Trump selhává, myslí si Američané. Celní válka je zastírací manévr

Donald Trump je mistrem velikášských prohlášení doprovázených sebevědomým projevem a běžně ohlásí historický úspěch ještě předtím než k čemukoli skutečně dojde. Tuto taktiku uplatnil prezident USA několikrát - na počátku svého mandátu například uvedl, že svým vítězstvím zachránil ropný průmysl a známý je také jeho výrok o vyjednání rychlého míru na Ukrajině. Američané ale již vidí Trumpova domácí selhání i skrze masivní marketing současného prezidenta a Trump se ocitá v defenzivě. Soupeří s republikánskou opozicí v senátu i kongresu a Elon Musk není jediný miliardář, ze kterého si prezident udělal postupem času nepřítele, mocných miliardářů podporujících novou America Party je daleko více.

Elon Musk otevřel staré a bolavé rány otevřeným spojením Donalda Trumpa s kauzou Jeffreyho Epsteina a jelikož lidé milují bulvár i konspirace, celá věc již žije vlastním životem. Jako lavina se šíří teorie o izraelském vydírání Trumpa skrze nahrávky Jeffreyho Epsteina, který prý s tajnou službou Mosad spolupracoval. Také se spekuluje nad ovlivňováním domácího vyšetřování kauzy a Trumpem zveřejněná zpráva, že Epstein žádný list klientů nikdy neměl, na důvěře nepřidala.

Není důležité, zda je něco z výše uvedených tvrzení pravda nebo pro teorie existují reálné podklady. Kauza Epstein se Spojenými státy šíří jako lavina a Elon Musk téměř každý den přilévá do ohně, čímž zájem veřejnosti dál živí. Donald Trump má za sebou celou řadu kauz, ale Muskem vedená válka přichází v nejhorší možnou dobu.

Podle Američanů totiž Donald Trump selhává v ekonomické, migrační, ale i zahraniční politice a čísla podpory dle jednotlivých okruhů zájmu začínají být pro prezidenta Spojených států alarmující.

Vnitřní politika ve Spojených státech je Evropanům vzdálená a množství určujících událostí nezaregistrujeme. Donald Trump dnes čelí zdrcující kritice za nedostatečnou aktivitu federálních orgánů při zničujících povodních v Texasu, republikánské baště, kde zahynulo přes 150 lidí a stále se přes 100 dalších pohřešuje. Na vině mají být Trumpovy škrty ve federálních úřadech a selhání Kirsten Noem, ministryně vnitra.

Veřejnost ale prezident USA popudil i vojenskou přehlídkou ve Washingtonu. Přesvědčení Američanů, že by se síla měla ukazovat v zahraničí, nikoli doma, vedlo k odsouzení této události 77 % oslovenými respondenty a Trumpovo využívání armády na půdě USA, například nasazení námořní pěchoty při demonstracích v Los Angeles, odsoudila více než polovina oslovených a to včetně republikánů.

Ekonomická politika, na které Donald Trump postavil kampaň, nejde podle plánu v očích Američanů jakbysmet. Celní politiku odsuzuje 57 % Američanů a stejně oslovení vnímají i Trumpův Big Beuatiful Bill. Daňové škrty schválené prezidentem schvaluje pouze 44 % oslovených a více než polovina včetně republikánských voličů legislativu odmítá kvůli zvýhodnění nejbohatších a rekordnímu zadlužování.

Republikáni i demokraté se shodnou také na obavách z inflace a zdražování kvůli nevyzpytatelné celní válce a nejsou spokojeni ani s ekonomickým výkonem země. Donald Trump sliboval záchranu ropného průmyslu, ale právě kvůli chaosu na trhu a obchodní válce s Čínou, která odebírala velkou část amerického exportu ropy, došlo nikoli k otevření, ale k uzavření ropných vrtů a podle indexu Baker Hughes otevírají těžaři nejméně ropných vrtů od roku 2021, kdy vrcholila pandemie koronaviru.

V otázkách domácí politiky se Trumpova podpora pohybuje kolem 40 %. Jde o bezprecedentní historické minimum pro první rok mandátu prezidenta USA v 21. století. Američané ale negativně hodnotí i Trumpovu zahraniční politiku a prezident v této oblasti dosahuje ještě nižších čísel.

Pouhá třetina Američanů schvaluje útok na íránská jaderná zařízení. Průzkum ale proběhl v době, kdy dosud nebyl znám rozsah napáchaných škod a fakt, že Američané zdaleka zařízení nezničili, jak Trump tvrdil, ale pouze poškodili a Íránský jaderný program nebyl zničen, jak opět tvrdil Trump, ale pouze marginálně zpomalen.

I Ukrajina ale začíná být pro Donalda Trumpa problematickou oblastí. Podle dvou na sobě nezávislých výzkumů Harvardovy univerzity a agentury PewResearch věří 4 až 11 % oslovených, že Trump podporuje Ukrajinu a 40 až 48 % si myslí, že Trump ve skutečnosti podporuje na Ukrajině režim Vladimira Putina. Pro prezidenta USA je klíčové, že 30 % těch, kteří vnímají jeho účast jako přímou podporu Ruské federace, jsou republikánští voliči.

