Článek
Donald Trump sám sebe označuje jako urputného bojovníka proti migraci do USA. Ve svém boji ale selhává, deportovaných je méně než za Joea Bidena a dle statistik je přes 28 % lidí deportováno bez zákonného důvodu. Ti často řízení o deportaci napadnou a vyhrají, což dále Trumpovi nepřispívá k dobrému obrazu na veřejnosti a prezident kvůli nedostatečnému pokroku v imigrační politice zvažuje doslova šílená opatření.
Imigrační politika byla pro Donalda Trumpa zcela zásadní součástí volební kampaně. Sliboval největší deportační operaci v historii a často mluvil o ,,nelegálních vetřelcích“, nikoli o lidských bytostech. Američané ale Trumpa vyslyšeli a zvolili jej prezidentem.
Jaké má doposud Donald Trump výsledky v porovnání se svým předchůdcem, kterého označoval za neschopného?
- Rok 2024, administrativa Joea Bidena: Bývalý prezident USA a jeho vláda zajistili deportace v průměru 57 000 migrantů měsíčně. Za vlády Joea Bidena pak bylo deportováno celkem 2,7 milionu lidí, což vychází na zhruba 650 000 ročně.
- Rok 2025, únor až květen, Donald Trump: Za vlády současného prezidenta, tvrdého odpůrce ilegální migrace, bylo v únoru deportováno 36 000 lidí a tempo deportací následně pokleslo. V březnu šlo o pouhých 11 000 lidí a v dubnu bylo migrantů deportováno 12 600.
Donald Trump tak zatím v průměru deportuje čtyřikát méně lidí než jeho předchůdce, kterého kritizoval. Odlišný je ale také i způsob, jakým deportace probíhají - Trump neváhal deportovat čtyřletého chlapce trpícího rakovinou do Hondurasu, kde podle lékařů téměř jistě zemře. Případ holiče Kilmara Garcíi, kterého bez soudního procesu Američané deportovali do salvádorského vězení určeného pro členy gangů, kritizoval i Nejvyšší soud složený většinově ze soudců, které jmenovali samotní republikáni.
Z dostupných statistik americké imigrační služby tak vyplývá, že dosavadním výsledkem Trumpovy administrativy je násobně nižší počet deportací s násobně vyšší chybovostí. S verdikty soudů si ale prezident neláme hlavu, jednoduše je nerespektuje. Dne 11. 5. navíc podepsal prezident USA exekutivní příkaz nazvaný Project Homecoming, kterým jen dokresluje své zoufalství, protože Trumpovo nařízení porušuje četná mezinárodní ujednání a podle odborníků je ,,zcela jistě ilegální“.
Jak je ale u Donalda Trumpa zvykem - když se něco nedaří, může za to někdo jiný. Tentokrát ale prezident USA zvažuje zásah tak bezprecedentní, že by proměnil Spojené státy v policejní stát. Mezi Trumpovými příznivci se totiž začíná již otevřeně mluvit o zrušení habeas corpus.
Habeas corpus - pojistka před zvůlí moci
Právní princip habeas corpus chrání osoby na území USA před nezákonným zadržením. Represivní moc nebo soudy musí odhalit důvody, na jakém základě omezují lidské bytosti svobodu. Na základě principu habeas corpus má jakýkoli člověk nárok na slyšení před soudcem, kde za přítomnosti žalobce soudce rozhodne, zda je možné osobu dále zadržovat a pokračovat v omezení její svobody.
Ve zkratce - úřady nemohou bezdůvodně zadržet člověka a omezit jeho svobodu, žádost o habeas corpus pak zajistí přezkoumání zadržení soudcem. Ukotvení habeas corpus v americkém právu je tak zásadní, že by jeho vyjmutí znamenalo proměnu USA v policejní stát, kde je možné zadržet kohokoli bez vysvětlení, právní podstaty a obvinění z konkrétního přečinu.
