Článek
Vývoj každého jazyka už je takový, že v některých případech, když si třeba neví rady s tím, jak nějakou věc vyjádřit slovem, se poohlédne po cizí nebo sousední mluvě, a přirozeně přejme termín, který mu chybí. Takovým příkladem může být třeba slovo robot, které vymyslel spisovatel Karel Čapek ze slova robota, tedy práce, a které se dnes běžně užívá po celém světě jako název automatického pomocníka člověka.
Podívejme se teď ale na slova, která k nám přišla po otevření hranic na západ, a uhnízdila se v českém jazyce přesto, že ten už původní výrazy dávno měl. Jak se to mohlo stát? Na vině je nejspíš několik faktorů - neznalost českého jazyka obecně, a hlavně neznalost a liknavost některých překladatelů z angličtiny, kteří ve své bezradnosti ponechali původní anglický název tam, kde k němu měli ekvivalentní český termín.
1. Prémiový - slovo před revolucí v podstatě neznámé. Existoval prvorepublikový pojem premiant, což znamenalo jedničkáře, prvního ve třídě, zkrátka výborně prospívajícího žáka. Později se vžil pojem prémie, což bylo jakési synonymum pro slovo odměna, a používalo se zejména v souvislosti s vyplácením mzdy - někdo dostal prémie, někdo ne. Kouzelné marketingové slůvko Premium se z výše popsaných důvodů začalo překládat ne jako Prvotřídní, ale jako Prémiové. Nebyla tedy Prvotřídní šunka, ale Prémiová šunka, Prémiový účet, Prémiový rum… přitom záleželo jen a jen na fantazii překladatelů, kteří slovo premium (užívané v anglickém jazyce téměř na vše) mohli přeložit nejen jako prvotřídní, ale také špičkový, luxusní, vysoce kvalitní, exkluzivní . Nic z toho se bohužel nestalo, a tak nám tu slovo prémiový (-ová, -ové) dnes straší na každém rohu.
2. Deskové - když jsem poprvé někde četl termín desková hra, dvakrát jsem se na něj podíval a myslel jsem, že jde o omyl. Překladatel ovšem tento svůj „výtvor“ myslel smrtelně vážně, a opravdu přeložil ze zámoří přicházející stolní hru jako deskovou. Ostatně, desk game, jak říkají anglicky mluvící hráči, je pro ně opravdu hra, která se hraje na stole, stolové ploše, která je anglicky desk. Ale česky je to proboha stůl! A těmto hrám se odjakživa říkalo Stolní hry! Ale, abych ocitoval klasika: „Je to marný, je to marný, je to…marný.“
3. Start - teď si říkáte, co je to za nesmysl? Start je přece běžně užívané české slovo, převzaté z angličtiny. Ano, máte pravdu. A taky tohle slovo má i český ekvivalent, a tím je slovo Začátek. Samozřejmě, třeba ve sportu je start stěžejním výrazem, v kosmonautice je start rakety událost. Ale v kultuře? Jistě jste už viděli spoustu plakátů na kulturní akce (podotýkám českých plakátů), kde místo libozvučného českého slůvka Začátek, trčelo anglické Start. Proboha, copak ti hudebníci někam poběží? Nebo poletí? Já bych si spíš tipnul, že začnou hrát…
4. Dress code - módní sousloví, označující výběr oblečení, které si mají účastníci akce vzít na sebe, případně zaměstnanci do práce. Proč ne? Jen se opět trochu pozapomnělo na jednoduché české Předepsaný oděv (oblek, úbor). I tady nám čeština nabízí hned několik alternativ. Ale ne, my musíme být „světoví“ v každém směru.
5. Sportovní výrazy - kapitola sama o sobě. Chápu, že je tu spoustu nových sportů a nových termínů, které čeština nezná, a tak se použije angličtina. Ale říkat o střídajících fotbalových hráčích, že jdou nahoru a dolů, to už je na mě trochu moc. Ano, anglický jazyk ve své jednoduchosti vymyslel termíny up a down, ale u nás se přeci odjakživa říkalo na hřiště a ze hřiště. Není to logické? Pokud se ovšem sportovní komentátoři nechytli toho, že na mnoha fotbalových stadionech jsou střídačky umístěny pod úrovní hrací plochy, a hráč tedy skutečně vykročí jakoby „nahoru“. Každopádně dolů bych poslal spíš pány komentátory. Včetně těch hokejových, kteří nám tvrdí, že hráč poslal krosovou přihrávku - buď jí tedy poslal z nějaké krosové motorky, anebo dotyčný komentátor je tak slabý v angličtině, a koneckonců i v češtině, že si nedokáže přeložit slovo cross-kříž, a vysoukat ze sebe slovní spojení křížná přihrávka (nebo přihrávka křížem, jak je libo). A o hráči, který tak krásně dává tyto krosové přihrávky, pak ještě napíší novináři, že byl „vytrejdován“. Trade = obchod, ale proč to komplikovat, místo nakoupen, nebo vykoupen slepíme něco, co bude jistojistě znít víc světově.
Tak to vidíte. Před listopadem naříkal pan Jakeš, že se cítí být jako „kůl v plotě“, a přitom dneska - dneska chce být „kůl“ (anglicky cool), případně „in“ úplně každý . Ale abyste si nemysleli, že jen u nás existují jazykově neobratní jedinci: nedávno jsem jedné celkem veřejně známé osobě dělal webové stránky, kde v popisu měl být titulek Model-moderator-actor. Přestože nedisponuji angličtinou na stupni 1A, upozornil jsem jí, že anglicky se herečka řekne actress a nikoliv actor. Odpověděla mi, že takhle jí to poradila rodilá mluvčí. No a teď babo raď.
A taková perlička na závěr. Pokud znáte nebo jste viděli americký film Skála s Nicholasem Cagem a Sean Connerym v hlavních rolích, vzpomenete si jistě na scénu, kdy Cage coby policista přemlouvá Conneryho, který je momentálně ve vězení, aby s ním šel do jedné akce. Slibuje mu přitom za to hory doly a taky milost od státního návladního - anglický překlad pro tuto soudní funkci, či hodnost, zní General attorney. Ovšem chudák Cage v oficiálních titulkách filmu slibuje Connerymu milost podepsanou generálem Attorneyem :-)). Asi jsem měl být spíš filmovým překladatelem. Ale to bych se musel hůř učit…
