Článek
Prvoplánové prohlášení Donalda Trumpa o ústupcích, kdy mu zoufalí lídři dominantních ekonomik světa volají a snaží se jej přesvědčit, aby ustoupil a prosí jej na kolenou o dohodu je až primitivně nevěrohodné.
Akciové indexy klesaly, klíčový byl ale jiný trh a to ten s vládními dluhopisy. Číňané vytáhli svou mocnou zbraň a pouhé 3 % amerického dluhu, který vlastní, začali prodávat. Trh s dluhopisy funguje opačně než akcie - jakmile výnos dluhopisu roste, hodnota cenného papíru v reakci klesá. Investoři do dluhopisů tak začali cítit Trumpovu politiku skrze vlastní peněženky a pokud by stoupající výnosy reprezentující nedůvěru investorů v ekonomiku USA vydržely, vláda by musela odpovídající navyšující se výnosy eventuálně vyplatit.
Jasně a jednoduše - díky čínským prodejům hrozil USA bankrot. Rostoucí výnosy na 30 trilionech amerického dluhu by zažehly inflační spirálu takového významu, že by na tisk nových peněz nestačily všechny pomyslné tiskárny americké federální rezervy. Dnes se pochopitelně peníze netisknou, většinově se jednoduše načtou skrze digitální systém.
Trumpův zbabělý úprk a ústup z bezprecedentních výhrůžek doslova všem obchodním partnerům USA ale nebyl jen dílem Číňanů. Jak upozorňoval i legendární investor Ray Dalio, nikdo americký dluh v dnešní situaci kupovat nechce a natož proto, aby pomohl Donaldu Trumpovi uhasit požár, který sám rozpoutal.
Spojenci mohli Trumpa podpořit - proč by to ale dělali?
Existují tři státy, které vlastní větší objem vládních dluhopisů USA - Japonsko, Velká Británie a Čína. Dohromady spravují kolem tří bilionů dolarů uložených v americkém dluhu, což tvoří necelých 10 %. Zbytek držitelů ale tvoří zejména americké penzijní fondy - ty prodávat nemohly, utrpěly by ztrátu. Nemohly také nakupovat, nebyl jediný důvod. Americký FED nemohl nakupovat taktéž, dále by devalvoval dolar - o pokles hodnoty americké měny se tak postarali zejména Číňané.
Dluhopis státu koupíte, máte-li důvěru v jeho ekonomiku. Celní opatření Donalda Trumpa tento optimismus rozhodně nepodpořila a potenciální obchodní partneři disponující enormními částkami k vykrytí čínských prodejů jednoduše nepřišli a nenakupovali. Ideální bouře byla na světě - akcie klesají, výnosy dluhopisů - zejména těch dvouletých - rostou a ve ztrátě jsou všichni. Bezpečný přístav přestal existovat, dolar neúprosně klesal.
Trhy by padaly ještě více, výnosy dluhopisů by rostly v reakci na čínské prodeje a Donald Trump by čelil iminentní hrozbě inflační spirály, se kterou by mu mocná federální rezervní banka USA nemohla pomoci. Vykrýt čínské prodeje by mohl jen některý z bohatých spojenců ze států EU nebo Kanada - proč by to ale spojenci dělali? Britové ani Japonci více nenakupovali a zřejmě ani bohaté Německo nebo jiné státy EU neměly o dluh USA zájem.
Samotné slovo ,,spojenec“ totiž Donald Trump ve své slovní zásobě zcela opomíjí. I podle umělé inteligence ChatGPT prezident USA ve svém druhém volebním období nikdy neřekl ,,spojenec“ v pozitivním kontextu. Se slovem má spojenou pouze kritiku a nedostatečné placení, ideálně do jeho kasy nebo k rukám jeho firem. Katastrofu na trhu s dluhopisy tak mohl Donald Trump zachránit jen tím, že zbaběle uteče z ,,boje“ a svá opatření drasticky zmírnil, čímž získal čas hlavně sám Trump a jeho USA. Trhy povzbudil a investoři opět dluhopisy nakupovali, čímž snížili rostoucí křivku výnosů a došlo k relativnímu návratu rovnováhy.
