Článek
Aruba je malý kousek země uprostřed jižního Karibiku. Leží jen třicet kilometrů od pobřeží Venezuely, oficiálně patří k Nizozemskému království a po staletí si zachovává vlastní jazyk, kulturu i charakter. V turistických prospektech se jí přezdívá One Happy Island, tedy „šťastný ostrov“. Není to jen fádní marketingová fráze. Na Arubě skutečně svítí slunce téměř každý den v roce a místní lidé na Evropana působí, jako by slovo spěch dávno vyškrtli ze slovníku.

Vlajka Aruby. Modrá barva symbolizuje moře a oblohu, čtyřcípá červená hvězda ostrov Aruba a pozdrav jeho obyvatel lidem do všech světových stran.
Výjimečná poloha
Aruba je součástí tzv. „ostrovů ABC“ (Aruba, Bonaire a Curaçao) a díky své poloze mimo západní pás karibských ostrovních zemí má výhodu, že se jí vyhýbají atlantské hurikány. To znamená, že vhodné období k návštěvě je prakticky celoročně. Zatímco většina karibských destinací zažívá v období dešťů strmý pokles zájmu turistů, na Arubě prší jen pár dní v roce. Klima je tu suché a odpolední teplota se obvykle pohybuje kolem velmi příjemných 28 stupňů.
Dalším důvodem, proč ostrov přitahuje turisty z celého světa, je bezpečnost. Kriminalita je o poznání nižší než v okolních zemích a infrastruktura spolehlivá. Stačí k tomu 20 kilometrů dálnice, která vede skoro přes celý ostrov. I díky tomu se lidé na Arubu rádi vracejí.
Pláže ze stránek módních katalogů
Pokud bych měl u Aruby uvést jen jedno velké lákadlo, byly by to její pláže. Známá Eagle Beach, tedy Orlí pláž se pravidelně umisťuje mezi nejkrásnějšími plážemi světa – její jemný bílý písek, průzračná voda a ikonické stromy divi-divi, které se ohýbají větrem, tvoří krásnou, nijak zvlášť kýčovitou scenérii.

Eagle Beach na Arubě z ptačí perspektivy. Tady se fotí reklamy, které vídáte v obchodech s módou.
Na Palm Beach to zase žije ve dne v noci. Místní hotely, bary a podniky nabízející vodní sporty lákají cestovatele, kteří mají rádi rušnější prostředí. A pak jsou tu menší, méně známé zátoky jako třeba Baby Beach, kde se voda dokáže zklidnit natolik, že působí jako přírodní bazén. Pokud nepotřebujete mít každých pár set metrů plavčíka, je to pro plavání s dětmi opravdový ráj.
Aruba, to ovšem rozhodně není jen moře a plážová lehátka. Plnou třetinu její rozlohy tvoří národní park Arikok, kde krajina připomíná spíš vyprahlý sever Mexika než tropický Karibik. Najdeme tu kaktusy, dramatické kamenné útesy a divokou přírodu. Právě kontrast mezi plážovým rájem a krutou pouští dává tomuhle ostrovu zvláštní, skoro nepopsatelné kouzlo.

Jinde narazíte zase na dramatické útesy, o které se tříští vlny modrého Karibiku.
Švýcarsko i Brazílie Karibiku
Etnické složení Aruby je výsledkem celé řady vlivů, které se tu po generace mísily. Místní obyvatelé mluví podobně jako Švýcaři čtyřmi jazyky – nizozemsky, španělsky, anglicky a zajímavým jazykem papiamento, což je kreolština vzniklá z kombinace všech těch kultur, které ostrov v průběhu staletí formovaly. To samé platí o její kuchyni: v restauracích najdete špičkové holandské sýry hned vedle karibských ryb a krabů na grilu.
Největší kulturní událostí roku je místní Aruba Carnival. Tenhle karneval začíná už v lednu a vrcholí v únoru nebo na začátku března velkolepou Grand Parade v hlavním městě Oranjestad. Celé týdny předtím ale patří menším průvodům, soutěžím v hudbě, dětským karnevalům a nočním světelným průvodům, kdy se ulice rozzáří tisíci lampionů.
Pro našince je to zážitek, který nemá obdoby: pestrobarevné kostýmy zdobené peřím, všudypřítomná hudba v rytmu samby a soky, divoký tanec na ulici, do něhož se můžeme klidně zapojit. Jen tempo místních dívek trochu nestíháme. V kontrastu k našim masopustním tradicím působí arubský karneval jako výbuch energie a barev – je to bláznivá show, která dokáže pohltit celé město.
Pokud jste zažili třeba karneval na brazilské Copacabaně, vězte, že tohle je něco úplně jiného. Karneval je samozřejmě menší, jenže o to hlučnější a kontaktnější. Nepohltí vás svou velikostí, ale svou bezprostředností. O tom to tady je.

