Článek
Tolik potřebná vzpruha pro státní rozpočet nemusí nutně přijít z daní občanů a firem, odvodů živnostníků nebo dalších příjmů státního rozpočtu. Se změnou vedení České národní banky nastala nová éra Aleše Michla a zdá se, že guvernér zatím registruje při správě obřího jmění banky až fantastické úspěchy. V letech 2023 a 2024 vydělala ČNB přes 200 miliard korun a snížila účetní ztrátu z bezmála půl bilionu korun na pouhých 250 miliard. Jde o nejnižší číslo za posledních 8 let a tempo snižování ztrát je dechberoucí.
Ze zákona o České národní bance vyplývá, že zisky instituce nesmí být zaslány státu až do doby, než budou uhrazeny kumulované ztráty minulých let. Před Alešem Michlem tak stojí výzva v podobě vyrovnání zbytku ztrát a současná podoba měnové politiky i vývoj na zahraničních trzích jednoznačně guvernérovy snahy podporují.
Vysoké úrokové sazby totiž Česká národní banka musí úročit komerčním bankám, jejichž vklady spravuje. Tím vzniká ztráta a tu vyrovnávají výnosy ze správy devizových rezerv, které ČNB většinově investuje do dluhopisů, akcií a nástrojů peněžního trhu.
Michl investuje a generuje zisky ve stovkách miliard
Klíč k pochopení realizace zisků a ztrát národní banky spočívá v její jedinečné roli správce měnové politiky země. Česká národní banka může zvýšit počet korun v oběhu, které se ale v účetnictví objeví jako pasivum a každým uvolněním tak účetně ztrácí. Také může za vydané koruny nakoupit eura či jiné měny, jako tomu bylo v době měnových intervencí v letech 2013 až 2017. V tomto období Česká národní banka uměle snižovala kurz koruny, aby pomohla českým vývozcům a tím narostly devizové rezervy až na hodnotu přes 3,5 bilionu korun. Centrální banka Česká republiky je tak unikátní i v hodnotě vlastního jmění, které je v porovnání se zahraničními sousedy nebývale rozsáhlé.
Pandemie koronaviru změnila paradigma dosavadních nulových či dokonce záporných úrokových sazeb a kvůli narůstající post-pandemické inflaci došlo k zvyšování vkladových úroků u eur, dolarů, ale i u korun, a to na dekády nevídané úrovně. Skrze úročení vkladů ale ČNB více ztrácela než získávala a právě s nástupem Aleše Michla do pozice guvernéra centrální banky v roce 2022 došlo k dalšímu zásadnímu obratu. Michl začal devizové rezervy investovat méně konzervativně a dnes již zhruba 19 % rezerv tvoří akciové portfolio složené z evropských, britských, amerických, kanadských a australských cenných papírů.
Přístup se potvrdil jako správný a jen v roce 2023 vydělala ČNB na akciovém portfoliu 100 miliard korun. O rok později to bylo 97 miliard a vzhledem k růstu evropských i amerických indexů lze letos předpokládat ještě znatelnější nárůst hodnoty portfolia cenných papírů centrální banky. Další investicí, která tvoří bezmála 5 % majetku České národní banky, je zlato a tomu se daří jakbysmet. Když Michl nastupoval, vlastnila centrální banka pouhých 7 tun ve zlatě. O dva roky později ale ČNB nakoupila celkem 55 tun dalšího drahého kovu a v mezičase narostla hodnota investice o desítky procent. Na konci roku měl kov hodnotu zhruba 100 miliard korun a dnes by to bylo vzhledem k nárůstu ceny a přikoupeným zásobám již přes 140 miliard.
Banka tak pod vedením Michla spravuje rezervy daleko dynamičtěji a generuje ohromné zisky. Úrokové sazby ČNB se snižují, čímž dojde k útlumu ztrát z měnové politiky a akciové trhy rostou. Může ale centrální banka stabilně vydělávat?
Michlova norská strategie. Naplní Česká národní banka státní rozpočet?
Investice centrálních bank nejsou běžné, ale existují. V Číně, Norsku i Švýcarsku investují tamní centrální banky skrze takzvané národní fondy a jistě mnozí znají Norské fondy nebo čínský státní konglomerát CIC - China Investment Corporation, který spravuje část devizových rezerv asijské velmoci skrze investice. Právě CIC koupil skrze Čínou vlastněný CITIC zkrachovalé podniky v České republice, jejichž původní majitel, čínská společnost CEFC - přivedená Milošem Zemanem - zkrachovala. Číňané využívají státní fondy k propagačním investičním projektům, zatímco Norové více investují. Norský národní fond je největším globálním správcem aktiv a vyplácí zemi zpět zisky formou dividend, díky kterým jsou Norové i jednou z nejbohatších zemí v Evropě se stabilně přebytkovými rozpočty.
Jen v roce 2024 registrovalo Norsko rozpočtový přebytek právě i v důsledku profitabilních investic o hodnotě 13,4 % HDP, což je obdivuhodný výkon. Proč je ale norský příklad důležitý? Vypadá to, že Aleš Michl a současná rada České národní banky v tichosti přetváří dříve pasivní centrální banku České republiky v její norskou obdobu. Akciové portfolio dnes tvoří 22 % spravovaných devizových rezerv a banka hodlá postupně dokoupit zásoby zlata v plánovaném celkovém objemu 100 tun do roku 2028. Úroky ze státních dluhopisů se také v posledních letech drží vysoko nad 3 až 4 procenty a tak lze poměrně spolehlivě předpokládat za rok 2025 další zisk nebo dokonce i překonání rekordu roku 2024.
Pokud Česká národní banka vyrovná kumulovanou ztrátu minulých let, musí podle litery zákona převést vytvořený zisk do státního rozpočtu nebo založit rezervní fondy. Lze očekávat druhou varantu, ale pouze v nutné míře několika desítek, maximálně však nižších stovek miliard korun. Bude-li bankovní rada v čele s Alešem Michlem dále vydělávat, může do několika let k úhradě ztráty skutečně dojít.
Vzhledem k navyšujícím se výdajům na obranu a nelichotivé porodnosti nezbývá, než Michlovi v jeho úsilí držet palce.
