Článek
U ekonomických dat je vždy problém v jejich retroaktivní kalkulaci a zveřejnění těchto dat až měsíce po době platnosti. Inflace za druhý kvartál 2025 se zveřejňuje v srpnu, ačkoli je měřeno období dubna až června a tak bych mohl pokračovat. Je tak třeba se na data dívat optikou jejich trendů, nikoli pouze uvedených hodnot a vyhodnotit při čtení dat i geopolitické a domácí události zásadního ekonomického významu.
Při znalosti souvislostí jednotlivých dat je pak možné celkem spolehlivě hodnotit zdraví průmyslu, ekonomiky, domácí spotřeby a vyčíst, zda čekají tuzemské firmy a občany lepší časy nebo se spíš blíží kontrakce, v horším případě i recese.
Recesi vždy doprovází pokles domácí spotřeby, pokles objednávek, pokles průmyslové aktivity a růst nezaměstnanosti. Tyto doprovodné aspekty nejdříve ovlivní situaci na realitním trhu, která je jakýmsi lakmusovým papírkem zdraví ekonomiky a podobným indikátorem je také obchodní bilance ekonomiky, tedy množství dovezeného a vyvezeného zboží, které signalizuje obchodní aktivitu. Samostatnou kapitolou je vliv inflace, tomu se ale v dnešním článku věnovat nehodlám. Jak bude kontrakce nebo recese závažná? O tom vypovídá zejména zdraví domácích firem, bank a občanů, tedy primárně míra jejich zadlužení a schopnost adaptace.
Nepřeji si ale napsat technicistní a složitý článek, shrnu tedy data a zdroje, ze kterých vycházím poměrně rychle a později se budu věnovat zajímavějšímu tématu, tedy otázce, zda jde o izolovaný nebo globální problém.
Data jsou neúprosná. Recese v USA je pouze otázkou času, tvrdí ekonomové
První otázkou je, zda celní opatření Donalda Trumpa vedla k posílení obchodu Spojených států se světem, protože tento cíl prezident několikrát deklaroval a byl jeho hlavním argumentem pro zavedení přirážek. Zahraniční státy podle Trumpa USA okrádaly a měly své obchodní bilance vyrovnat. Stalo se to, respektive hovoří trendy ve prospěch dosažení Trumpova cíle?
Dovoz do Spojených států v reakci na Trumpův záměr zavést cla vzrostl o 10 % v porovnání s rokem 2024 mezi lednem a březnem, poté se ale o 6 % v porovnání s rokem 2024 propadl v květnu až červnu. Dovozy tak klesají a zboží je na americkém trhu méně. Vývozy na druhé straně také nijak nerostou. Opět se v období ledna až března registroval nárůst o 8 % jen aby v období dubna až června došlo ke kumulativnímu poklesu o 13 %. Hodnoty vývozů jsou dnes meziročně výše jen díky růstu v období června až prosince roku 2024.
Nyní je třeba vyhodnotit také průmyslovou výrobu a index aktivity služeb - takzvané manufacturing PMI a service PMI. Pokud je hodnota indexu nad neutrální úrovni 50, je ekonomika zdravá a pokud index dosáhne nižší úrovně, znamená to sektorovou kontrakci, tedy zpomalení růstu a aktivity.
Průmyslové PMI v USA graduálně od dubna klesá a nyní se drží na hodnotě 48,3, tedy v kontrakčním pásmu. U služeb dosahuje neutrální hodnoty 50,1 a také nejde o nijak obdivuhodný výkon. Nezaměstnanost je pak daleko čitelnější a čísla z USA hlásí nejnižší nárůst nových pracovních míst od roku 2020. Hlavní ekonom společnosti RSM pro CNN News čísla komentoval slovy „Tohle je ten nejhorší ekonomický report za posledních několik let od pandemie“
Poslední díl skládačky je pak domácí spotřeba. Do dubna roku 2025 bylo vše v pořádku a meziroční domácí útraty vyskočily o 5 %, což značí zdravou ekonomiku. Problém nastává v období od května do června, kdy každý měsíc spotřeba klesá o 5 % v meziměsíčním porovnání.
