Článek
Tyl mě dvoupokojový byt a od roku 1932 s ním bydlela i jeho dcera Marie. Jeho problémová dcera Marie… Čelila trestu za ublížení na zdraví, když zbila svou nevlastní matku.
Protože byl Tyl částečně nemohoucí, se svou dcerou se domluvil na společném bydlení a její pomoci při otcově nutném ošetřování.
V této době svou dceru seznámil s Jaroslavem Vyleťálkem a tato známost skončila svatbou – pro Marii již druhou. Manželství ale nebylo šťastné a Tyl si často stěžoval ve zmíněném hostinci.
Když tedy Tyl zmizel, známí se ihned začali ptát dcery, ale ta odpovídala, že si otec našel známost z Kolína, potom měl být ve věznici na Pankráci a nakonec i zemřel. Nicméně realita byla trochu jiná… I když vlastně ani tolik ne, protože Tyl byl opravdu po smrti, jen Marie nikde neřekla, že má na jeho smrti značný podíl. Tedy zatím…
Ale jak to vlastně celé vzniklo?
Vyleťálková byla obyčejná hysterka a když dělala manželovi peklo, ten nekonečné a opakující se problémy vyřešil po svém a odstěhoval se. Když navíc přišla výpověď z bytu, protože byt byl psaný na starého Tyla a když zmizel, majitel Marii v bytě jednoduše nechtěl, Vyleťálková vystěhovala své věci do sklepa jedné příbuzné a snažila se všemožnými prostředky donutit manžela k návratu – po dobrém i po zlém. Nebylo jí to ale nic platné, protože manžel nakonec podal žádost o rozvod.
Nicméně její neustále se zhoršující stav vyžadoval dokonce i hospitalizaci na psychiatrické klinice a po propuštění přespávala u známých a kde se dalo. Zcela zoufalá se nakonec rozhodla k šokujícímu řešení… Zavraždila Josefa Kajetána Tyla…
14.5.1934 se Vyleťálková vydala na pražské policejní ředitelství a přiznala se k vraždě J.K.Tyla. Mrtvolu měla několik dní na starém bydlišti a pak tělo přestěhovala do sklepa své tety. Když se na místo určení vydali dva policisté a skutečně zde mrtvolu objevili, Vyleťálková byla ihned zadržena. A i když se nejednalo o slavného dramatika a spisovatele, ale o „obyčejného“ jeho jmenovce, vražda starého Tyla otřásla celou Prahou…
S počátkem vyšetřování byla sestavena soudní komise, která provedla ohledání místa nálezu mrtvoly. Následná pitva později určila jako příčinu smrti udušení z uškrcení. A i když Vyleťálková svoje výpovědi postupně měnila, podstata zůstávala stejná – Josef Kajetán Tyl byl mrtev a zemřel rukou své dcery a jejího manžela.
Podle společné verze se Tyl se svou dcerou v osudný den 22.3.1933 pohádal tak silně, že ji při hádce udeřil svou holí a rozrazil jí ret. Manžel mu večer vytýkal hrubé chování vůči své dceři a Tyl se svou holí začal ohánět i po něm. Vyleťálek tedy v nastalé situaci vzal sekeru, která stála u kamen a udeřil s ní tchána do hlavy. Potom mu oba utáhli kolem krku provaz a svorně jej uškrtili.
Celá tato verze se později ukázala jako pravdivá a oba byli spravedlivě postaveni před soud. V říjnu 1934 byli Krajským trestním soudem v Praze uznáni vinnými ve všech bodech obžaloby a odsouzeni k trestu odnětí svobody v délce 25 let pro Marii Vyleťálkovou a 2,5 roku pro Jaroslava Vyleťálka. Oba si navíc v den vraždy měli „užít“ tvrdé lůžko zostřeného žaláře v případě Marie a temnou komoru zostřeného žaláře v případě Jaroslava.
Zdroj : Autorský text inspirovaný knihou Skutečné zločiny po Česku