Souboj s Čínou ale zdaleka nekončí. I tam Donald Trump zbaběle uteče z boje, jen to bude trvat déle. Nemá totiž nerostné zdroje kritické pro obranný průmysl i nukleární energetiku a vzácné kovy začnou docházet za necelé tři měsíce. USA nemají tyto drahé kovy čím nahradit, Čína drží všechny světové zásoby a jako jediná disponuje zpracovatelskými závody.
Samarium, Dysprosium, Neodymium a Praseodymium - bez nich se USA neobejdou
Prvky, jejichž názvy jste zřejmě nikdy neslyšeli, jsou naprosto klíčové a nezbytné pro množství odvětví. Bez nich nesestrojíte větrnou turbínu, selžou vám jaderné reaktory a dokonce i navigační systémy do řízených střel vyžadují Praseodymium i Neodymium, které do světa exportují pouze Číňané. Ovládají přes 90 % světových zásob a v některých případech všechny světové rafinerie, které vzácné kovy zpracovávají a obohacují.
Opět jednoduše - USA bez těchto kovů nevyrobí nic. Řízené střely, stíhačky F-35, komponenty do jaderných elektráren, elektromobily, větrné turbíny a nebo nejmodernější čipy. Dovoz i zpracování kovů k využití kontroluje Čína a USA importují 90 % své spotřeby těchto kovů.
Narozdíl od USA nepotřebuje Čína pro své účely žádný kov ani materiál, který by výhradně dodávaly Spojené státy. Kdo vyhraje obchodní válku je tak zcela jasné, Trump bude muset ustoupit, jinak jeho již existující průmysloví giganti přestanou dodávat čipy, elektromobily nebo stíhačky.
Trump se prezentuje jako vítěz, jeho historka ale nesedí
Prezident vykresluje svůj neočekávaný krok a pozastavení cel proti všem státům kromě Číny jako velké vítězství a důkaz jeho vyjednavačského umu. Ke kroku uvedl toto,
,,No, myslel jsem že lidi trochu vyskočili z linie. Byli takoví napjatí, víte, byli trochu napjatí, báli se, ne jako tito šampióni (členové jeho administrativy), protože my máme před sebou velký kus práce,“
Scott Bessent, ministr financí, posléze řekl,
,,Úspěšná strategie implementovaná Trumpem před týdnem nám dnes přinesla více než 75 jednání se zeměmi, které nás žádají o dohodu,“
Oba představitelé vlády USA ale zřejmě hrají divadlo pouze pro své voliče. Evropská unie totiž již dopoledne sdělila prostřednictvím své předsedkyně, že na Trumpova cla odpoví a nehodlá ustoupit nevýhodné dohodě. Odvetné opatření EU schválili i členové společenství. Nic tak nenasvědčuje, že by právě EU byla mezi ustupujícími. Čína ale rozhodně ustoupit nehodlá a prezident Francie Emmanuel Macron zčistajasna sdělil, že společně se Saúdskou Arábií hodlá uznat Palestinu jako samostatný stát. Saúdové vyvážejí ropu a zemní plyn - hodně ropy a zemního plynu. Donald Trump dlouhodobě lobuje za zájmy Izraele a rozhodně nemá zájem, aby jaderná velmoc typu Francie uznala palestinský stát. Co za tento diplomatický krok Emmanuel Macron se Saúdy vyjednal? Jisté je jen, že Donaldu Trumpovi se to líbit nebude.
Celá celní šaráda, kde se podmínky mění častěji než počasí, je tak jen připomínkou Trumpovy iracionální politiky, která uvrhla svět do nejistoty a prezident USA ve své grandiózní představě o sobě samém zapomíná na slabá místa ekonomiky USA i svého kapitálového trhu.
V prvním kole celní války byl tak Trump na hlavu poražen ten samý den, kdy měla jeho cla začít platit. O porážku se postarali Číňané a neochotní spojenci USA, kteří ale zřejmě podle posledních aktivit Francie zákulisně vyjednávají alternativy dovozu amerických paliv, která zatím, bohužel, Evropa potřebuje.
