Článek
Dnešní článek je reakcí na projev amerického prezidenta na půdě Organizace spojených národů. Donald Trump svůj projev využil k popisu nového zlatého věku USA, kde zahraniční firmy investují 17 bilionů dolarů a zemi se nikdy nedařilo tak dobře, jako právě nyní. Někdy je ale lží až příliš a tak nezbývá než reagovat. Někteří politici totiř zvládají přehánět a lhát až tak skvěle, že jim věří lidé nejen v domovských státech, ale často i ti v zahraničí. Mistrem manipulace, která je místy tak bizarní a nesmyslná, že jí lze jen těžko uvěřit, je ale právě Donald Trump. Kam prezident USA přijede, tam státy investují do ekonomiky USA často i násobky svého HDP a to vše jen kvůli geniálním schopnostem mistra obchodu a vyjednávání, kterým je v tomto příběhu samozřejmě Donald Trump. Kdo pak investice počítá a oznamuje veřejnosti jejich výši? Opět Donald Trump. Američané, zejména příznivci hnutí MAGA, ale svému favoritovi bezmezně věří a příběh o návratu suverenních spojených států konzumují bez dalšího přemýšlení a ověřování faktů.
A tak Donald Trump přijede do Kataru a následně ohlásí uzavření investičních dohod ve výši 1,2 bilionu (!) dolarů v horizotu deseti let. HDP Kataru je přitom pouhých 210 miliard dolarů ročně a země by tak během onoho období musela vynakládat 50 % výkonu své ekonomiky ve formě investic do cizího státu, což je samozřejmě nesmysl. Prezident USA ale i tak v rámci oficiálního komuniké Bílého domu ohlásí 1,2 bilionu jako reálné číslo a hnutí MAGA tleská. Zde ale přemrštěná čísla nekončí, ba naopak.
Trumpův Bílý dům zveřejnil další pozoruhodná a neobyčejně vysoká čísla. Jen díky nákupu strojů Boeing 787 Dreamliner má vzniknout 157 000 pracovních míst a v budoucnu se dokonce toto číslo navýší díky dodávkám 210 strojů na celý jeden milion. Ano, podle Bílého domu a Donalda Trumpa vznikne díky prodeji 210 letadel celý jeden milion pracovních míst a tato informace visí na stránkách Bílého domu dodnes. Trump nechal dokument pojmenovat prozaicky „The art of the Deal“ a podle Bílého domu dojde díky uzavřeným dohodám k novému zlatému věku amerického průmyslu.
Co naplat, že Boeing zaměstnává ve Spojených státech pouhých 140 000 lidí a ti nepracují jen na výrobě letadel, ale také v divizích obranných technologií, vesmírných technologií a vojenských letadel. Oněch 210 strojů Boeing navíc vyrobí zhruba za 4 až 6 měsíců a je tak otázkou, kde oněch 850 000 pracovních míst vznikne. Veřejnost v USA a zvlášť pak hnutí MAGA ale tyto bezvýznamné detaily příliš neřeší.
Trumpem oznámené investice často končí pouze na papíře a dojem geniálního stratéga, obchodníka a vyjednavače boří reálné statistiky, které líčí odliv zahraničního kapitálu. I z pohledu Evropanů je důležité o klamných taktikách prezidenta USA vědět, protože se i v tuzemsku najdou tací, kteří čísla prezentují jako reálná a líčí Trumpa jako skutečného národovce a spasitele Spojených států. Tento obraz ale neodpovídá realitě.
Uzbekistán prý vytvořil nákupem 22 letadel 35 000 pracovních míst
Včerejší oznámení prezidenta USA, jehož zněním a logikou se budu zabývat níže, má pouze dvě možná vysvětlení. Donald Trump buď přejímá informace od svých poradců bez kontroly a sdílí zcela nereálná čísla, nebo prezident USA zcela vědomě lže, aby zakryl vlastní chyby a pokouší se tak manipulovat veřejnost.
A zase ta letadla. Tentokrát ale nejde o 210 strojů jako v případě Kataru, ale o pouhých 22 Boeing 787 Dreamlinerů, které pro změnu vytvoří 35 000 pracovních míst. Zde ale nastává problém. Firma Boeing, kdysi dominantní výrobce civilních letadel, se totiž posledních několik let potýká s technickými i výrobními problémy. Konkrétně u strojů Dreamliner je momentální průměrné zpoždění v dodávkách na úrovni zhruba tří let. Například aerolinka American Airways, které Dreamlinery objednaly již v roce 2021, stále dodávku neobdržely a společnost tak v reakci musela zrušit polovinu letů v trase Miami-Paříž. Boeing nyní zpracovává objednávky celkem 1 100 Dreamlinerů, které jsou objednané a zákazníci již zaplatili zálohy. Tempo produkce dosahuje úrovně zhruba 80 vyrobených strojů 787 Dreamliner ročně - jde o informaci od samotného Boeingu - a tak si Uzbekistán na své stroje počká minimálně 5 až 8 let při optimistickém scénáři navýšené produkce bez komplikací. Celkové nedodané objednávky Boeingu pak dosahují závratných čísel - při plánované produkci 600 až 700 strojů ročně čekají zákazníci Boeingu na dodání celkem 6 100 strojů rozličných typů. Jakékoli prodeje proto nejsou - což Katar potvrdil - závazné a jde pouze o deklarativní memoranda. Trumpových 154 000 pracovních míst díky nákupu letounů z Kataru, milion dalších pracovních míst díky stejným letounům a 35 000 pracovních míst díky 22 strojům prodaným do Uzbekistánu neexistuje a nikdy tato pracovní místa ani existovat nemohla.
Poněkud úsměvným, leč smutným faktem je prohlášení firmy Boeing z února tohoto roku, kde společnost oznámila postupné propouštění až 10 % pracovní síly kvůli zpomalující výrobě a technickým problémům. Ve skutečnosti tak zaměstnanci Boeingu ubývají a nová pracovní místa se netvoří.
Případ zázračných Boeingů, kdy jeden prodaný letoun podle Donalda Trumpa vytvoří 1 300 nových pracovních míst, je důležitý i z jiného důvodu. Kroky Trumpa jsou někdy vnímané nejen jako agresivní, ale také jako prospěšné pro průmysl Spojených států a tamní ekonomiku. Není to tak a data amerických statistiků opět líčí zcela odlišný příběh než Donald Trump.
Zahraniční investice do USA strmě klesají
Podle dat amerického Bureau of Economic Analyses - obdoby Českého statistického úřadu - za vlády Donalda Trumpa ve skutečnosti zahraniční investice do ekonomiky Spojených států klesají. Na základě kvartálních reportů poslední dvě čtvrtletí roku 2024 za vlády Joea Bidena a první dvě čtvrtletí za vlády Donalda Trumpa je tento pokles strmý a dosáhl úrovně 40 %. V absolutních číslech investovaly zahraniční firmy ve Spojených státech v první polovině roku 2025 celkem 175 miliard dolarů, zatímco v druhé polovině roku 2024 šlo o více než 195 miliard. Pokud ale ze statistiky odečteme podíl takzvané equity, tedy investic do podílů ve společnostech, Trumpova čísla jsou vůči Bidenovým horší o oněch 40 % a za Bidena dosáhly přímé investice 99 miliard dolarů, zatímco za Trumpa šlo o pouhých 53 miliard.
Investice do majetkového podílu totiž pouze vyplatí majitelům či akcionářům jejich podíly a neprojeví se v ekonomice. Donald Trump ale například saúdské vstupy do firem v USA počítá jako přímou investici i když jde de facto o opak. Pokud Saúdská arábie v roli investora odkoupí firmu v USA, popírá se tím princip America first a společnost pouze přejde do zahraničního vlastnictví. Mimochodem pak také může své zisky z USA vývádět ve formě divident a ekonomika Spojených států těmito kroky naopak ztrácí.
Trumpovy investice, obchodní dohody a výsledky agresivního vyjednávání jsou tak často pouze na papíře, nebo jde o lež a iluzi umně vytvořenou k vyvolání pozitivních dojmů. Realita je ale neúprosná a zatímco Donald Trump vytváří pracovní místa v Boeingu, Boeing ve skutečnosti propouští. Trump také zařídil rekordní investice zahraničních firem v USA, ty ale ve skutečnosti klesají. Je tak pouze otázkou času, jak dlouho budou i ti nejradikálnější podporovatelé Donalda Trumpa nekriticky konzumovat příběhy o převratném úspěchu, než se probudí do trpké reality a naplno pocítí dopady Trumpových nesplněných slibů, arogance a velikášství.