Sám Donald Trump popsal záměr omezit habeas corpus takto:
„Jsou cesty k omezení, velmi silné cesty. Existuje i jedna cesta, kterou využili tři respektovaní prezidenti a doufám, že se k tomu nebudu muset uchýlit.“
Stephen Miller, Trumpův poradce, mluvil ještě otevřeněji:
„Ústava je jasná a je nejdůležitějším zákonem země. Ústava mluví o zrušení práva habeas corpus během časů invaze, což je možnost kterou aktivně zkoumáme a uvažujeme nad ní. Nyní záleží, zda budou soudy dělat správná rozhodnutí.“
Policejní stát může Trump vyhlásit i bez kongresu
Výše uvedená vyjádření by naznačovala, že prezident USA chystá pojmenování migrační situace jako invaze a vyhlásit výjimečný stav. Ústava Spojených států totiž umožňuje právo habeas corpus omezit jen v době, kdy na území USA probíhá invaze cizí mocnosti. Ohýbání pojmů je více než očividné, žádná invaze cizí mocnosti v USA neprobíhá, Trumpovi se pouze nedaří dodržovat sliby a zaostává za svým předchůdcem, kterého kritizoval.
Už jen fakt, že Donald Trump v roli prezidenta USA přemýšlí nad zrušením základní ochrany před nespravedlivou perzekucí a zásahy úřadů, dokládá, že žádné prostředky, ani ty nejextrémnější, nejsou prezidentovi cizí. Tvůrci americké ústavy zřejmě nepředpokládali vznik situace, kdy prezident zneužije samozvanou invazi k potlačení základních práv. Stav invaze totiž může Trump vyhlásit i bez souhlasu kongresu.
Je pravděpodobné, že soudy následně příkaz zruší nebo jej označí za neplatný, ale v mezidobí se ze Spojených států stane stát, kde represivní složky disponují pravomocí zadržet a uvěznit bez obvinění nebo právního základu kohokoli, a to nejen migranty.
Selhání vede všehoschopného prezidenta k extrémním krokům
Návrhy na zrušení principu habeas corpus přichází po několika prohrách Donalda Trumpa nejen v otázkách migrace. Prezident má ve zvyku vydávat jasně protizákonné exekutivní příkazy, které vymáhá do té doby, než dojde k jejich zrušení soudem. I tento trend je již dávno patrný a dokazuje, že jednostranné vyhlášení válečného stavu není nemožné, ale v případě Donalda Trumpa spíše pravděpodobné.
V lednu roku 2025 vydal Donald Trump exekutivní příkaz, kterým jednostranně odebral občanství USA dětem migrantů z cizích zemí. Článek 14 americké ústavy ale jasně hovoří, že občanem se stává jakýkoli člověk narozený na území USA včetně ambasád a vojenských základen v zahraničí. Další příkaz, také z ledna, kterým Donald Trump zrušil kongresem již schválené financování programů zahraniční pomoci byl také protiústavní, prezident o rozpočtových otázkách ale nerozhoduje - ty jsou v gesci kongresu.
Exekutivní příkaz, kterým Trump vyhlásil sankce proti členům Mezinárodního trestního soudu a hlavnímu prokurátorovi Karimu Khanovi jsou poté v přímém rozporu se závazky USA v rámci OSN. Ačkoli soudy stejný exekutivní příkaz již jednou v roce 2020 označily za neplatný, Donald Trump jej ve stejné podobě vydal v lednu 2025 znovu.
Již tyto výše uvedené jasně protiústavní příkazy dokládaly, že ústava ani právní stát nejsou v Trumpově světě nijak důležitými principy, zrušení habeas corpus je ale čiré šílenství a znamenalo by bezprecedentní proměnu Spojených států v prezidentskou diktaturu, kde policejní složky získají bez přezkoumání a odpovědnosti pravomoc zatknout kohokoli a držet jej po neomezenou dobu.
Trump toho nasliboval voličům příliš a podle všech dostupných metrik selhává dokonce i v otázce migrace, kde byl Joe Biden vnímán jako slabý a jeho opatření jako nedostatečná. Donald Trump se tak zřejmě pokusí své selhání přebít největším zásahem do demokratického zřízení v USA od vzniku ústavy v roce 1789.
