Článek
Po kontroverzním přijetí štědrovečerní pohádky Tři princezny jsme se s partnerkou odhodlali na tento počin podívat - vydrželi jsme necelých 7 minut. Neměli jsme ani možnost vyhodnotit, zda je progresivní pojetí pohádky tak nešikovně pojaté, jak bylo uvedeno v množství recenzí a komentářích na sociálních sítích. Herecké výkony, výprava a kostýmy jsou tak špatné, že se na film nedá dívat. Je ale možné, že optikou české tvorby nemuselo jít o tak nepovedený snímek a v porovnání s nejnovějším Filipem Renčem nebo Zdeňkem Troškou může jít o srovnatelně „dostatečné“ dílo.
Bohužel jsme ale vášnivými fanoušky polských filmů a seriálů, které svou kvalitou i tématy neporovnatelně překonávají českou tvorbu a na rozdíl od našich filmařů, ti polští slaví množství úspěchů i u zahraničního publika. Máme tedy díky znalosti tvorby Poláků úplně jiné kvalitativní srovnání.
Chtěl bych tímto článkem čtenáře inspirovat k shlédnutí několika vybraných snímků, ať už jde o pohádku, thriller, parodující sitkom či drama - Poláci prostě umí a zatím jim ve filmařské tvorbě nesaháme ani po kotníky.
Několik příkladů níže, které mohu jedině doporučit, dokládá tematické rozpětí i šikovnost polských filmařů, kteří na rozdíl od Čechy dokola omílaným příběhům z dob komunismu a druhé světové války umí kvalitně zfilmovat doslova cokoli od akčního thrilleru po sitkom.
Mastičkář - pohádka pro starší, která svou kvalitou uhranula i v Maroku
Tradiční polský příběh inspirovaný knihou Tadeusze Dołęgy-Mostowicze popisuje příběh bohatého a nadaného lékaře, který po tom, co jej opustí manželka ztratí v důsledku napadení paměť a potuluje se chudým polským venkovem. Ačkoli si nevzpomíná na svou původní profesi, začne pomáhat a léčit venkovany a usadí se na mlýně, kde najde své štěstí.
Po udání za mastičkářství je souzen, ale jeho pacienti a znovunalezená dcera ale podají svědectví v jeho prospěch, kdy i díky snaze bohatého hraběte soud odhalí jeho původní identitu a následně jej zprostí obžaloby. Film končí svatbou, na které se zámožná hrabata i venkované veselí v tradičním židovském hostinci a bez umělých zvratů či kýčovitých vsunutí aktuálních témat, která do příběhu nepatří, uplyne 140minutová stopáž snímku rychle, nenuceně a divák odchází s pozitivním a naplňujícím pocitem. Ve snímku chybí politika, vraždy, zlo a vsunutá politická témata, kdy nabízí pouze pohádkový - rozumějte „vše dobře dopadne“ - příběh o odvaze, upřímnosti, šlechetnosti a štěstí.
Na platformě Netflix držel Mastičkář v kategorii zahraniční produkce prvenství po dobu 5 týdnů a v 10 nejsledovanějších pořadech jej měli Maročané, Turci, Taiwanci i Brazilci. Server ČSFD přisoudil snímku hodnocení 83 %.
Málokdy dnes narazíte na tak přímočarý, milý, výpravně skvěle zpracovaný a emotivní film bez vražd, intrik a zbytečného přesahu do současné doby.
Temný thriller z prostředí podsvětí Varšavy - seriál Oslněni světlem
Dealer kokainu Kuba, napojený na varšavské podsvětí udělá jedinou a osudovou chybu - nechá u sebe záhadnou tašku plnou peněz a drog. Ta patří bývalému bossovi podsvětí Dariovi, který zloděje začne neúprosně hledat. Rozpadající se svět obsedantního puntičkářského drogového dealera, špína a surové prostředí podsvětí jsou Poláky pojmuty s notnou dávkou sebekritiky. Vulgarity spojené se světem podsvětí nelze spočítat, kdy nejznámějším polským všeobjímajícím pojmenováním je vyřčeno vše ve stovkách významů a pro překladatele muselo být luštění kontextuálního významu v množství situací skutečným oříškem.
Zkorumpovaní policisté, na drogách závislí televizní moderátoři, polská rapová scéna (kdo neslyšel, neuvěří) a společenská smetánka, která si umí zařídit beztrestnost v kombinaci se špínou světa podsvětí a surovými praktikami protagonistů servíruje pomocí až uměleckého pojetí kamery a množství scénických záběrů rozpadající se svět a beznaděj hlavního protagonisty, který hledá cestu z neřešitelné situace a propadá se stále hlouběji do paranoidních představ a depresí.
Herecké výkony, kamera a film noir dojem z tohoto osmidílného seriálu s názvem Oslněni světlem může hravě soupeřit s italským klenotem Gomorra, kdy vykresluje věrně a bez příkras hrůzy a primitivní praktiky světa gangů a zločinu.
Historický sitkom je polskou parodií Poláků - 1670
Poláci, kteří si dělají legraci sami ze sebe a umně vystihují své vlastní předsudky i nedostatky - takový je historický sitkom 1670, který lze vidět na platformě Netflix.
Dva soupeřící „bohatýři“ soutěží o nadvládu nad špinavou polskou vesnicí, zatímco hlavní protagonista vykořisťuje své poddané, zastává zpátečnické rasistické názory a paroduje polské „velikášství“ vtipným a nenuceným způsobem.
