Vše začalo konipasem… A vraždou švédského premiéra

Kniha Zapal mi slunce švédského spisovatele Christoffera Carlssona je mou vůbec první přečtenou od tohoto autora. Lákavá pro mě byla nejen svým stěžejním rokem, kdy vše začalo - vraždou švédského premiéra Olofa Palmeho - ale rovněž i faktem, že Carlsson je vystudovaný doktor kriminologie.

Knihu Zapal mi slunce jsem četl prakticky hned po dočtení Vývratu od Tove Alsterdal, což zřejmě svým způsobem ovlivňuje i můj pohled na obě tyto detektivky. Vývrat mi přišel svižnější, svým obsahem méně rozvláčný a naopak více s tahem na branku. Carlssonova kniha Zapal mi slunce je pak dle mého ve svém výsledku subjektivně řečeno složitější, propracovanější a zamotanější, a to nejen svým celkovým obsahem, ale především tím, co detektivku dělá - svou zápletkou, a tedy i postupy směřujícími k celkovému rozuzlení a vyřešení trestných činů.

Popravdě řečeno se dá při čtení této knihy opravdu poznat, že jejím autorem je člověk, který zná kriminalistickou teorii velmi dobře. A pomáhá to i samotnému textu, autor se totiž pouští místy mnohem detailněji do víru nejrůznějších, ať už legálních či méně běžných vyšetřovacích postupů.

Severská krimi Zapal mi slunce byla nominována na švédskou Knihu roku. Kniha rozebírá starší případy znásilnění a vražd a v jejím zorném poli jsou tak roky 1986 až 2020, kdy dochází k finálnímu rozlousknutí těchto případů.

Lehce o knize (ARGO):

Píše se rok 1986, zima se chýlí ke konci a do malé vesničky Marbäck v jižním Švédsku přiletí první konipas. Když však jindy tak radostnou předzvěst jara spatří policista Sven Jörgensson, ztuhne mu krev v žilách. Ví, že neštěstí na sebe nenechá dlouho čekat. Tentýž večer se svět převrátí vzhůru nohama v celém Švédsku. V centru Stockholmu je cestou z kina zavražděn švédský premiér, země je paralyzovaná šokem, a uprostřed chaosu se musí Sven na vlastní pěst vydat do temnoty Nyarsasenské pahorkatiny po stopách vyšinutého vraha.

Udělám to znovu, varoval ho hlas v telefonu. A Sven nepochybuje, že svou výhrůžku myslel vážně. Kdo zasel hrůzu do kdysi tak bezpečného koutku švédského venkova? A kdo je spisovatel, který se o mnoho let později rozhodne příběh svěřit papíru? A proč nenechá přízraky minulosti raději spát? Román o zločinu, pravdě, vině a odpovědnosti v časech, kdy se Švédsko během jediné noci proměnilo k nepoznání.

Kniha Christoffera Carlssona Zapal mi slunce čítá celkem 448 stran. Ze švédského originálu Brinn mig en sol, vydaného nakladatelstvím Albert Bonniers Förlag ve Stockholmu roku 2021, přeložila do češtiny Linda Kaprová. Přebal navrhl Pavel Růt. Graficky upravil a sazbu provedl obstaral Karel Koutský. Vázanou knihu s přebalem vydalo nakladatelství Argo v Praze v roce 2022, a to jako vydání první.

Měl-li bych tedy knihu shrnout, jde za mě o relativně zajímavou, ale poměrně netradiční detektivku. Čtenáře její obsah rozhodně neurazí, z většiny ho svým obsahem zaujme, přitáhne, ale na druhou stranu těch rozvláčných pasáží, které pro děj mnohdy příliš zásadní ani nejsou, je dle mého až přespříliš.

Je otázkou, nakolik jde o autorův záměr, aby střídal pasáže s velkým napětím s těmi lehčími. Za mě by to šlo ale dělat i trochu komplexněji a zajímavěji. I přes svou částečnou kritiku mohu čtenářům Carlssonovu poslední knihu doporučit, za přečtení stála. Minimálně už zmiňovaným autorovým netradičním stylem.

A závěrem ještě dodávám, že se určitě těším i na další Carlssonovy detektivky. Knihu Zapal mi slunce mi k recenzi poskytlo nakladatelství Argo, za což děkuji.