Článek
Ve veřejném prostoru jsou penze často diskutovaným tématem. Politici neustále přemýšlí, jak státní penzijní systém zachránit před neúprosným demografickým vývojem společnosti a stále přichází s novými zákony a pseudo-reformami. Problematické je přitom i spoření v hlavním polosoukromém produktu, takzvaném penzijním připojištění. Díky konzervativní nátuře české populace využívá penzijko více než čtyři miliony Čechů a polovina z nich o své peníze každý rok dobrovolně přichází.
Tento neduh českých střadatelů přitom vláda již aktivně řešila a roku 2011 byl přijat zákon o penzijní reformě a účastnických fondech, který vešel v platnost od 1. 1. 2013. Při pohledu na reakci českých střadatelů a statistiky ale nelze než smutně konstatovat, že Češi nadále zůstávají finančně méně gramotným národem a ačkoli je každé snížení valorizace nebo debata o důchodovém věku důvod k ústavní žalobě a široké veřejné diskusi, Češi samotní své majetky stále spravují neodpovědně.
V dnešním textu se pokusím vysvětlit a příblížit problematiku transformovaných fondů a její dopad na miliony občanů v České republice, jejichž důchody budou významně nižší než by mohly být.
Nečasova důchodová reforma byla převratná. Češi ji stále ignorují a přichází o miliardy korun ročně
Pro pochopení problematiky je třeba si prvně vysvětlit, jaké penzijní fondy vlastně existují a v čem se jednotlivá penzijní připojštění liší. V roce 2011 schválila vláda premiéra Petra Nečase reformu v reakci na slabou výkonnost takzvaných transformovaných fondů. Jde o důchodové fondy, které mají nařízené nezáporné zhodnocení prostředků. Každý rok tak střadatelé na papíře vydělají, problém ale nastává u míry zhodnocení, která málokdy překročí inflaci a v letech 2021 až 2023 Češi v těchto fondech prodělali obrovské peníze.
Transformovaný fond tak nabízí státní garanci nezáporného zhodnocení a jinak se od druhého typu, takzvaného účastnického fondu nijak zvlášť neliší. Účastnický fond spravují ty stejné penzijní společnosti - v České republice je takových firem celkem 8 - a staré penzijko si lze převést pod kteréhokoli správce penzijních fondů bez poplatku. V účastnickém fondu je to poté občan, kdo určuje investiční strategii a ačkoli fond nenabízí garanci nezáporného úročení, lze jí snadno dosáhnout konzervativní investicí do termínovaných vkladů nebo státních dluhopisů, kde je míra rizika stále velmi nízká. Investici pak lze rozdělit poměrem, který si občan sám určí a také lze část prostředků vybrat před dosažením věku odchodu do důchodu - podmínky stanovuje zákon.
Oba typy fondů tak spravují ty stejné penzijní společnosti a spoření je převeditelné bez sankcí či rozsáhlého papírování. Poměr prostředků střadatelů v účastnických fondech a těch transformovaných ale hrubě neodpovídá jejich výkonu.
Čísla shrnuji níže,
- Na konci prvního čtvrtletí 2025 byl počet spořilo v účastnických fondech 2,03 milionů Čechů a hodnota jejich prostředků dosáhla 243 miliard korun. Ve stejném období ale v transformovaných fondech dále zůstávalo 1,9 milionu Čechů a celkový objem spravovaných peněz dosáhl 366 miliard korun.
- Výkonnost transformovaného fondu, pro účel článku využiji penzijní společnost NN, dosáhl v letech 2019 až 2023 zhodnocení 0,95 %, 0,71 %, 0,33 %, 1,33 % a 0,28 %. Ostatní penzijní společnosti na tom nebyly s výkonností o moc lépe, průměr všech transformovaných fondů v pětiletém období činil 2,11 % a tento průměr značně křiví výkonnost penzijní společnosti Conseq, která v letech 2022 a 2023 dosáhla průměrného ročního zhodnocení 5 %.
- Výkonnost konzervativního účastnického fondu, opět na příkladu společnosti NN, dosáhl ve stejném období 2019 až 2023 zhodnocení 2,26 %, 1,35 %, -2,33 %, 2,25 % a 8 %. Stále nejde o světoborný výkon, nicméně kumulované zhodnocení je trojnásobně vyšší a konkurenti NN, konkrétně například penzijní společnost Komerční banky nebo Conseq dosahovaly v tomto období průměrného ročního zhodnocení nad 4,2 %.
Pohledem laika mohou být rozdíly v několika procentech nepodstatné, opak je ale pravdou. Na příkladu uspořené částky ve výši 300 000 Kč je pětiletý rozdíl ve výši 23 000 Kč u společnosti NN poměrně zásadní, a to je uveden konzervativní fond, který je z podstaty maximálně bezpečný a využívá bonitní dluhopisy a nástroje peněžního trhu, například termínované vklady. U takzvaných vyvážených fondů se střední mírou rizika bylo průměrné zhodnocení 5,7 % ročně a u dynamických fondů s vyšší mírou rizika šlo o bezmála 10 %.
Občan využívající transformované fondy tak v období let 2019 až 2023 reálně přišel o více než 20 % své investice, zatímco občan využívající vyvážený fond přišel díky vysoké inflaci pouze o 3 % své investice. Vyjádřeno v penězích, střadatel v transformovaném fondu na účtu po pěti letech nalezne 310 944 Kč a střadatel v účastnickém vyváženém fondu drží 395 800 Kč. Příklad nezahrnuje navýšení investice v pětiletém období.
Díky dvěma milionům penzijních spoření v transformovaných fondech přišli čeští občané v minulých pěti letech o 20 až 25 % svých investic, což odpovídá vyšším desítkám miliard při zohlednění 365 miliard korun uložených ve fondech. Jde o obrovské peníze a střadatelům tyto prostředky budou bezesporu chybět. Za prodělané miliardy si ale Češi bohužel mohou sami.
Přejeme si vysoké důchody? Začít musí každý sám u sebe
Pro účely své penze nevyužívám penzijní spoření a nikdy jsem tento produkt zřízený neměl. Rozumím ale lidem, kteří se ve světě financí neorientují a přejí si mít státem zajištěný a regulovaný prostředek ke spoření, který jim nikdo nemůže zcizit nebo ukrást a jehož výkonnost je maximálně garantovaná. Je třeba si ale uvědomit, že právě garantovaná výkonnost nařízená správcům transformovaných fondů je důvodem, proč hodnota prostředků na účtech více mizí, než přibývá a neodpustím si přirovnání spoření v transformovaných fondech ke splachování financí do toalety.
Demografie je neúprosná a lidé jako jsem já, kteří mají do důchodového věku ještě poměrně daleko, musí začít sami u sebe a spořit smysluplně. Taková jednoduchá změna, jakou je přechod z transformovaného do účastnického fondu, může ve střednědobém horizontu zajistit desítky, ba i stovky tisíc korun návratnosti v závislosti na výši celkové investice.
Údaj o dvou milionech Čechů ve starém, nefunkčním a nevýkonném systému jen dokazuje, jak rádi nadáváme na kroky politiků, ale ve skutečnosti si Češi samotní neumí své finance pohlídat a pak jsou pouze negativně překvapeni okolnostmi.
Svoboda a demokracie je i o odpovědnosti. Nelze jednou rukou vyhazovat peníze oknem a druhým dechem spílat politikům, že se snaží systém zachránit. Dva miliony budoucích českých důchodců se mohou stát bohatšími nikoli díky nereálným slibům politiků, ale především odpovědnou správou svých vlastní financí, například těch v transformovaných fondech penzijního spoření.