Dočkáme se husarů, polského snímku místních knížat a iniciativy dcery vlastníka vesnice, která se snaží vysvětlit živořícím poddaným problematiku změny klimatu pomocí kravského hnoje. Nevídaně silná polská sebereflexe v osmidílném seriálu s 20minutovou stopáží tvrdě paroduje samotné Poláky a jejich historické stereotypy.
Parodie hrdosti, kšeftařství, pobožnosti i alkoholismu pobaví a je oddechovou záležitostí od starostí každodenního života. Na serveru ČSFD si historický sitcom vysloužil vysoké hodnocení 83 %.
Klér, Zákal a Uzavřená soustava - Titán herectví Janusz Gajos
Jestli mám jmenovat jednoho herce, který v polské kinematografii ztvárnil nezapomenutelné role a jeho herecký um zanechal nesmazatelný dojem, je jím bezpochyby Janusz Gajos. Bezpochyby o něm lze mluvit jako o titánovi polské kinematografie aktivním už od roku 1964.
Drama Klér o korupci, zhýralosti a zločinech polské katolické církve pozvedá svým výkonem v roli intrikujícího a všemocného kardinála, jehož vliv sahá do nejvyšších pater polské politiky a skrze svou pozici vydírá, zastrašuje a korumpuje okolí, zatímco zametá pod koberec skandály svých podřízených. Téma moci a provázanosti církve na nejvyšší politiku je v Polsku velmi kontroverzní a drama Klér s hodnocením 82 % dle serveru ČSFD je sondou do špíny a intrik nejvyšších pater církve. Výtečný Janusz Gajos je zde přímo démonický, odporný a geniální ve své roli. Zdatně mu však sekundují další známá jména polské kinematografie.
Brutální komunistická vyšetřovatelka, která hledá vykoupení ze svých zločinů u duchovních, které mučila a zabíjela poté nabízí pohled do 50. let a reflektuje dobu zločinů komunismu a polemizuje nad rolí i silou víry polské společnosti. V roli slepého kardinála Janusz Gajos opět exceluje, když hlavní protagonistce vyvažuje duchovním pojetím církevního hodnostáře její zločiny skrze reflexi, pochopení a odpuštění. Drama Zákal je složitým a emocionálně náročným komorním filmem, ve kterém je divák veden k úvaze, zda lze minulé zločiny spáchané pod vlivem ideologie odpustit či nikoli a zda je boží milosrdenství uplatnitelné i na ty nejhorší zločince. Server ČSFD snímku přiřkl 77 %.
Titán polské kinematografie, herec Janusz Gajos
Uzavřená soustava vybočuje z duchovní tematiky, když skupina bývalých komunistických prokurátorů zmanipuluje vyšetřování nadějné technologické firmy a tu si následně skrze účelové vyšetřování přivlastní. Hlavní protagonisté jsou souzeni, mučeni a v beznaději před útlakem zkorumpované státní moci snímek nabízí pohled do komplikované problematiky moci bývalých komunistických hodnostářů, kteří i po pádu režimu disponovali kontakty a mocí zničit téměř kohokoli. Po shlédnutí snímku je o to děsivější, že jde o námět dle skutečné události a protagonisté skandálu poté nadále působili v polské justici. Opět, démonický a všehoschopný prokurátor Janusz Gajos táhne film po celou dobu stopáže a jeho ztvářnění role bezcharakterního a závistivého prokurátora bere dech.
Server ČSFD snímek Uzavřená soustava hodnotí na 77 %.
Kvalitních snímků je bezpočet, nastupuje nová generace polských herců
Nevzpomínám si na českou produkci, kde by akční scény a prostředí zásahů speciálních jednotek vypadalo uvěřitelně. Polská série Do toho brácho! servíruje uvěřitelné napětí a několikaminutové akční sekvence skoro jako vystřižené z izraelské Faudy.
Seriál Bažina pak nabízí pohled do smutného období konce 2. světové války, 50. let plných rekonstrukce a nástupu komunismu, 70. let a období přelomu tisíciletí formou uceleného příběhu lásky, zločinu a propojení generací - zde opět ve vedlejší roli exceluje Janusz Gajos, ten chlap je neuvěřitelný a jeho ztvárnění „cikánského“ bosse v důchodu opět bere dech.
Výborné životopisné filmy Jak jsem se zamilovala do ganstera a Jak jsem se stal gangsterem uvádí novou generaci polských herců - Tomasz Wlosok, Marcin Kowalczyk nebo Zofia Wychlacz rozhodně nedělají staré gardě ostudu. Snímky byly s pochvalami přijaty kritikou a vysoké hodnocení získaly i na českém ČSFD.
A mohl bych narozdíl od výčtu kvalitních českých snímků poslední doby pokračovat. Nezmínil jsem věhlasnou režisérku Agnieszku Holland, výtečný snímek Tělo (opět s Januszem Gajosem…), nebo filmografii Romana Polanského, ačkoli u něj nelze hovořit o originální čistě polské tvorbě.
Pokud jste tedy unavení a zklamaní soudobou tvorbou českých filmařů, Polsko a tamější tvorba Vám rozhodně spraví náladu. Kéž by se Češi našimi severními sousedy inspirovali, a kromě donekonečna omílaných témat komunismu a druhé světové války sáhli do novější historie nebo inspirativních příběhů, kterých máme k zfilmování v České republice nespočet.
PS: Jak by si asi na Netflixu v Maroku vedly Tři princezny?
