Mechanický zázrak z Buchenwaldu: Kalkulačka, která svému tvůrci zachránila život

Na první pohled byste ji možná přehlédli. Malý černý váleček s klikou na boku – spíš než kalkulačku připomíná plechovku od pepře. A přece právě tento drobný předmět fascinoval inženýry, piloty i automobilové závodníky po celém světě. Říkalo se mu Curta a v době před nástupem elektroniky byl nejdokonalejším kapesním počítacím strojem na světě.

Za jejím vznikem stojí příběh muže, který měl všechno – a zároveň mohl o všechno přijít. Rakouský konstruktér Curt Herzstark ji totiž začal navrhovat tam, kde by to čekal málokdo: v koncentračním táboře Buchenwald.

Curt Herzstark se narodil v roce 1902 ve Vídni do rodiny, která měla blízko k technice i podnikání. Jeho otec Samuel Jakob byl Žid, matka Marie konvertovala z katolicismu k luteránství. Už jako chlapec Curt pozoroval v rodinné továrně výrobu mechanických kalkulaček – tehdy ještě rozměrných strojů inspirovaných aritmometry z 19. století. Společnost se jmenovala Rechenmaschinenwerk AUSTRIA Herzstark & Co.

Curt se rychle naučil chápat složité ozubené převody a už ve dvaceti letech přišel s vlastním vylepšením: mechanickou pamětí pro mezivýpočty. Od dětství snil o něčem, co by změnilo svět počítání. A v polovině 30. let dostal nápad - předsevzal si vymyslet kapesní kalkulačku, která by se vešla do ruky i do kapsy. Podobnou kalkulačku ostatně opakovaně poptávali zákazníci otcovy továrny.

V roce 1938 podal Curt Herzstark patent číslo DRP 747073, který už naznačoval, jak by mohla kapesní kalkulačka fungovat.

Jenže stejný rok znamenal pro Herzstarka i jeho rodinu katastrofu. Nacistické Německo obsadilo Rakousko a Herzstarkova továrna byla donucena pracovat pro armádu. Práce na kalkulačce se zastavily. Curt jako syn židovského otce navíc spadal pod Norimberské zákony a byl označen za míšence prvního stupně („Mischlinga“), tedy člověka „árijského“ a „neárijského“ původu.

Stále se snažil držet podnik nad vodou, ale v roce 1943 přišla rána: gestapo ho zatklo pro údajnou „pomoc Židům“ a „nevhodné kontakty s árijskými ženami“. Odsoudili ho k deportaci do koncentračního tábora Buchenwald.

Buchenwald byl jedním z největších nacistických táborů. V letech 1937–1945 jím prošlo téměř 280 tisíc lidí, z nichž desítky tisíc (přibližně 56 tisíc) zemřely. Herzstark mohl dopadnout stejně – ale osud se rozhodl jinak.

VIDEO: Příběh kalkulačky Curta

Když se dozvědělo vedení tábora o jeho technických schopnostech, dali mu nabídku: pokračuj v práci na své kalkulačce. Důvod? Pokud by se projekt podařil, mohl být hotový prototyp prezentován jako dar Hitlerovi k vítězství.

Herzstark později vzpomínal, že právě v té chvíli si uvědomil, že má šanci přežít:

„Když jsem byl uvězněn v Buchenwaldu, po několika dnech jsem o svých nápadech řekl [lidem] v oddělení plánování výroby. Vedoucí oddělení, pan Munich, řekl: ‚Podívejte, Herzstarku, slyšel jsem, že pracujete na něčem novém, na malém počítacím stroji. Víte, můžu vám dát radu. Dovolíme vám všechno vyrobit a nakreslit. Pokud to bude opravdu stát za to, dáme to po vítězství ve válce jako dárek Führerovi. Pak se z vás určitě stane Árijec.‘ Tehdy jsem si poprvé pomyslel: „Bože, pokud to uděláš, můžeš si prodloužit život.“ A v tu chvíli jsem začal kreslit Curtu tak, jak jsem si ji představoval,“ vzpomínal později Curt Herzstark.

V dílně přidružené k táborové továrně na zbraně vytvořil detailní plány, které se po válce staly základem výroby. Paradoxně mu tedy právě jeho vynález zachránil život.

V dubnu 1945 Buchenwald osvobodila americká armáda. Herzstark vyšel ven vyčerpaný, ale s hlavou plnou plánů. Věděl, že musí své dílo dokončit.

Nejprve se pokusil prototypy rozjet v továrně poblíž Weimaru, ale oblast brzy ovládli Sověti. Curt Herzstark se obával deportace do Ruska, a tak utekl do Rakouska. Tam začal hledat investory a patentově chránil své nápady.

Pomoc nakonec našel v malém Lichtenštejnsku. Kníže František Josef II. mu poskytl podporu a v roce 1946 vznikla firma Contina AG Mauren. První série kalkulaček Curta se vyráběla provizorně v tanečním sále hostince. Brzy si ale získala pověst malého zázraku techniky.

Curta fungovala na principu tzv. stupňovitého bubnu a umožňovala nejen sčítání a odčítání, ale i násobení a dělení – to vše v zařízení, které vážilo jen pár stovek gramů.

Byla tak přesná a odolná, že se stala hitem mezi piloty, inženýry i automobilovými závodníky. Závodní jezdci rallye ji používali až do 80. let, protože vydržela nárazy, kde tehdejší elektronika selhávala.

Mezi lety 1947 a 1972 se vyrobilo asi 140 000 kusů Curty. Pak ale nastoupily elektronické kalkulačky, které byly rychlejší a levnější. Produkce skončila a firma postupně zanikla.

Herzstark sám si prošel i osobními zklamáními – finanční partneři se ho snažili připravit o podíl, jeho jméno bylo dlouho upozaděno. Přesto pokračoval jako poradce a sledoval, jak se jeho dílo šíří světem.

Curt Herzstark zemřel v roce 1988 v Nendelnu v Lichtenštejnsku. Bylo mu 86 let.

Jeho vynález je ale dodnes sběratelským klenotem. Exempláře Curty se prodávají za v přepočtu za desetitisíce korun, stačí se podívat na aukční portály typu eBay. Mnohé stále fungují stejně hladce jako před půl stoletím. Pro fanoušky mechaniky je Curta symbolem dokonalosti.

Zdroje: