Piva na Sardinii - jaký je výběr a jak chutnají

Stejně jako Francouzi ani Italové obecně nepatří mezi typické pivní národy – Sardinie je ovšem v tomto směru výraznou výjimkou. Pivo je zde často vnímáno především jako příjemné zchlazení při zdejších vysokých teplotách. Nicméně se nedá říci, že by Italové zaspali dobu a spoléhali se na pár korporátů, chrlících jedno špatné pivo za druhým. Naopak – výběr piv z minipivovarů je zde překvapivě bohatý, a to jak v malých vesnických krámkách, tak i ve velkých supermarketech.

Zdaleka nejširším výběrem piv oplývají hned dva řetězce – místní Conad City a Eurospar. V patách je jim nám známý Coop, o trochu chudší nabídku pak najdeme v italské verzi EuroSpinu. Platí ovšem pravidlo, že v žádném supermarketu nemají stejnou nabídku minipivovarů – pouze velké nadnárodní korporace jako Heineken nebo Carlsberg jsou vidět všude.

Vzhledem k tomu, že jenom na ostrově Sardinie se nachází téměř 60 minipivovarů, logicky je nabídka piv orientována právě na tyto „birrifici“, jak se jim italsky říká. Kromě známých italských značek jako Peroni nebo Moretti najdeme také v opravdu každém obchodě asi nejslavnější sardské pivo Ichnusa – což není minipivovar, ale klasický průmyslový pivovar (patřící sice Heinekenu, ale na chuť to naštěstí nemá vliv). S nepřehlédnutelnou sardinskou vlajkou na etiketě, v podobě čtyř maurských hlav rozdělených do polí červeným křížem, má toto pivo podle mých počtů pět různých variací, lišících se mimo jiné procenty alkoholu. V zásadě je to celkem slušný ležák, žádné „europivo“, a verze Non Filtrata už docela chutná.

Z minipivovarů zaujme svou kolekcí Doppio Malto sídlící ve městě Iglesias – jejich řada Chiara, Rossa, IPA a Session IPA se vykazuje vyrovnanou kvalitou a nadprůměrně chutnými svrchně kvašenými pivy.

Asi nejširší nabídku piv mají hned dvě značky – první z nich je 11 Paralleli, což je privátní label řetězce Conad z Bologne, využívající k výrobě piva různé pevninské pivovary (a dokonce i nizozemské), nicméně kvalitativně opět nad úrovní velkých korporátních značek. A dokonce i jejich variace Rossa Strong a Bionda Strong převyšují svou pitelností Strongy, na které jsme zvyklí z našich Kauflandů a Lidlů. Název 11 Paralleli má evokovat to, že Itálií prochází 11 rovnoběžek. Italian Pale Ale 11 Paralleli vyhrála dokonce European Private Label Awards 2023 v kategorii alkoholických nápojů.

Druhou značkou se širokou nabídkou je průmyslová značka Angelo Poretti (patřící pod Carlsberg), produkovaná na pevnině v Lombardii. Proč chci zmínit právě tuto značku? Má zajímavý a jedinečný systém pojmenování svých piv – jednotlivé varianty nesou číselná označení 3 Luppoli až 9 Luppoli, která odkazují na chmel a jsou charakteristickým prvkem celé řady. Pod nimi se skrývají různé pivní styly od klasických ležáků přes červená piva až po IPA.

Další zajímavá piva najdeme v Eurosparu. Charakteristickou třetinkovou láhev, jejíž tvar připomíná klasickou láhev na šampaňské, používá privátní značka La Tarsina, kterou pro řetězec vyrábí Birra Flea. Svrchně kvašené IPA, Ale nebo APA jsou chuťově stejně výrazné jako tuzemské a nedá se jim nic vytknout.

Další privátní značka – Cuore dell'Isola (Srdce ostrova) – sdružuje sardinské výrobce piva, vína, sýrů nebo těstovin. Piva z této produkce, většinou polotmavé a světlé ležáky, jsou vařena se sardinskou tvrdou pšenicí (durum). Chuťově jsou dost vyhraněná a našinec by v nich ležáky rozhodně nepoznal.

Lahví připomínající našeho Bernarda se honosí řemeslný pivovar z italské Umbrie Mastri Birrai Umbri a jeho povedená série i Cavalieri. Doporučuji Rossa nebo IPA. Vyladěná pivka mají jeden bonus – pivovar si pro ně pěstuje vlastní ječmen. Zde je třeba doplnit, že většina italských minipivovarů, stejně jako Mastri Birrai Umbri, používá pro své produkty zavedené názvy – Bianca (pšeničné), Bionda nebo Blonde (světlé pivo), Ambrata (jantarové pivo), Rossa (červené pivo, lager nebo ale) a Nera (tmavé pivo).

Značku Raffo vlastní velký pivovar Peroni, nicméně pivo pod označením Lavorazione Grezza (doslova „hrubé zpracování“ nebo „surové zpracování“) odkazuje na specifický způsob výroby – jde o nefiltrované pivo s použitím nerafinovaných obilovin z Apulie, včetně ječmene a tvrdé pšenice – grano duro. Výsledkem je přirozený zákal a plnější sladový charakter. No, dalo se!

V kartonku se třemi třetinkami se dá pořídit také Ceres Strong Ale s obsahem 7,7 % alkoholu. Je to sice pivo dánské (značka dnes patří korporátu Royal Unibrew), ale s Itálií je silně spjato – tohle „doppio malto“, tedy silné pivo, se zde řadí mezi velmi známá a populární dovozová piva.

Babbu Mannu je řemeslné sardinské pivo vyráběné v Guspini. V nabídce najdeme jantarový ležák, světlý ležák, Pale Ale, White IPA nebo Märzen. Chutnají docela výjimečně, a to včetně ležáků!

Další echt sardinskou značkou je Marduk – pivovar založený dvěma kamarády v roce 2007 v sardinském Irgoli. Tenhle minipivovar si přes 95 % surovin produkuje sám, pěstuje si vlastní ječmen i chmel. Jejich Pilsner je překvapivě dobrý a hutný.

Pivovarnictví spojené se značkou Messina má už více než stoletou tradici na Sicílii – historický pivovar vznikl roku 1923. Jeho osud je docela zajímavý. V minulém století přešel napřed pod značku Dreher a potom pod korporát Heineken, který výrobu v Messině nakonec ukončil a přesunul jinam. Ale, jak to bývá i u nás, 15 bývalých zaměstnanců se s tímto stavem věcí nesmířilo a založilo družstvo a nový Birrificio Messina, aby místní pivovarnickou tradici obnovilo. Tento čin připomíná i jejich značka piva DOC 15. Jejich ležák je celkem slušný.

Navíc se podílejí na výrobě velmi zajímavého piva Birra Messina Cristalli di Sale, spodně kvašeného ležáku s 5 % alkoholu, jehož zvláštností je přídavek krystalků mořské soli ze sicilských solných pánví.

Birra Moretti Filtrata a Freddo je speciální varianta klasické Moretti, historické značky z italského města Udine. Tento světlý ležák v čiré lahvi se honosí nápisem Filtrata a Freddo – během filtrace se pivo ochladí až na −1 °C, což z něj dělá velmi čiré, lehce pitelné pivo s jemnější hořkostí. Zajímavá je i ta nezabarvená láhev. U piva bývá čiré sklo problematické kvůli působení světla na chmelové látky, ale Moretti uvádí, že sklo této lahve je speciálně ošetřeno proti působení světla, aby se chuť piva nezměnila. No, podle mě se nezměnila spíš jeho „nechuť“.

Artigianale Nuragica je další pivo, které se názvem i grafikou etikety výrazně hlásí k Sardinii. Etikety má nápadité, ale chuťově podle mě docela pokulhává.

Nicméně na samotný závěr jsem si pro vás (co jste dočetli až sem :-) ) připravil opravdovou legendu. Bud Spencer Lager je pivo věnované kultovnímu italskému herci a tato značka se vaří v benátské Pedaveně – v historickém italském pivovaru založeném roku 1897. Bud Power Srl není tedy jen společnost, která produkuje oblíbenou značku fazolí s hercem na etiketě, ale právě i tento lehký, ale velice dobře pitelný ležák, který Budovi dělá jen čest!

Tak na zdraví ze Sardinie!

Zdroje: