Článek
Argentinský papež František nebyl Trumpovým podporovatelem a rozhodně nebylo možné mluvit ani o názorové shodě mezi hlavou katolické církve a prezidentem USA. Neshodli se doslova na ničem - klimatické otázky byly pro papeže Františka zásadní, Donald Trump hrozbu odmítal. Ani v otázce přístupu k uprchlíkům a chudým nebyly názory dvou zásadních osobností dnešního světa ve shodě, František chudým pomáhal a měl k nim respekt, Donald Trump je bez jakéhokoli soucitu posílá do věznic ve středoamerickém Salvádoru. František hledal cesty k ostatním náboženským skupinám a budoval mosty s islámskými duchovními, Donald Trump mezitím razil tvrdou linii v přístupu k Blízkému východu a navrhoval odsun dvou milionů obyvatel Gazy.
Papež František ale v době nástupu Donalda Trumpa již déle trpěl zdravotními problémy a nebyl schopen věnovat tolik energie světovému dění jako v minulosti.
Strohá reakce Donalda Trumpa na volbu papeže Lva XIV. ale ilustruje, že se prezidentova noční můra proměnila v realitu. Trump se totiž na domácí scéně opírá o domácí katolickou část elektorátu, pro kterou je papež, zejména ten americký, daleko důležitějším ,,influencerem“, než samotný prezident. Kardinál Robert Francis Prevost, jehož konkláve zvolilo hlavou církve, se navíc nezdráhal Trumpa kritizovat již v uplynulých měsících a to často ostře. Poukazoval na nelidské zacházení s uprchlíky a nedostatek respektu i soucitu v jednání s lidmi ohroženými chudobou i zneužíváním. Nový papež kritizoval například setkání Donalda Trumpa s prezidentem Salvádoru, kde se oba státníci smáli nad případem ilegálně deportovaného migranta, který skončil v salvádorském vězení s členy těch nejnebezpečnějších světových gangů.
Není divu, že hlásné trouby hnutí MAGA, jakou je třeba ultrakonzervativní Laura Loomer, nazývají novou hlavu církve marxistou a levičákem. Tato rétorika ale Donaldu Trumpovi ublíží - kritizovat historicky prvního papeže z USA pro jeho světské postoje rozhodně není dobrým začátkem spolupráce a porozumění.
Papež je u voličů Trumpa nejvyšší autoritou
V roce 2024 určily výsledek voleb v USA tři voličské skupiny. Američané hispánského původu, silně věřící katolíci, mladí afroameričané z velkých měst a obyvatelé venkovských oblastí středozápadní části USA. Kromě mladých černochů, kteří často tíhnou spíše k evangelíkům, baptistům a protestantům - ti ale také papeže vnímají minimálně jako duchovní autoritu - se ve všech ostatních skupinách odráží vysoký podíl katolíků, zejména v případě občanů hispánského původu, kteří dnes tvoří 14 % amerického elektorátu.
Donaldu Trumpovi vyhrála volby ekonomická témata - nyní ale voliči vidí přímý rozpor mezi sliby a realitou, když ekonomika USA vykazuje znepokojivý pokles HDP, celní politika nefunguje a inflační tlaky nepolevují, ba naopak. Papež Lev XIV. je známý svým postojem k uprchlíkům, které respektuje a vede katolíky k pokoře a pochopení. V případě hispánských voličů má za sebou nový papež silný příběh - dlouho působil v nejchudších komunitách v Peru a později se stal místním biskupem.
K otázce migrační politiky Donalda Trumpa uvedl papež Lev XIV. následující,
„Správně formované svědomí nemůže neposoudit kriticky a nevyjádřit nesouhlas s jakýmkoli opatřením, které implicitně nebo explicitně ztotožňuje nelegální status některých migrantů s kriminalitou. Zároveň je třeba uznat právo národa na sebeobranu a ochranu komunit před těmi, kdo spáchali násilné nebo závažné zločiny během pobytu v zemi nebo před příchodem. Přesto akt deportace lidí, kteří v mnoha případech opustili svou zem z důvodu extrémní chudoby, nejistoty, vykořisťování, pronásledování nebo vážného zhoršení životního prostředí, poškozuje důstojnost mnoha mužů a žen i celých rodin a staví je do stavu zvláštní zranitelnosti a bezbrannosti.“
Po svém zvolení papežem uvedl Lev XIV. výrok, kterým lze demonstrovat, kam se bude názorově ve vztahu k Trumpově administrativě nová hlava církve klonit,
„Těším se na spolupráci s prezidentem Trumpem a jeho administrativou v otázkách lidské důstojnosti, zejména pokud jde o migranty a uprchlíky. Posláním Církve je kráčet s chudými a zranitelnými, a musíme najít způsoby, jak překlenout rozdíly, dokonce i s těmi, jejichž politiky zpochybňujeme.“
Otázky lidské důstojnosti ve vztahu k migrantům, které Donald Trump odesílá bez soudu do nejstřeženějších vězení zřejmě nejsou oblíbeným tématem prezidenta USA. Nebude mít ale na výběr, bez podpory americké katolické komunity ztratí zcela jistě klíčové voliče. Pro Trumpa ale může dojít ještě k dalšímu nepříjemnému vývoji - papež má mnoho pravomocí a nemusí razit v USA politiku církve sám, může povolat i posily.
Povýší papež v USA podobně smýšlející kardinály?
V USA se hlásí ke katolické církvi celkem 75 milionů voličů, což je zcela klíčová skupina pro obě strany politického spektra. Pokud se Donald Trump vydá cestou konfrontace, může očekávat odklon silně věřících nejen od své osoby, ale od celé republikánské strany. Trumpa v roce 2026 čekají volby poloviny kongresu a třetiny senátu - ty rozhodnou, zda budou republikáni dále pokračovat s většinou v obou komorách parlamentu.
Papež Lev XIV. nejen že dlouhodobě kritizuje Trumpovu politiku kvůli nelidským opatřením a mimosoudním deportacím, ale také upozorňuje na otázky globálního porozumění, znečišťování planety a další témata, která Trumpa spíše obtěžují, než aby je řešil. Papež má ale i jiné zbraně, než pouhou autoritu hlavy katolické církve.
Lev XIV. může jmenovat kardinály, razit politiku výměny klíčových biskupů v kongregacích na území USA a také disponuje neobyčejným vlivem skrze katolické vzdělávací instituce a zdravotnická zařízení, kterých je v zemi přes 14 000 - započítány jsou základní školy, střední školy a nemocnice.
Volba amerického humanisty se zkušenostmi z Jižní Ameriky a podobným smýšlením, jaké měl předchozí papež František, znamená pro Donalda Trumpa znamená tu nejhorší noční můru. Může totiž u jeho elektorátu podkopat důvěru v migrační politiku, která zůstala posledním Trumpovým trumfem. Pokud hlava církve postaví kontrast nelidského zacházení s chudými a ohroženými vůči Trumpovu sebevědomí a často agresivní až ponižující rétorice vůči prchajícím, budou si katolíci muset vybrat, kdo je pro ně silnější a důstojnější autoritu.
Prezident USA tak získal v novém papeži mocného kritika, na kterého navíc nemá jak zaútočit - každá ofenziva se mu vrátí jen dalšími ztrátami mezi voliči, kteří jej před rokem do křesla prezidenta vynesli.
