Článek
Pracuju jako učitelka ve školce a ve svých 43 letech netrpím nějak zvlášť na nemoci, pominu-li tedy občasné virózy, které provází snad každého. Když jsem před čtrnácti dny pomáhala manželovi řezat staré trámy na topení, omylem jsem šlápla na hřebík. Na pohotovosti mi nohu ošetřili a já se tak v pondělí vydala na kontrolu ke své obvodní lékařce, která mě vzápětí informovala, že bychom měli kromě přeočkování na tetan udělat i odběry krve a preventivní prohlídku.
Výsledky z krve mi naštěstí vyšly dobře, přesto mě raději poslala i na sono břicha, jelikož mám dvě děti, takže prý radši pro jistotu, jestli se neudělaly v břiše nějaké změny. Musím říct, že moje lékařka je opravdu zásadová, neléčí od stolu jako mnozí jiní a hlavně má lidský přístup, což se nedá říct o panu doktorovi, ke kterému jsem šla na sono břicha.
Doktor mě šokoval svým zjištěním
Termín jsem dostala vcelku rychle a za týden jsem se už seděla v čekárně u lékaře. Netrvalo to dlouho a na řadu jsem se dostala opravdu včas, což jsem ocenila, protože jsem ještě spěchala do města na nákupy. Jakmile jsem vešla do ordinace, uvítala mě mladá milá sestřička a od pohledu otrávený prošedivělý pán doktor v letech, odhadem tak 60 let. Jen co jsem se posadila na židli, tak hned na mě spustil: „Tak paní Jánská, položte se prosím na lehátko a vyhrňte si tričko pod prsa. A co vás trápí kromě manžela?“ snažil se být vtipný až mu knírek tančil do stran. Nuceně jsem se usmála a odpověděla mu, že mě nic netrápí a jsem tu jen kvůli preventivní kontrole. Vtip mu zmizel z tváře a zamračeně mi řekl: „No jo, nikdo nemá s ničím žádný problém, ale pak zjistíme, že to tak není,“ řekl do placu a přitom kroutil nechápavě hlavou.
Raději jsem už nic neříkala a čekala až mi dá gel na břicho. Když tak udělal, začal mi sondou přejíždět břicho a znuděně povídal: „Tak tady dobrý, tady taky,“ když v tom najednou se mu rozzářily oči a dodal: „vždyť to říkám, že každý má nějaký problém! A u vás to není očividně s břichem, ale s manželem, když tady vidím venušiny kuličky,“ řekl vítězoslavně a já jsem myslela, že snad špatně slyším. Cítila jsem jak rudnu a zvedala se rychle z lehátka. Doktor mě přerušil a pokračoval: „Ale buďte v klidu. Nejste první ani poslední, to tu vidíme často. Hold si musíte příště potěšení odpustit, když se chystáte k lékaři, který má v rukou zrovna takovou zbraň jakou je ultrazvuk,“ zakončil významně doktor, když mi podal ubrousek na utření gelu. To byla poslední kapka. Celá rudá jsem slezla z lehátka, nečekala ani na výsledek ultrazvuku a vypálila z ordinace jako motorová myš.
Nechápala jsem, jak si tohle doktor může vůbec dovolit, ale hlavně jsem neměla ani tušení, že i na sonu břicha můžou odhalit zrovna venušiny kuličky. Ty jsem opravdu na vyšetření měla, ale po nepříjemném zážitku jsem je najednou proklínala a doma je zavřela do šuplíku. Když jsem se pak s mým trapasem svěřila manželovi, tak jeho reakce mě zaskočila. Místo pochopení se smál, jak kdybych mu řekla nějaký vtip z estrády, což mě urazilo. Na milost místo manžela jsem nakonec vzala venušiny kuličky a šla si s nimi raději zaběhat. Příště už budu chytřejší!
