Článek
Někdy stačí jediná scéna, abychom si uvědomili, jak přesný musel být herec, který se na filmovém plátně proslavil svou nešikovností. Pierre Richard stojí s houslemi před orchestrem a každý jeho pohyb jako by měl své místo v notách. Hudba se rozbíhá, zpomaluje, napíná a vzbuzuje očekávání. A Richardovo tělo se s ní pohybuje v naprostém souladu.
Jde o koncertní závěr filmu Návrat velkého blondýna, který Yves Robert natočil v roce 1974. V paměti nám může snadno splynout s prvním Velkým blondýnem s černou botou. Richard je v obou případech François Perrin, houslista zatažený do her tajných služeb. V pokračování se jejich intriky dostanou až na koncertní pódium.
Mnoho lidí pozná melodii dřív než její jméno. Je to Uherský tanec č. 5 skladatele 19. století Johannese Brahmse, ve filmové úpravě nestora francouzské filmové hudby Vladimira Cosmy. Právě jeho výrazný rytmus pomáhá proměnit koncert v grotesku. Vtip má svůj nástup stejně jako hudebník. Obyčejný pohyb se na správném místě stává pointou.
Tady je na Pierre Richardovi něco fascinujícího. Jeho postava působí, jako by v daném okamžiku vůbec nevěděla, kam ji vlastní ruce a nohy odnesou. Herec však dokázal vytvořit takovou souhru, které si všimneme, i když neumíme číst noty. Smějeme se zmatku, ale potěšení nám přináší právě ona přesnost.
Slavná melodie má přitom vlastní příběh omylu. Brahms při tvorbě pátého Uherského tance použil téma, které považoval za lidové. Ve skutečnosti pocházelo ze skladby Vzpomínka na Bardejov od uherského skladatele Bély Kélera. Hudební stanice France Musique tuto souvislost připomíná ve svém pořadu o Uherských tancích. Neznamená to, že Kéler napsal celý Brahmsův tanec. Je však autorem právě tohoto důležitého převzatého tématu.
Béla Kéler a Johannes Brahms
A ano, je to skutečně ten Bardejov na severovýchodě Slovenska. Kéler se tam 13. února 1820 narodil. Šarišské muzeum popisuje jeho dětství v německy mluvící domácnosti i první hudební vzdělání. Bardejov tehdy patřil k Uhrám; označení „československý skladatel“ by tedy bylo historicky chybné. Spojení s dnešním Slovenskem je však zcela konkrétní. Za notoricky známou melodií se skrývá rodák z města, které máme mnohem blíž než filmovou Paříž.
Slovenské město Bardejov
Cestu této melodie na filmové plátno navíc prošlapal už svého času další slavný komik - Charlie Chaplin. V Diktátorovi podle stejného Brahmsova tance holí zákazníka. Hudba dává rytmus jeho práci a z holení se stává téměř taneční výstup. U Richarda se podobné potěšení ze souhry těla a melodie odehrává na koncertním jevišti. Srovnání obou scén nabízí také France Musique; důkaz o přímé inspiraci Roberta Chaplinem ovšem nemáme.
Cosma přidal i vlastní slovní žert. Filmová skladba se na soundtracku jmenuje Les Brahms m’en tombent. Francouzština zná úsloví les bras m’en tombent, jímž člověk vyjadřuje, že je úplně ohromený nebo bezradný. Cosma v názvu zaměnil podobně znějící bras za Brahms. Čeština stejnou hříčku nepřenese, ale význam je půvabný: člověku z toho doslova klesají ruce. K Richardovým pohybům se tento název hodí dokonale.
Možná právě proto stojí za to tuto scénu shlédnout několikrát. Nejprve pro její humor. Podruhé kvůli načasování: sledovat okamžik, kdy se pohyb potká s hudebním důrazem, a všimnout si, jak moc na něm záleží. A potřetí třeba s vědomím, že se k francouzskému houslistovi tato melodie dostala přes skladatelovu vzpomínku na dětství ve slovenském Bardejově.
Pierre Richard bývá označován za mistra nešiků. Tahle scéna připomíná, kolik řemeslné jistoty je potřeba, aby nešikovnost dostala tak krásný rytmus.
Zdroje: https://francouzskyfilm.cz/genialni-finale-velkeho-blondyna-koncert-ktery-se-promenil-v-grotesku/, https://www.fr.wikipedia.org/wiki/Le_Retour_du_Grand_Blond, https://www.allocine.fr/film/fichefilm-29668/critiques/spectateurs/, https://www.larghettomusic.com/album/le-retour-du-grand-blond-3/, https://www.qobuz.com/fr-fr/album/bande-originale-du-film-le-retour-du-grand-blond-1974-vladimir-cosma/3760002139906, https://www.cinecomedies.com/dossiers/vladimir-cosma-en-haute-fidelite/, https://www.radiofrance.fr/francemusique/podcasts/maxxi-classique/les-danses-hongroises-de-brahms-un-malentendu-2842893, https://www.muzeumbardejov.sk/museum/bela-keler-life-and-work/life-of-great-master-of-music/