Lze tak nikoli na základě dojmů prezidenta Trumpa, ale na základě nezávislých ekonomických dat konstatovat, že americký průmysl zpomaluje, služby stagnují, nezaměstnanost roste a domácí spotřeba klesá. Všechny hlavní ingredience pro recesi jsou na místě. I proto ekonomové z agentury Moody's uvedli, že Spojené státy mohou již recesi očekávat a pravděpodobně se jí již nelze vyhnout.
Ekonomika je na prahu recese. To je zcela jisté po zveřejnění dat z minulého týdne. Domácí spotřeba stagnuje, výroba a stavebnictví jsou v kontrakci a nová zaměstnanost neroste, dokonce padá. S předpokládaným nárůstem inflace situaci nezachrání ani Federální rezervní banka.
Donald Trump může ukazovat grafy, vyhazovat úředníky odpovědné za nepříjemná ekonomická data a každý den desetkrát zmínit, jak jsou burzy na rekordních úrovních - realita je ale neúprosná.
Jak si vede Evropa? Překvapivě dobře, ukazují data
A nyní to důležité - jak si ve stejné disciplíně vede Evropa? Meziročně vzrostl vývoz do zahraničí v dubnu až červnu o 6 % na 699 miliard eur a dovozy vzrostly o 2,2 % na 640 miliard eur. Rozdíl v měně je v tomto případě zásadní. Euro totiž od ledna posílilo proti dolaru o 12,5 % a tím hodnota evropského vývozu a dovozu proti americkému ještě posílila.
Kompozitní PMI zahrnující průmysl i služby udržuje lehce pozitivní úroveň na 51 bodech a nezaměstnanost navzdory propouštění v automobilkách klesá (tato data překvapila i mne) a meziročně má v Evropě práci o 250 000 více lidí než před rokem a to při porovnání června i února 2025 se stejným obdobím před rokem.
Až nyní se dostanu k poslednímu lakmusovému papírku zdraví ekonomiky a tím je stavebnictví, respektive zdraví realitního trhu. Zatímco v USA prodeje nových nemovitostí v květnu poklesly meziročně o 6,6 %, v Evropě o 2,5 % meziročně narostly. Celá skládačka indikátorů recese tak zůstává izolovaně nepříznivá pro Spojené státy a Evropa se dosud drží v jakémsi až podivuhodně překvapivém zdraví.
Emoce líčí zdevastovanou Evropu, data líčí opačný příběh
Přiznám se, že americká data sleduji dlouhodobě a ta evropská nesleduji vůbec, překvapila mne tedy nadmíru pozitivně a v porovnání s daty z USA líčí čísla v Evropě jiný a pozitivnější příběh. Trpíme mnoha neduhy, například nefunkčním kapitálovým trhem - téma mého posledního článku - a pokračujícími tlaky způsobenými vysokými cenami energií, ale ekonomika EU se zdá poměrně zdravá.
I v rámci předvolební kampaně politici líčí zdevastovanou Evropu, geniálního Donalda Trumpa a slabost tuzemské ekonomiky pod tíhou Green Dealu, energetické krize a slábnoucí schopnosti Evropy inovovat. Částečně je vliv zejména dekarbonizace na průmysl znatelný, ale data líčí jiný příběh, miniálně v porovnání se Spojenými státy. Je tak čas od času třeba zapomenout na emoce a podívat se na skutečné indikátory zdraví ekonomiky.
Je také možné, že Donald Trump dokázal za několik měsíců americkou ekonomiku poškodit svým chaosem natolik, že i tápající Evropa nyní vychází ve srovnání lépe a důvody jsou nasnadě. Ekonomiku nelze řídit krátkodobými příkazy a osobně přeorganizovat globální obchod za několik měsíců. V době digitálních technologií a propojených dodavatelských řetězců je i Donald Trump příliš malým pánem a z dnešních čísel je patrné, že obchodní válka dopadne stejně jako vždy. Prohrou toho, kdo jí vyvolal.
