 4,7 miliard Kč a stát si na dividendě vyplatí 4,4 miliardy, další 2,6 miliardy firma odvede z rezervních fondů. To samé platí u Letiště Václava Havla, kde je případ podpory státního rozpočtu na úkor rozvoje samotného podniku ještě křiklavější. Největší letiště v republice totiž plánuje nákladný rozvoj a již oznámilo, že odhaduje náklady ve výši až 35 miliard korun. Protože se jedná o ziskový a úspěšný podnik, nežádá vedení podniku o státní pomoc, ale plánuje si financovat rozvoj ze svých vlastních prostředků. Za rok 2024 dosáhla firma zisku 2,5 miliardy korun a stát zvýšil výplatní poměr dividendy na 80 %, čímž letišti zbyde jen necelých 400 milionů korun.
V minulých letech přitom stát takto nepostupoval a vyplácel si znatelně nižší částky, nebo zisk nechával podnikům na proinvestování. Jde o zcela nový přístup pod ministrem Zbyňkem Stanjurou. Do roku 2023 společnost ČEPS nikdy žádnou dividendu státu nevyplácela, výplaty od pražského letiště činily maximálně 50 % čistého zisku podniku a Lesy České republiky udržovaly fond pro mimořádné situace, například na obnovu porostů poškozených letošními povodněmi.
Fond je ale prázdný a Zbyněk Stanjura nařídil Lesům České republiky vyplatit celkem 7 miliard, tedy více než celý čistý zisk firmy. Ředitel Lesů České republiky již uvedl, že tímto opatřením funkčně zmizí veškeré rezervní fondy i část prostředků vyčleněná na rekonstrukci vodních toků po povodních, ke které kvůli odvodu peněz státu nedojde.
Ředitel firmy Lesy České republiky, Dalibor Šafařík, v rozhovoru pro server iDnes.cz dále uvádí,
Pokud by ale nenadálá událost nastala, může to podnik významně ohrozit
Funkční podniky stát vysává a uměle generuje zisk v případě firmy ČEPS, který posléze vysaje taktéž formou dividendy a mimořádné daně. Je také třeba připomenout rok 2023 a nákup ztrátových plynovodů Net4Gas právě za peníze správce přenosové infrastruktury, konkrétně za celkem 5 miliard korun. Silně zadluženou firmu státní podnik převzal i s jejími závazky a v současnosti je splácí. Jde o dalších 30 miliard korun, které zaplatí čeští odběratelé elektřiny státu vrhajícímu se do podnikání.
Za vlády kabinetu Petra Fialy se ale zakládají i nové firmy, jejichž výsledky jsou daleko horší než těch zavedených a investice prostředků daňových poplatníků jdou do desítek miliard korun. Tyto nové podniky přitom nevytváří žádné hodnoty.
Státní developeři - stáli desítky miliard a dosud nic nepostavili
V současnosti existují v České republice dva státní developeři s obrovskými ambicemi. Jde o Státní investiční a rozvojovou společnost a Prahou ovládanou Pražskou developerskou společnost. Obě firmy mají jedno společné - jejich založení doprovázely velké plány a ty dosud zůstávají jen na papíře.
Před pěti lety pražští politici oznámili velkolepý plán - městská společnost Pražská developerská společnost (PDS) získá do správy celkem 400 000 metrů čtverečních ploch a podle politiků mělo dojít v horizontu deseti let ke stavbě 8 až 10 tisíc bytů. O první povolení pak PDS žádala v roce 2024 - šlo o 450 bytových jednotek - a očekávala promptní povolení stavby a plánovala začátek prací v hodnotě 2 miliard Kč v první polovině roku 2025. Jak lze očekávat, povolení stále neexistuje a pražský developer z plánovaných 10 tisíc bytů nepostavil dosud ani jeden. U PDS je ale třeba ocenit poměrně konzervativní rozpočet městské firmy ve výši 30 milionů korun ročně, druhý státní developer stojí daňové poplatníky daleko více peněz.
