Článek
Ve školách se dnes učí o velkém tažení vojevůdce Temujina, který sjednotil kmeny nomádů a započal svou invazi do Evropy, Číny a na Blízký východ. Někteří si vzpomenou i na jeho nástupce, například Ögedeie či Kublaj-Chána, tím však školní osnovy mongolské dynastie odbydou a jejich vliv na současný svět dále nerozvíjí - pro vnímání mnoha dnešních světových konfliktů, například problematiky Krymu, je však vliv Mongolů a jejich kultury klíčový.
Místo cesty za velkým chánem objevil Ameriku
Významnost mongolských vládců pro Evropu dokazuje i úsměvný fakt, že Amerika byla Kryštofem Kolumbem objevena omylem. Původně měl italský mořeplavec předat diplomatickou nótu směřující ke společnému obchodu mezi Španěly a Mongoly ovládajícími Čínu od vládců Isabely a Ferdinanda I. V důsledku dobytí Konstantinopole (Instanbulu) došlo k zákazu průchodu křesťanů po Hedvábné stezce a tento krok měl pro evropská království zničující důsledky, ti proto hledali alternativní námořní trasy k zachování obchodní výměny a najít je měl právě Kolumbus.
Kryštof Kolumbus tak - jak již dnes víme - namísto do jižní Číny za velkým chánem dojel do dnešního Karibiku a tím započal éru rozmachu Evropy a jejích kolonií.
Pětkrát větší, než Římská říše na svém vrcholu
Smrt Čingischána v roce 1227 nevedla k rozštěpení Mongolské říše, naopak. V 50 letech následujících po jeho smrti došlo k ukotvení moci jeho potomků a za vlády jeho vnuka Kublaj-Chána byla říše na svém vrcholu jak ekonomicky, tak co do rozlohy území.
Kublaj obratně využil dosazené lokální regenty, kteří vládli jejich svěřenému území, zatímco vybíral daně z obchodních tras podél hedvábné stezky a zavedl ve své říši náboženskou pluralitu. Regiony střední Asie, Persie a Číny byly v době vlády Mongolů technologicky i vzdělanostně daleko před Evropany - jejich znalosti medicíny, matematiky, ale i stavebnictví či námořnictví byly daleko pokročilejší.
Území, kterému Kublaj vládl, bylo rozlohou pětkrát větší než Římská říše během svého vrcholu, na jeho území žilo přes 100 milionů obyvatel a zahrnovalo v jednom státním celku města jako Kyjev, Baghdád a Peking na rozloze dvouapůlnásobku Evropy.
Území mongolské říše na konci vlády Kublaj-Chána
Mongolové měli bojovat po boku Evropanů a dobýt Jeruzalém
Oproti středověkému vykreslování Mongolů jako barbarů a nájezdníků byla mongolská říše velice sofistikovaným státním útvarem. I proto došlo ke kontaktu ze strany Francké říše za účelem spojenectví ve věci dobytí Jeruzaléma a společné aliance proti arabským Mamelukům, kteří regionu Svaté země vládli.
Křesťanství totiž mělo v Mongolsku tradici delší než v mnoha evropských zemích. Již od sedmého století Nestoriánští učenci konvertovali přední nomádské náčelníky - např. Naiany či klan Kerai - a mongolští vůdci tohoto vyznání měli v hierarchickém uspořádání říše vysoké postavení. Čingisův vnuk Hulegu byl známým podporovatelem svobody vyznání a pod jeho vládou v Ilkhanátu na dnešním území Íránu došlo k zavedení náboženské plurality, kdy křesťané byli vítanou součástí tamní společnosti.
Ačkoli došlo k několika kontaktům a vyslání vyslanců oběma stranami - jak Svatým stolcem, tak Mongoly z Ilkhanátu - přes snahy obou stran nebyla společná strategie vůči Svaté zemi realizována.
Díky Mongolům došlo k sjednocení Číny, Ruska a rozšíření umírněného islámu ve střední Asii
Vnuci a pravnuci Čingischána pokračovali v dělení říše do samostatných celků, ačkoli po dobu jejich vlády docházelo k střídavě lepší či horší spolupráci mezi jednotlivými chanáty i nadále. Zejména obchod podél nejvýznamnějšího a nejvýdělečnějšího ekonomického uzlu světa - Hedvábné stezky - byl společným zájmem všech. Chanáty se rozdělily na Zlatou hordu na západě, Ilkhanát na území dnešního Íránu a okolí, chanát Čagataj ve střední Asii a Říši velkého chána v dnešní Číně, Mongolsku a na Korejském poloostrově.