Aruba má i svoje typické resorty, kterými se nijak zvlášť neliší od jiných ostrovů.
I mimo velké akce působí Aruba velmi uvolněně. Místní se na nás usmívají, všichni se mezi sebou zdraví a přejí si krásné dny. Po návratu do Čech proto přichází nepříjemné vystřízlivění. To už známe.
Aruba na talíři
Místní kuchyně je stejně pestrá jako obyvatelé ostrova. Typickým jídlem je keshi yena – je to velká koule sýra plněná kořeněným masem nebo zeleninou, která připomíná spojení Nizozemska a Karibiku v jednom pokrmu. Ráno si s oblibou dáváme pastechi, smažené taštičky plněné sýrem, tuňákem nebo kuřecím masem, které se prodávají skoro na každém rohu. Já si oblíbil ty tuňákové.
Pokud máte rádi mořské plody, je Aruba úplný ráj. Čerstvé ryby, krevety, krabi, humři i chobotnice se tu připravují jednoduše na grilu, často jen s kapkou limetky. Chutnají líp než u nás.
Jak už jsem zmínil, evropské suroviny se tu běžně používají po boku těch karibských. Holandské sýry, poctivý chléb, tropické ovoce i ryby právě vytažené z oceánu jsou tady jako jedna rodina. Výsledek na Evropana působí příjemně domácky, s trochou osvěžující exotiky.

Na Arubě se vždycky najíte s lehkostí a trochou potřebné exotiky.
Kudy na šťastný, ovšem dražší ostrov?
Na Arubu se létá prakticky výhradně přes Amsterdam. Je to vlastně vnitrostátní let. Cesta trvá devět až deset hodin, s odlety každý den. Někdy létá i takzvaný island hopper, který po Arubě pokračuje na sousední Bonaire nebo Curaçao. Z Amsterdamu se odlétá odpoledne a na Arubě jste stejný den v podvečer místního času. Časový posun je -5 hodin v zimě, -6 v létě.
Hned po příletu se projděte naboso v místní půdě (třeba na pláži), ať srovnáte vnitřní hodiny. Na ostrově se dá půjčit auto, což je nejlepší způsob, jak poznat i ty méně turistické části. Veřejná doprava tu sice existuje, ale je omezená a poněkud méně spolehlivá. Ostatně jako ve většině prázdninových destinací.
Ceny nejsou úplně nízké. Aruba je totiž destinace, která si drží jistý vysoký standard. Přesto se dá najít cenově dostupnější ubytování, přirozeně mimo ty nejznámější pláže. Stejně tak stravování v místních jídelnách – je jich plno – je znatelně levnější než v hotelových resortech.

Na koňské sochy narazíte po celém hlavním městě. Jsou vzpomínkou na dobu, kdy se koně dováželi z jiných zemí a z lodí se shazovali do vln. Na pobřeží museli sami doplavat.
Ceny jak v restauracích, tak v obchodech jsou obecně zhruba o polovinu vyšší než v Česku. Třeba chléb tu koupíme v přepočtu za 70 Kč i více. Důvod je jasný: omezené místní zdroje a nutnost prakticky vše dovážet notně zvyšuje cenu potravin i energií. Toho si všimnete ve všech bohatších ostrovních destinacích.
Proč právě Aruba
Každý karibský ostrov má své kouzlo, Aruba však nabízí kombinaci, kterou jen tak někde nenajdete: slunce po celý rok, bezpečí, snadnou dostupnost a přitom autentickou atmosféru, která není jen kulisou pro turisty. Můžete si užít místní luxusní resorty, nebo se vydat kousek pěšky přes vyprahlou poušť do skalnatých zátok, kde nepotkáte vůbec nikoho.
Aruba je prostě místo, které ukazuje Karibik z jiné perspektivy. Klidnější, přívětivější a zároveň překvapivě pestré i drsné. A možná i proto se jí přezdívá Šťastný ostrov.

Typická scenérie hlavního města s tropickými palmami a přitom celkem tradiční evropskou architekturou.
Anketa
Článek byl sepsán s využitím následujících zdrojů: