Článek
Po zveřejnění podmínek mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem, který zpracovaly Spojené státy zřejmě neexistuje mezi historiky, bezpečnostními analytiky a státníky nikdo, kdo by mohl dále věřit v princip mezinárodního práva a iluzi vymahatelnosti mezinárodních smluv, dohod a konvencí, kterou spojenecké mocnosti zavedly po konci druhé světové války.
Porušení charty OSN, rozpoutání agresivní války, bombardování Mariupolu, Charkova a dalších měst - to všechno má podle USA agresorovi projít bez újmy. Dohoda totiž vychází Rusku vstříc ve všech bodech jeho zájmu. Ukrajinu naopak okrádá nejen o její nerostné bohatství a největší jadernou elektrárnu. Pokud bude nátlakem USA dohoda schválena a ukrajinský prezident přistoupí na její znění, malé státy světa bez jaderného arzenálu čeká těžká budoucnost. Agrese bude legalizována a poprvé od 2. světové války bude možné zabrat území cizího evropského státu silou a prohlásit je za své.
Budapešťské memorandum ztratí smysl, institut územní celistvosti a suverenity ztratí smysl, mezinárodní garance bezpečnosti ztratí smysl a také spojenectví s USA bude pro státy typu Ukrajiny, Taiwanu nebo i Jižní Koreje obsahovat hořkou pachuť vydírání, kdy precedent ústupků agresorovi a vykořistění napadené země vždy připomene i těm menším, že se na západní mocnosti nelze spolehnout ani v případě, kdy mají smluvní povinnost území napadené země chránit.
K osvětlení důvodů, proč je návrh přelomový a světová rovnováha již zřejmě nikdy nebude jako dříve, je třeba prozkoumat detaily samotné mírové dohody a zasadit je do kontextu mezinárodních smluv a práva.
Třetina Ukrajiny má být Putina, zbytek kupuje zdarma Trump
Podle serveru Axios návrh obsahuje uznání okupace ukrajinských teritorií na současné linii fronty. USA neuznají území jako ruské ale de facto legálně uznají okupaci teritorií. Vzhledem k proběhlým pseudo-referendům na uznání ale nezáleží. Rusko si vybuduje obranné koridory v oblasti, přesune jednotky společně s vojenskou technikou a bude stejnou hrozbou jako dříve.
Návrh neupřesňuje maximální počet ruských jednotek na okupovaných územích ani jejich právní rámec, tedy negarantuje ukrajinským občanům možnost vycestovat mimo území kontrolované Ruskem, neřeší obnovu zničených měst a zcela ignoruje budoucnost oblastí. Kontrola nad nimi bude mít podobu šedé zóny - stejně jako v moldavském Podněstří. Ruskem kontrolovaná oblast v Moldavsku je chudým a zaostalým regionem již od ruské okupace v 90. letech. Podobný osud zřejmě čeká i Donbas.
USA chtějí kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou - největším jaderným zařízením v Evropě - a plánují dodávat energie jak Rusku, tak Ukrajině. Putin tak de facto prodá něco, co mu nepatří, někomu, kdo vydělá na cizím neštěstí. Donald Trump měl dlouhodobě o jadernou elektrárnu zájem a tento bod v dohodě jen dokresluje, že prezidentovi USA jde pouze o peníze - mezinárodní smlouvy a z nich vycházející právní rámec ztratily smysl a staly se podřadnými. Kdyby tomu tak nebylo, vzpomněl by si nejmocnější muž světa na svůj závazek vyplývající z Budapešťského memoranda, kdy se Ukrajina a další státy vzdaly svého jaderného arzenálu výměnou za garance územní celistvosti nejen od USA, ale také od Ruska, Francie a Británie.
Role evropských Spojenců se dá přirovnat ke kolegovi na firemním večírku, který po bujaré oslavě přijde zaplatit účet. Nerostné zásoby Ukrajiny si nárokuje Trump, největší zdroj energie jakbysmet a ruský vyjednavač Kiril Dmitrijev již avizoval, že za rozmražené ruské zdroje plánují Rusové nakoupit stroje Boeing. Proč asi? Protože sankce fungují a ruský letecký průmysl téměř zmizel - více než polovina letadel ve flotilách ruských aerolinek je uzemněná a zemi zoufale chybí náhradí díly. Putin tak získá další pomoc, společně s podílem na nerostném bohatství okupovaných ukrajinských území a zřejmě ani Spojené státy nepohrnou těžbou na krví vykoupené zemi, kterou Rusové rozbombardovali a zaminovali tak, že místní lidé budou ještě stovky let narážet na miny a zbytky munice.
