Článek
Tato kauza opět rapidně zvýšila debatu o znovuzavedení trestu smrti pro obzvlášť surové a bestiální vraždy, především pro vrahy dětí a nezletilých.
Vladimír Bayer pocházel z Moravského Berouna. Matka se třikrát vdala a Vladimír sám měl 3 sourozence. Od první třídy navštěvoval zvláštní školu a snažil se vyučit zámečníkem. Neměl žádnou práci a nechal se živit vlastní matkou. Začal krást a loupit. Důsledkem toho byla Bayerova první vražda. Spolu se 2 komplici si vyhlídli 67letého Josefa H. Nejdříve mu z bytu ukradli 400 korun a o pár týdnů později ho zmlátili a zkopali, vyžadovali další peníze a sebrali mu dvoje hodinky. Senior se tak moc obával o svůj majetek, že si cennosti uschoval u známé prodavačky v nočním bufetu, kam pravidelně chodil. Ani to mu život nezachránilo.
Bayer s komplici mezitím přemýšleli, jak bezpracně přijít k penězům. Jeden z darebáků panu Josefovi ukradl jeho občanský průkaz a společně pak napsali lístek, ve kterém pan Josef žádá o vydání svých uložených cenností. To jim vyneslo necelých 1000 korun. Jenže měli strach z prozrazení, a tak se rozhodli ubohého pana Josefa umlčet. Navždy. Znovu vnikli do jeho bytu, kde nastala šílená akce. Bayer muže nejdříve udeřil pěstí do krku a po pádu na postel se mu snažil zlomit vaz. Poté ho všichni 3 kopali do hrudníku a mlátili ho do obličeje. Důkazem tohoto řádění byl později sepsaný pitevní protokol obsahující více než 20 zranění. Pana Josefa tak tyto 3 zrůdy umlátily k smrti. Z bytu si potom odnesli pouhých 6 korun. Ano, čtete správně…
Pan Josef tedy zemřel naprosto zbytečně, protože bylo jen otázkou času, kdy se na všechno přijde. A jakmile Bayer všechno řekl své matce, ta zavolala policii. Všichni skončili za mřížemi, ale jediný Bayer byl odsouzen. Dostal 7 let a znalci tehdy naznali, že z psychiatrického hlediska jeho pobyt na svobodě není pro společnost nebezpečný a že resocializace je sice problematická, ale v zásadě ne nemožná… No, napadá mě otázka, co by jim na tenhle úsudek řekli pozůstalí a rodiče malé Moničky…
Po několika letech Bayera podmínečně propustili se stanoviskem, že mladý muž si zaslouží šanci. Bayer ji uchopil po svém – nikdy nepracoval, pobíral podporu, živila jej matka. Ovšem našel si přítelkyni a zplodil syna. Jenže po nějaké době jej družka opustila. Proč? Bayer ji bil a vyhrožoval smrtí. Později jí napsal 3 dopisy, které sice podepsal jiným jménem, ale spolu s dalšími se staly až patologickými jevy jeho kauzy.
Bayer se začal točit v nekonečném kruhu – kvůli nádoru na plicích musel chodit na ozařování, byl sám a chudý… Našel si cestu ven – cestu odplaty a pomsty společnosti…
16.1.2001 odešla Bayerova neteř Monika do školy. Šla svou klasickou cestou, ale ve škole ji poté nikdo neviděl ani nepřišla z vyučování domů. Když babička u dveří našla dopis, vše ohlásila na policii. Tento dopis byl psaný Moničinou rukou a pro kriminalisty bylo nesmírně těžké tento dopis číst. Jednalo se o jasné vydírání Moničiny rodiny, kdy šlo zřejmě o to, že od Bayera odešla družka i se synem a našla si nový vztah. Bayer sice zapíral, ale Moniku v ten osudný den viděli před školou spolužáci s jim neznámým mužem, který se ale nápadně Bayerovi podobal a který je žádal, ať Moniku omluví z vyučování.
Začalo tedy docházet k prohlídkám bytu i samotného Bayera a právě u něj policisté našli další dopis. Bayer tak začal lhát a vymýšlel různé scénáře Moničina zmizení a jejího úkrytu. Moniku měli odvézt neznámí lidé do Opavy ke slušné rodině, také měla být v zahradní chatce u rybníka Bahňák, později pro změnu v kůlně patřící k Bayerovu bytu…
Samozřejmě ani tam nebyla a Bayer ještě hrál divadlo, jak se diví… Potom ale zničehonic Bayer policistům řekl, že dívka je v druhé kůlně a dal jim klíč. V této kůlně byla stará pračka a lednice. V této lednici policista našel mrtvého psa a zavázaný jutový pytel. Pytel s mrtvou holčičkou, která měla kolem krku uvázanou šňůru. Příčina smrti zněla udušení z uškrcení. V kuku měla nejdřív roubík z pánského kapesníku a kolem krku utažený provaz z tkaničky od bot a silonu. Ústa jí ještě obtočil samolepící páskou. Dívka bohužel nezemřela hned, trápila se několik dlouhých minut…
Bayer během vyšetřování napsal další dva dopisy, kdy první měl být od jeho bratra, který se k vraždě doznal pod tíhou svědomí a výčitek, že jeho nevinný bratr Vladimír sedí ve vězení. Druhý dopis později směřoval soudkyni, která jej poslala do vazby a v tom mimo jiné vyhrožoval teroristickými útoky na občany, kdy chtěl otrávit zdroje pitné vody, pokud se nedostane na svobodu. I když mu bylo autorství dopisů bezpodmínečně prokázáno, Bayer psal dál. Tentokrát se „převtělil“ do své matky a žádal prezidentskou kancelář o milost.
Následný soudní proces měl jasný a očekávaný výsledek – Bayer byl odsouzen na doživotí. Vraždil v krátké době podruhé a navíc i brutálním způsobem. Podle znalců je psychopat s minimální schopností morální reflexe, zato se zvýšenou agresivitou. Byl u něj nalezen masivní egoismus, lhostejné vztahy k lidem a výrazný deficit sociálního cítění a empatie. Předpoklady k převýchově tedy nulové. To je výrazně odlišný závěr než jaký panoval u znalců v předešlé vraždě…
Nicméně, i když Bayer sám se nikdy nepřiznal a tvrdil, že je nevinný, nikdo mu nevěřil tehdy a asi mu nikdo neuvěří ani nyní…
Zdroj:
Bratrstvo tajných hrobů, Luboš Valerián
