Článek
Narodil se roku 1944 a celý život jej provázela smůla. Od cigarety podpálil kůlnu, ze špitálu byl propuštěn pro podezření z krádeže, na lokomotivě přišel o poslední článek palce a skončil jako invalidní důchodce a pracoval jako vydavač olejů.
Jednou dostal nápad uvolnit se dřív z práce a měl mu k tomu posloužit pracovní úraz. Rozhodl se pro benzin, ale neodhadl sílu a množství a následným výbuchem si způsobil rozsáhlé popáleniny obličeje. Později pak díky jizvám připomínal zlého vyplašeného králíka nebo krysu.
Aby toho všeho nebylo málo, Sládek byl sexuální deviant, kterého přitahovaly malé holčičky.
Pro svůj „úspěch“ si vypracoval seznamovací rituál a bohužel, ten mu u u nevinných a důvěřivých obětí vycházel.
Už jako 16letý začal dívky lákat na odlehlá místa pod záminkou doručení dopisu neexistující osobě. Byl kvůli tomu i ve vězení, stejně jako byl kvůli tomu i několikrát hospitalizován v psychiatrické léčebně. Na svou deviaci dostával léky, protože odmítal kastraci. Po nějaké době lékaři změnili ústavní léčbu na ambulantní a Sládek navíc slíbil, že bude poctivě užívat potřebné léky…
11letou Helenu pod záminkou doručení dopisu paní učitelce do hudební třídy odlákal na osamělý pozemek Višňovec, kde ji začal osahávat. Jenže dívka začala křičet a Sládek slíbil, že ji odvede domů. Po chvíli ovšem využil toho, že dívka je v okolí, které nezná a vedl ji přes les směrem k Tuchorazu. V nestřeženou chvíli dívku strhl k zemi, snažil se ji osahávat a protože dívka protestovala, vytáhl nůž a bodl ji do břicha.
Když dívka padla na zem, otočil ji na břicho a 13krát ji bodl do zad. Potom ji osahával tak dlouho, až začal ejakulovat. Potom mrtvolu odklidil dál do křoví a odešel.
Po zahájení vyšetřování a výpovědích několika svědků byl Sládek předveden na policii a zde se v krátké době přiznal. Zhruba o půl roku později okresní soud v Kladně uznal Karla Sládka vinným ve všech bodech obžaloby a odsoudil jej k trestu smrti. Do pekla se tak Sládek propadl 30.11.1964.
Zdroj : Autorský text, Rozsudek smrti vykonán