V otázce Číny provedla agentura PewResearch průzkum výhradně mezi Trumpovými voliči a 50 % z nich vnímalo astronomická cla na čínské produkty jako nebezpečí pro ekonomiku USA. Ještě hůř ale voliči prezidenta USA hodnotí dojednání ,,obchodní dohody“, která byla respondenty vnímaná více jako kapitulace. Jako úspěch tuto dohodu hodnotí pouhých 18 % voličů Donalda Trumpa.

Na rozboru názoru Američanů jsem si dal náležitě záležet zejména kvůli nejnovějšímu oznámení Donalda Trumpa o eskalaci celní války vůči EU, Mexiku, Kanadě, ale i Brazílii a dalším státům. Stejný průzkum PewResearch totiž uvádí, že v otázce cel i navzdory čínskému fiasku straní Trumpovi 77 % jeho voličů, což je nejlepší výsledek prezidenta USA napříč domácí i zahraniční politikou. Celní politika je tak stále Trumpovou nejsilnější stránkou a prezident USA se rozhodl tuto sílu mezi svými podporovateli využít.

Pro účely tohoto textu se budu věnovat pouze clům uvaleným na země Evropské unie. Celní válka již probíhá a od dubna evropské automobilky i dodavatelé dílů platí 25 % přirážku při vývozu do Spojených států. Jde o zásadní navýšení ceny evropských vozů pro americké spotřebitele a de facto tak Donald Trump eliminuje konkurenceschopnost vozů z EU na americkém trhu. Cla Trump zavedl i na hliník a ocel, kde exportéři opět platí 25 % navíc při dovozu do USA. I zde lze opatření vnímat jako eliminaci konkurence, přirážka je v sektoru s nizkými maržemi příliš vysoká pro zachování jakéhokoli odbytu.

Automobilky, subdodavatelé dílů i exportéři hliníku a oceli jsou již eliminováni. Donald trump ale ohlásil další cla ve výši 30 %, na jaké zboží mají být uplatněna?

Již uvalená cla z května 2025 mají výjimky. Vyjmuty jsou například letadla, letecké díly, farmaceutické prostředky, léky nebo elektronika. Pro představu - léky, leadla, letecké součástky a elektronika tvoří 70 % evropského exportu do USA. Výjimku mají také ty firmy, které na půdě USA produkty či zboží smontují nebo dokončí.

Nová cla se tak podle návrhu USA dotknou primárně potravin, luxusního zboží a některých chemikálií nebo chemických výrobků. Spojené státy jsou klíčovým trhem nejen pro francouzské vinaře, potravináře a výrobce luxusního zboží. Také Španělé nebo Italové do USA masivně exportují a Spojené státy jsou stále největším odbytištěm italských luxusních módních značek i francouzského šampaňského. Ohlášená cla prezidentem Trumpem tak míří na hlasitou, vlivnou a zranitelnou skupinu zemědělců a potravinářů, kteří zejména ve Španělsku, Francii a Itálii udržují kulturu zemědělství a vinařství převážně díky ziskům z USA.

List Le monde ale odkazuje na skutečný text návrhu Američanů a uvádí, že dokonce i vína, kosmetika a některé neelektronické součástky pro letecký průmysl mají být vyjmuty. Co tedy plánují Američané clít, když přes 90 % vývozu zemí EU již cla zahrnují a nebo již existují uplatněné výjimky.

Nejnovější výkřik Donalda Trumpa je po rozboru výše možné vnímat jen jako odlákání pozornosti. Zdaleka nejde o 30 % tarifní přirážku, jak své dopisy prezentoval samotný Trump, ale ve skutečnosti je 90 % vývozu zemí EU vyjmuto. Trump sice vyhrožuje cly ve výši 200 % na léky, jde ale o očividný nesmysl a výpadek 30 % dodávek léků pro americký trh z Evropy by znamenal kolaps domácího zdravotnictví a zřejmě i smrt mnoha Američanů. Trump takové hrozby realizovat jednoduše nemůže a čelil by zničujícím dopadům a poškozenému veřejnému mínění, což je pro prezidenta USA to jediné a nejdůležitější.

Trumpova taktika problémy překřičet a přesměrovat pozornost zůstává stále stejná. Prezident již slíbil 90 obchodních dohod za 90 dní, dosáhl ale pouhých dvou. Usmíření s Čínou nelze vnímat jako obchodní dohodu, protože nedošlo k ústupkům ani na jedné straně a vztahy jsou stejně vyhrocené, jako dříve.

Donald Trump je pod tlakem. Svatá válka Elona Muska proti dřívějšímu spojenci, která zahrnuje nepříjemná tajemství a v kombinaci s Muskovým dosahem je pro Trumpa skutečným nebezpečím a hýbe Amerikou. Trump, zraněný nízkou popularitou i mezi vlastními voliči, musí opět najít nové téma, které předhodí domácímu publiku.

A tak vyvolal celní válku, která ve skutečnosti žádnou celní válkou není. Nyní budu spekulovat a očekávám na základě znalosti americké politiky následující - Donald Trump bude vyhrožovat, přitvrzovat a vydávat troufalá až agresivní prohlášení na adresy lídrů Evropské unie, které bude navíc na domácí scéně zesměšňovat. Po několika týdnech vyjednávání se dozvíme o převratné dohodě a neuvěřitelném Trumpově úspěchu, který ale při bližším rozboru jen formalizuje současné vztahy a Evropská unie zřejmě nabídne Trumpovi bezvýznamnou ,,kost“, díky které budou Trumpovi podporovatelé i sám prezident moci opět vyzdvihovat genialitu a obchodní mistrovství.