Nejhorším pošlapáním mezinárodního práva je ale avizované uznání Krymu jako ruského. Donald Trump se již vyslovil pro tento šílený nápad a server Axios ve své reportáži realizaci této myšlenky potvrzuje.
Putin získá za vedení agresivní války odměnu, reparacím unikne
Administrativa USA v návrhu mírové dohody uvádí, že je připravená uznat poloostrov Krym jako ruský. Legalizuje tak první pošlapání mezinárodního práva ve smyslu násilného záboru území v Evropě od druhé světové války. Ukrajina se tak může stát první evropskou zemí, která padne za oběť agresorovi - navíc jaderné velmoci - a Vladimir Putin nejen že odejde bez trestu, dokonce i získá. Mezinárodní smlouvy jsou opět pouhým cárem papíru a vedení agresivní války není vnímáno jako důvod pro další izolaci agresora.
Ani v Gruzii si Vladimir Putin nedovolil území anektovat přímo. USA tak svým souhlasem posunou ruskou agresivní taktiku napadnutí území a následné anexe o úroveň výš - uznají, že agresorovi území patří.
Odměn pro Vladimira Putina je ale daleko více. USA navrhují rozmražení ruských aktiv zabavených po rozpoutání agresivní války a navrhují zrušení sankcí proti Rusku včetně těch uvalených roku 2014. Efektivně tak ruská ekonomika vydělá a otevře se minimálně Spojeným státům, které mohou v zemi bezostyšně působit. Ruský vyjednavač Kiril Dmitrijev již avizoval nákupy amerických letadel a podíl pro USA na těžbě nerostných zdrojů v Arktidě. Co naplat, že Rusové nikdy nedodrželi slíbené a evropské (i americké) firmy v zemi de facto znárodnili, Trumpovi je to zřejmě jedno.
V dohodě není ani náznak o reparacích z ruské strany, které by vedly k obnově poničené Ukrajiny a odminování ohromného území podél frontových linií. Také není ani slovo o právech ukrajinských občanů žijících mimo území kontrolované ukrajinskou vládou, na tyto lidi USA i Putin zapomínají. Není ani zmíněná jakákoli kompenzace za stovky tisíc životů ukrajinských obránců, kteří byli nenávratně zranění a nebo zemřeli na bojišti.
Řeší se ústupky agresorovi, ruské peníze, nerosty a zisk pro USA. Ukrajina nezíská americké bezpečnostní garance a role evropských spojenců na obnově země není specifikována - ani v nerostné dohodě zřejmě nepočítá Trump s účastí zemí EU.
Kromě toho návrh prezentovaný Spojenými státy přímo vybízí k porušení několika klíčových úprav mezinárodního práva, na kterých stojí světová rovnováha a mír - legalizuje ilegální okupaci, agresivní válku a použití zbraní proti civilním cílům ať už v Mariupolu nebo na desítkách jiných míst.
Kdo bude další - Grónsko nebo Gruzie?
Pokud tato dohoda nabyde platnosti, je jen otázkou času, kdy další agresoři s nukleárním arzenálem pomyslí na území svých slabších sousedů. Rusko může dotáhnout svou invazi do Gruzie a území anektovat úplně - Trump ztratil jako spojenec kredibilitu a EU je příliš daleko.
Jak nemožná je invaze sil USA na území Grónska? Rusko by jej mohlo obratem uznat jako americké a blokovat rezoluci v radě bezpečnosti OSN. Šílená myšlenka? Možná, žijeme ale v nové době. Zabere Izrael další území Libanonu a celé pásmo Gazy? Také to zní šíleně, žijeme ale v nové době.
Nová doba s sebou nese ústupky agresorům a ujištění, že pokud budou dostatečně uplácet Spojené státy sliby a prostředky, které jim nepatří - viz. Záporožská elektrárna - mohou odejít bez trestu a navíc na agresivní válce vydělat. Mezinárodní smlouvy se proměnily v cáry papíru a nikdo již nemůže věřit ničemu, co minimálně Američané a Rusové podepsali. Nová doba je zřejmě plná změn a nikoli k lepšímu.
I kdyby dohoda neprošla a Ukrajina jí odmítla, samotná prezentace takové možnosti jako reálného urovnání konfliktu již napáchala tak zásadní škodu, že následky pocítí další desítky amerických vlád a další země, které mají za souseda mocichtivého diktátora. Věřím, že Gruzínci, Jihokorejci, ale i Estonci a občané Pobaltí bedlivě události sledují a přemýšlí, zda budou příští na řadě.