Málokdo o druhém státním developerovi, společnosti Státní investiční a rozvojová společnost a.s,. ví. Vznikla začátkem roku 2024 a opět se netají ohromnými ambicemi. Ministerstvo průmyslu a obchodu pod kontrolou hnutí STAN chtělo přilákat zahraniční investory tím, že jim připraví pozemky pro strategické investice a vybuduje potřebnou infrastrukturu. Stát tentokrát nechtěl nic riskovat a založil akciovou společnost se základním kapitálem 150 milionů korun, jenže tyto peníze nevydržely a již v prvním roce existence SIRS bylo nutné doplnit dalších 150 milionů korun a tyto prostředy záhy přestaly stačit jakbysmet. V roce 2025 schválila vláda další dodatečnou injekci státní společnosti ve výši 3,6 miliardy korun rozloženou do šesti let. A znovu se vyskytl problém - ani bezmála 4 miliardy nebudou stačit, stát tak po několika měsících od původního oznámení finanční injekce částku pro státního developera SIRS opět zvedl. Tentokrát bude společnost hospodařit rovnou s 20 miliardami korun (!).
Souhrn všech finančních injekcí bere dech. SIRS je založena 6. března 2024 s kapitálem 150 milionů korun a už 10. dubna, o rok později, potřebuje firma 150 milionů nových státních peněz. Tři měsíce po dodatečné injekci pak vláda schválí navýšení rozpočtu až na 600 milionů korun ročně s tím, že horní limit podle schváleného financování činí v šestiletém horizontu až 3,3 miliardy ročně (!). To vše stihl státní developer SIRS vyčerpat a alokovat za pouhých 15 měsíců existence.
Výše uvedený souhrn dokládá, že buď politici od začátku plánovali špatně a rozpočet neodhadli, nebo naopak plánovali správně, realita ale zúčastněné překvapila a nyní se snaží skrze masivní navýšení rozpočtu dosáhnout kýžených výsledků. Dosud není možné u společnosti SIRS pozorovat jakýkoli úspěch, který by odůvodnil navýšení rozpočtu až dvacetinásobně - SIRS nepředala investorům jediný průmyslový park a dosud nic nevybudovala.
Na rizika upozorňují soukromí investoři i šéf Hospodářské komory, Zdeněk Zajíček. Stát by prý neměl suplovat roli soukromých společností a investice do průmyslových parků nesou značná rizika. SIRS ale oponuje a uvádí, že dokáže každou vloženou korunu navrátit až osminásobně. Kdo bude mít pravdu, to ukážou až následující roky.
Určitě se nemůže stát, že vybudujeme fyzickou infrastrukturu bez jasného využití a možnosti následné návratnosti. Z hlediska provedených dopadových studií je pak zřejmé, že multiplikace každé investované 1 Kč skrze SIRS pak za stanovené období přinese pro veřejné finance 6,4-8,7 Kč a jen příjmy státního rozpočtu se zvýší o 4,3 –5,7 Kč.
Vysát úspěšné, dotovat neúspěšné a ucpat díry v rozpočtu
Podle ozdrojovaných informací v odstavcích výše je tedy zřejmé, jakým způsobem stát podniká. Díry v rozpočtu lepí extrémními dividendami ze státních podniků a v případě Lesů České republiky stát vysává i krizové fondy firmy, která žije z vlastních prostředků a dokázala by je jistě i reinvestovat. Další úspěšné podniky, jakými jsou Letiště Václava Havla, Budějovický Budvar nebo ČEZ stát vysává jakbysmet a nedbá rad ekonomů typu Davida Marka, kteří tuto praxi označují jako nebezpečnou.
U ztrátových podniků ale uplatňují politici zcela obrácenou filosofii. Bezbřehé finanční injekce do ztrátových projektů s nejistou budoucností poskytují až příliš ochotně bez výsledků, které by navýšení rozpočtů odůvodnily. V soukromém sektoru by taková praxe nebyla možná a prosperují-li podnikatelé, zisky reinvestují do dalšího rozvoje a ztrátové projekty odepíšou často při prvních jasných známkách nezdaru. I o tom je podnikání.
Letošní proinvestiční a deficitní rozpočet Zbyňka Stanjury stojí mnohé státní podniky většinu zisků i provozních peněz, které budou chybět.
