Článek
Voják Elvis objevuje noční Paříž
Když Elvis Presley v roce 1958 nastoupil vojenskou službu v západním Německu, byl už světovou hvězdou. Armáda z něj ale neudělala baviče pro vojáky. Sloužil jako běžný příslušník 3. obrněné divize.
Během služby třikrát navštívil Paříž. První velkou dovolenou zde strávil v červnu 1959 a bydlel v luxusním Hôtel Prince de Galles nedaleko Champs-Élysées. Dochovaly se fotografie Elvise před hotelem i z pařížské tiskové konference.
Elvis před Hôtel Prince de Galles
Město poznával hlavně v noci. Navštěvoval Lido, Moulin Rouge, Folies Bergère a další slavné podniky. V Moulin Rouge se seznámil s americkou zpěvačkou Nancy Holloway, kterou do programu kabaretu angažoval tehdejší umělecký ředitel André Pousse. Z jejich setkání se dochovala fotografie, na níž stojí Nancy, Elvis, Pousse a italský zpěvák Rocco Torrebruno.
Rocco Torrebruno, Nancy Holloway, Elvis Presley a André Pousse, Paříž, červen 1959
Nancy později vyprávěla, že Elvis v Paříži působil mnohem skromněji a nesměleji než na pódiu. Podobně na něj vzpomínaly také sestry Alice a Ellen Kesslerovy, tehdejší hvězdy pařížského Lida. S Nancy Holloway je spojena i jedna zajímavá hudební historka. Nancy tehdy zpívala Fever. Podle její vzpomínky Elvisovi píseň připomněla a on jí řekl, že by ji měl také nahrát. Po návratu do USA to skutečně udělal. Jeho verze písně Fever vyšla roku 1960 na albu Elvis Is Back!.
Elvis se skupinkou lidí v pařížském podniku Lido
Do Paříže se Elvis vrátil už v červenci 1959. Z návštěvy se dochovalo například jím podepsané menu Lida z 3. července.
Třetí pobyt přišel v lednu 1960 a tentokrát měl nečekaný důvod: karate. Elvis absolvoval několikadenní výcvik u japonského mistra Tetsuji Murakamiho. Dochovala se jejich společná fotografie i dokument potvrzující Elvisův pařížský kurz ve dnech 13.–16. ledna 1960.
Elvis a japonský mistr karate Tetsuji Murakami
Šest hodin s Line Renaud – a nikdo nevzal fotoaparát
Právě s lednovým pobytem je spojena nejpozoruhodnější Elvisova pařížská historka. V Casino de Paris tehdy vystupovala jedna z největších francouzských hvězd Line Renaud (dnes osmadevadesátiletá a stále neuvěřitelně vitální herečka). V programu byl také slavný americký gospelový soubor Golden Gate Quartet, který Elvis od mládí obdivoval.
Po představení přišel Elvis do zákulisí. V šatně Line Renaud našel kytaru jejího manžela Loulou Gastého, začal hrát a postupně se přidali členové Golden Gate Quartet. Z krátké návštěvy se stala improvizovaná gospelová session. Podle vzpomínek zpívali několik hodin, snad až do rána. A z celé události se zřejmě nedochovala jediná fotografie ani zvukový záznam. Elvis tak ve Francii nikdy veřejně nekoncertoval, ale v jedné pařížské šatně vzniklo něco, co bychom dnes bez váhání označili za mimořádný soukromý koncert.
Line Renaud se s Elvisem spřátelila a později se s ním setkávala také ve Spojených státech. Jen o několik měsíců později sehrála další zajímavou roli.
Skutečný Elvis odjíždí, francouzský Elvis přichází
Zatímco Elvis trávil noci v pařížských klubech, jistý šestnáctiletý Jean-Philippe Smet už poslouchal jeho desky a zpíval americký rock'n'roll. Brzy si začal říkat Johnny Hallyday.
Johnny Hallyday před Café d’Angleterre na rohu rue Drouot a boulevard Montmartre.
Elvis byl jedním z jeho největších vzorů. Johnny později vzpomínal, že ho při sledování Presleyho filmu fascinovala nejen hudba, ale především reakce publika. Chtěl dokázat totéž.
A časová souvislost dalších událostí je jako z pera nějakého filmového scénáristy. V lednu 1960 se Line Renaud setkává s Elvisem. Dne 18. dubna 1960 vystupuje Johnny Hallyday poprvé ve francouzské televizi v pořadu L'École des vedettes – a mladého zpěváka divákům představuje právě Line Renaud.
Ve stejné době se kolem pařížského klubu Golf-Drouot formovala první generace francouzského rock'n'rollu. Z jukeboxu zněli Elvis Presley a Chuck Berry a scházely se zde budoucí hvězdy včetně Johnnyho Hallydaye a Eddyho Mitchella. Elvisův vliv byl vidět i na pařížských ulicích. Kožená bunda, motorka, nagelované vlasy a typický „banán po Elvisově vzoru“ se stávaly symbolem nové generace.
A nakonec další zajímavá náhoda - na fotografii z Moulin Rouge z roku 1959 stojí vedle Elvise André Pousse. Tehdy ještě není filmovým hercem. O čtyři roky později získá svou první filmovou roli – gangstera Francka ve filmu D'où viens-tu, Johnny? (Odkud jsi, Johnny?) po boku Johnnyho Hallydaye.
Pomyslné propojení Johnnyho s Elvisem je ale ještě těsnější. Pro Johnnyho jde o první titulní filmovou roli a dobová koncepce snímku následuje cestu, kterou už úspěšně prošlapal jeho idol Elvis Presley: mladá pěvecká hvězda se stává filmovým hrdinou a děj poskytuje prostor pro její písně. AlloCiné tuto paralelu s Presleyho hereckou kariérou uvádí přímo. Johnny ve filmu zpívá čtyři skladby včetně pozdějšího hitu Pour moi la vie va commencer. Snímek začíná v pařížském rockovém prostředí, odkud Johnnyho hrdina po konfliktu s Pousseho gangsterem prchá do Camargue. Pousse tak roku 1959 stál vedle skutečného Elvise a o čtyři roky později debutoval ve filmu po boku „francouzského Elvise“ – navíc ve snímku postaveném na podobném principu jako Presleyho hudební filmy.
Johnny Hallyday, Line Renaud a Aimée Mortimer
Elvis Presley nikdy v Paříži veřejně nekoncertoval. Přesto se zde objevil přesně ve chvíli, kdy nová generace Francouzů objevovala rock'n'roll. Jeho pařížská stopa proto nevede přes koncertní sály. Vede přes Moulin Rouge, Lido, jednu šatnu v Casino de Paris, pařížské kluby – a nakonec až k Johnnymu Hallydayovi.
Zdroje: Graceland – Elvis 1958–1961, Elvis My Happiness – Elvis à Paris, Autographes.com – Elvis Presley, Lido de Paris 1959, Universal Music France – Nancy Holloway, Le Parisien – Line Renaud vzpomíná na Elvise Presleyho, Musée SACEM – Les scènes du Yéyé, INA – L'École des vedettes, 18. 4. 1960, INA – Johnny Hallyday, du yéyé au rock'n'roll, RTL – Comment Jean-Philippe Smet est devenu Johnny Hallyday, Deutscher JKA-Karate Bund – Elvis a Tetsuji Murakami, Film-documentaire.fr – André Pousse, l'homme aux 5 vies, AlloCiné – D'où viens-tu Johnny? (1963)
