Do politiky v USA vstupuje papež Lev XIV.

Papež Lev XIV. se od svého jmenování nevyjadřoval k aktuálním politickým tématům a podle zdrojů z médií se věnoval hlavně organizační struktuře uvnitř Vatikánu tak, aby katolická církev prosazovala potřebné priority církve, které jsou pro papeže Lva podobné těm Františkovým. Jde o expanzi do regionů Afriky, Jižní Ameriky a Asie, ale také lze pozorovat rostoucí snahu Svatého stolce o přiblížení církve lidem skrze důraz na charitativní, lidskoprávní a misijní činnosti. Církev papeže Františka byla skromnější, méně vlivově zaměřená a reformní tím, že sbližovala křesťany s muslimy a dalšími náboženskými skupinami i skrze osobu samotného papeže, který navštívil Gazu, Mekku a další převážně muslimské komunity, čímž se snažil zakopat pomyslnou válečnou sekeru mezi radikály na obou stranách barikád. Františkův nástupce Lev by podle znalců poměrů ve Vatikánu neměl příliš vybočit z nastavené trajektorie, ale naopak jí ještě více prosazovat nejen provozně, ale také politicky.

Pro Donalda Trumpa, jehož volební jádro tvoří právě silně věřící evangelikáni, ale také katolíci, je liberální Lev v čele Vatikánu nepříjemným protivníkem. Prezident Spojených států se snaží americké věřící radikalizovat a mladý - na poměry Vatikánu - papež, navíc Američan, jde rozhodně proti Trumpovým záměrům. Volba evropského, afrického nebo asijského papeže by jistě pro Trumpa znamenala úlevu, protože by Američané takového duchovního vůdce vnímali méně jako svého a blízkého.

Papež Lev XIV. se probudil z politické apatie teprve nedávno a jeho první zásadní politický výrok směřoval proti imigrační politice Donalda Trumpa. Hlava katolické církve a Vatikánu během rozhovoru s novináři uvedla „Pokud je někdo proti potratům a zároveň zachází s migranty nelidským a ponižujícím způsobem, neřekl bych, že je takový politik pro život.“ Tato narážka má v americkém slangu svůj význam. Výraz pro-life totiž označuje ty, kteří podporují omezení potratů skrze zákazy interrupcí a omezení prodeje přípravků pro zamezení těhotenství po styku. Najdou se i takoví, jakým byl například aktivista Charles Kirk, kteří by potratit nedovolili ani znásilněným či zneužitým ženám v incestních vztazích. Hnutí pro-life je ve Spojených státech nebývale silné a v současnosti potraty zakazuje 18 států, z nichž 12 lze uvést jako ty nejrestriktivnější, kde nelze potrat vykonat bez povolení ani v případě iminentního ohrožení života ženy. Každý zákrok musí odsouhlasit soudní znalec nebo pověřená autorita a lékařům i v nemocnicích hrozí za vykonání chirurgického zákroku vězení a drakonické finanční pokuty. V Texasu čelí doktoři vykonávající chirurgické potraty v nemocnících trestu až 99 let odnětí svobody.

Katolická církev je dlouhodobě vlivnou organizací, která se snaží potraty omezit, v čemž by si Donald Trump a papež Lev měli rozumět. Na druhé straně jsou ale od Františkova papežství katolíci také silně liberální v otázce pomoci lidem v nouzi. Charitativní činnost je nyní středobodem katolické církve a hodnostáři běžně prosazují co nejvyšší míru solidarity mezi věřícími tak, aby lidský život získal hodnotu i tehdy, jedná-li se o takzvaného ilegálního imigranta. Papež Lev již v minulosti před nástupem papežskou pozici často Trumpa i další politiky kritizoval za jejich tvrdé zacházení s lidmi v nouzi.

Tento samotný výrok vzbudil pozdvižení a mediální pozornost i proto, že kritika papežů vůči hlavám konkrétních států, navíc natolik vlivných, jakými jsou právě Spojené státy, není obvyklá, natož náhodná. Již v květnu tohoto roku směřoval tehdy stále kardinál Robert Prevost podobně zdrcující kritiku pro změnu druhému muži Spojených Států, viceprezidentovi J.D. Vanceovi. Ten měl v rozhovoru s konzervativním aktivistou Jackem Posobiecem tvrdit, že víra uči lidi milovat nejprve svou rodinu, pak své bližní a na posledním místě jsou pak ostatní lidé v okolí. Současný papež Lev suše utrousil na síť X „J.D. se mýlí. Ježíš nás učí milovat všechny lidské bytosti a nerozlišovat mezi nimi.“

Pro Donalda Trumpa a jeho hnutí MAGA je kritický postoj papeže vůči migrační politice a dalším tématům velice nebezpečný. Sám prezident USA se totiž dlouhodobě snaží smísit víru a politiku v jeden konzervativně-křesťanský tábor a skrze rozličné náboženské vůdce posiluje dojem, že jedině on je ten správný pro-křesťanský politik.