Vyobrazení Kublaje v dobovém zápise r. 1375. Popisován je jako nejmocnější a nejbohatší císař na světe, jehož osobní ochranku tvoří 12 000 jezdců.
Zlatá horda - určující státní útvar pro dějiny novodobého Ruska - se rozkládala na území dnešního ruského území v Evropě a střední Asii, kdy ruská knížata a vévodové byli Mongolům přímo podřízení - platili daně a podřizovali se soudním výrokům mongolských představitelů moci po dobu více než 200 let.
Během mongolské vlády došlo ke sjednocení ruských knížectví, která po staletí trápily rozbroje a křivdy mezi jednotlivými mocenskými skupinami. V důsledku tohoto sjednocení a celkového oslabení chanátů na konci 15. století došlo roku 1480 k ruskému povstání, které započalo éru carského Ruska zakončenou až bolševiky roku 1918. Zlatá horda se rozdělila na Krymský chanát a Kazašský chanát - ty vydržely až do let 1783, respektive 1874 v případě Kažašského chanátu.
Ruský kníže Dmitri po vynesení rozsudku chánem Ozbegem pomstil smrt svého otce vraždou jiného vévody Yuryho
Eurasijský kontinent během vlády Mongolů bohatl jako nikdy předtím
Díky přístupu k bohatství Dálného východu a obchodním trasám střední Asie Rusové bohatli a ze zaostalého národa se díky přístupu k arabským a čínským učencům se objevily technologické možnosti a vzdělání do té doby v Rusku neznámé.
Mongolové tak po stovky let formovali dnešní Rusko a jejich potomky na Krymu či v Rusku můžeme zastihnout i dnes. Populace Tatarů je v dnes odhadována na zhruba 6,8 milionu obyvatel, kdy v důsledku Stalinových čistek a genocidy etnických menšin ve 30. letech 20. století došlo k jejich přesídlení právě z Krymu a dalších míst do již zmíněného Tatarstánu. Kazaši, Uzbekové a další turkické národy střední Asie jsou taktéž potomky Mongolů ze Zlaté hordy a Čagatajského chanátu.
Islám v mongolském světě - umírněný a tolerantní
Vládci Zlaté hordy byli umírněnými muslimy, zejména ovlivnění Sufiistickým učením islámu, které - podobně jako buddhismus - cílí na očištění sebe sama skrze sjednocení člověka a myšlenky s bohem. Narozdíl od wahhábistického učení či Šíítské odnože islámu tak nejde o fundamentalistický či militantní výklad Mohammadova učení, díky tomuto přístupu je i dnes na území střední Asie - v Kazachstánu, Uzbekistánu či Kyrgyzstánu - tolerantní a sekulární přístup k náboženskému vyznání.
Mešita v ruské Kazani, Tatarstán, kde žijí potomci Zlaté hordy
Krymští Tataři zůstali tomuto učení věrní a tak i dnes přes 15 % populace Krymu zůstává muslimskou. Tvrzení Vladimira Putina, že krymští obyvatelé si přejí být součástí Ruska je kontroverzní už jen z pohledu, že v roce 1944 Stalin nařídil přesun Krymských Tatarů do centrální Asie - zejména do Uzbekistánu - a v důsledku tohoto násilného přesunu zemřelo odhadem mezi 16 a 46 % všech dotčených. Tato strašlivá genocida, jejíž obětí lze počítat v milionech, je v dnešní novodobé historii opomíjená a důsledky tohoto jednání mají zásadní vliv na Rusko-Ukrajinský konflikt i nyní.
Rustem Umerov, ministr obrany Ukrajiny - krymský tatar a muslim
Mongolská říše byla formujícím prvkem dnešních světových velmocí
Více než 200 let vlády mongolských dynastií na území Íránu, Ruska, Číny a Blízkého východu vedlo k obrovskému ekonomickému růstu v důsledku otevření obchodu po Hedvábné stezce, rozvoji náboženské plurality a technologické či vzdělanostní výměně mezi státy Západu a Východu.
Narozdíl od historického výkladu nebyli mongolští vládci jen brutálními a schopnými vojevůdci - který z dobyvatelů té doby však byl milosrdný - ale také obchodníky, sjednotiteli a vizionáři, díky kterým došlo ke sjednocení dvou globálních velmocí dnešní doby - Ruska a Číny, kde lze vliv mongolských dynastií vidět i dnes.
Mongolové jsou tak neprávem zmiňováni jen jako dobyvatelé, nikoli už ale jako učenci, sjednotitelé a vládci, za jejichž vlády skončila doba temného středověku a díky obchodu a výměně technologií došlo k bezprecedentnímu nárůstu celosvětového blahobytu.