Církevní autorita, zvlášť potom katolický papež, nemůže být již z principu nikdy liberální nebo dokonce progresivní politik. Střet vizí papeže Lva a členů vlády Donalda Trumpa je více o rozporech v samotném konzervatismu, než podpora Trumpových oponentů v podobě demokratické strany, pro kterou je církev dlouhodobě zaostávající a často i přežitá instituce. Katolíci v USA, zvlášť pak ti umírnění, ale mohou na slova papeže reagovat a Donalda Trumpa jako zástupce konzervativního směru odmítnout.

Je také pravděpodobné, že papež Lev nevnímá nijak pozitivně rozmach zpátečnických až ortodoxních křesťansko-konzervativních směrů v USA, které reprezentoval například Charles Kirk a další, jmenovat lze také vlivného kazatele a aktivistu Matta Walshe, věrného spojence Donalda Trumpa. Práve Kirk nebo Walsh přímo nabourávají katolické učení Vatikánu i jejich pohled na hodnoty jako lidskost, morálka a pomoc potřebným. Charles Kirk i Matt Walsh se dlouhodobě skrze média podporovaná konzervativními fondy snaží americké katolíky od Vatikánu odehnat a nahradit liberálnější směr Svatého stolce ortodoxně konzervativní doktrínou o náboženské konfrontaci, návratu ke kořenům církve v podobě odbourání rovnosti mezi muži a ženami, ale také propagují až fašistický pohled na rasovou a národní čistotu, čímž korelují s Trumpovou protimigrační rétorikou.

Walshův dokument „Co je vlastně žena?“ vidělo více než 177 milionů Američanů a jde o počin vykreslující z jeho pohleduzhoubnou ideologii LGBTI ale také lze v díle vidět známky patriarchálního myšlení, které není blízké ani umírněným konzervativcům, jakým jsem i já sám. Walsh popisuje ženu jako muži podřízenou bytost, jejímž životním úkolem je plození potomků a péče o domácnost. Ve zkratce lze Kirka i Walshe vnímat jako zpátečnické aktivisty, jejichž vize společnosti vychází z poměrů 19. století v USA i Evropě, než došlo k reformám pracovních podmínek a zavedení ženské rovnoprávnosti.

Tento rozpor mezi vizí papeže Lva a Trumpovi blízkých osobností bude v budoucnu pouze gradovat, ale papež má v souboji vlivů několik trumfů v rukávu. Spojené státy jsou totiž od Evropy odlišné zejména tím, jak vlivná je tamní katolická církev a jaký ohromný počet institucí a charit Vatikán skrze americké katolíky ovládá. Až 20 % akutní lékařské péče poskytují ve Spojených státech sítě katolických nemocnic, které jsou ovládané církví. Ročně ošetří až 60 milionů pacientů a jde o zařízení mimořádně přívětivá k osobám v nouzi, tedy slouží převážně chudším vrstvám obyvatel. V USA navíc církevní zdravotnická zařízení zaměstnávají 780 tisíc lidí a jde o třetího největšího zaměstnavatele v zemi. I školství je ale na církvi závislé. Celkem 5 800 škol s více než 1,8 miliony studentů patří pod katolickou církev a v 70 % jde o sociálně slabé rodiny z venkovských oblastí, tedy i ve školství dochází k prolínání Trumpových voličů a katolické církve. Církev ve školství zaměstnává dalších 155 000 zaměstnanců. Posledním dílkem do skládačky vlivu katolíků jsou rozsáhlé sítě charitativních organizací, jejichž roční rozpočet přesahuje 10 miliard dolarů. Katolíci spravují 40 000 domovů, 38 000 rodin je odkázáno na jejich podporu a pomáhají i při živelných katastrofách a každý rok navíc charity zajišťují jídlo pro 2 miliony rodin, což je obdivuhodné číslo.

Vliv papeže na 20 % katolíků v americké populaci může být Trumpovi osudným. Prezident Spojených států by si měl dát pozor na uštěpačné a neuctivé poznámky blízkých konzervativních influencerů a na postoje samotného papeže Lva. V souboji s Vatikánem by totiž Trump velmi pravděpodobně napříč americkou společností prohrál a vytáhne-li prezident do protiútoku proti papežovým poznámkám, může jej to stát i volby v roce 2026 a v souvislosti také schopnost cokoli dále prosadit skrze zablokovaný kongres.

Papež ale dosud vypadá odhodlaně a od kritiky migrační politiky nešetří ani dalšími pohledy na současné Spojené státy. Setkání Donalda Trumpa s generály ve Virginii a přejmenování Ministerstva obrany na Ministerstvo války kritizoval jakbysmet, ale Trumpův plán pro pásmo Gazy papež Lev naopak pochválil. Na základě událostí posledních dnů lze sledovat vstup papeže Lva do americké politiky, kde jistě zaujme místo vlivného hráče v konzervativních kruzích.