Článek
Otazník ohledně prvního pozorování
Nejstarší potvrzené pozorování Halleyovy komety se datuje do roku 240 př. n. l., kdy ho zaznamenali čínští astronomové. Někteří učenci však spekulují, že kometa pozorovaná v Řecku mezi 467 a 466 př. n. l. mohla být také Halleyova kometa, i když její identifikace zůstává v tomto případě nejasná. Řečtí generálové ji považovali za dobré znamení v probíhajících řecko-perských válkách a motivovala je k zahájení postupu proti Peršanům na jihozápadě Malé Asie u dnešní Antalye.
K jednomu z nejznámějších (tentokrát nesporných) zjevení Halleyovy komety došlo v roce 1066. Na obloze se objevila bezprostředně před bitvou u Hastings, která rozhodla o osudu Anglie přinejmenším na dalších tisíc let. Je známo, že Harold, toho času anglický král, přišel před bitvou mezi své muže. Mnozí z nich se třásli strachy před kometou, která jasně osvětlovala temné nebe. Říkali králi, že je to špatné znamení, a že by se bitvě měl raději vyhnout. Traduje se, že Harold tehdy odvětil: „Špatné znamení to je, ale pro koho?“ V prohrané bitvě s vévodou Vilémem II. Normanským však padl a saskou nadvládu v Anglii vystřídali Normané.
Nebylo to poprvé ani naposledy, kdy kometa zvěstovala historické události. Obvykle to byly ty negativní.
Edmond Halley: předpověď návratu
Po dlouhá staletí bylo zjevení komet považováno za nepředvídatelné. Jejich náhlé zjevení si naši předci spojovali s významnými pozemskými událostmi. Tohle vnímání se začalo měnit až v době anglického astronoma Edmonda Halleyho. V roce 1705 Halley publikoval katalog drah známých komet. V něm si mimo jiné všímal nápadných podobností mezi kometami pozorovanými v letech 1531, 1607 a 1682. Navrhl, že se nejedná o rozdílné nebeské poutníky, ale o naprosto stejnou kometu, která přibližně každých 75 let míjí planetu Zemi. V této publikaci Halley odvážně předpověděl její návrat na rok 1758.
Edmond (nebo Edmund) Halley byl významný anglický astronom, fyzik a matematik přelomu 17. a 18. století. Právě on vyslovil jako první hypotézu, že nás pravidelně navštěvuje tatáž kometa. Dnes nese jeho jméno.
I když se návratu komety již nedožil, jeho předpověď se potvrdila: o Vánocích 1758 se kometa skutečně znovu objevila na zemské obloze. Na počest slavného astronoma dnes nese kometa jeho jméno.
Panika v roce 1910
Zvlášť pozoruhodné bylo zjevení Halleyovy komety v roce 1910. Když se Země připravovala na průchod ohonem komety, francouzský astronom Camille Flammarion vyslovil poněkud nešťastnou spekulaci, že plyny z tohoto ohonu se dostanou do zemské atmosféry. Protože mezi ně měly patřit i silně toxické kyanogeny, může to být konec veškerého života na planetě.
Toto senzační tvrzení, ač nebylo nijak vědecky podložené, způsobilo davové šílenství. Lidé si v zoufalé snaze zachránit se kupovali plynové masky a „antikometové pilulky“, se kterými přišli mnozí spekulanti, doslova po tunách. Ostatně podobnou paniku známe i z historie mnohem nedávnější.
K tomuto dramatu se připojil i slavný americký autor Mark Twain, který se narodil během průletu Halleyovy komety v roce 1835. Často prohlašoval, že s ohledem na periodu jejího návratu se dá očekávat, že zhruba v době jejího dalšího průletu kolem Země zemře. Mark Twain skutečně zemřel 21. dubna 1910 v době, kdy byla kometa v perihéliu (perihélium je místo, na kterém se těleso obíhající Slunce po kruhové či eliptické dráze ocitne nejblíže Slunci). Jeho předpověď se naplnila beze zbytku.
Revoluce 1986
Další návrat Halleyovy komety v roce 1986, tedy již v době pokročilých vesmírných technologií, představoval důležitý milník ve výzkumu vesmíru. Lidstvo poprvé vyslalo ke kometě vesmírné sondy, aby kometu pozorovaly zblízka. Sonda Giotto Evropské kosmické agentury spolu se sondami Vega 1 a Vega 2 z SSSR nabídly revoluční snímky jádra komety. Tyto mise potvrdily do té doby jen teoretický model „špinavé sněhové koule“ a odhalily její tmavé jádro. Mělo nepravidelný tvar a bylo asi 15 kilometrů dlouhé a 8 kilometrů široké. Ukázalo se, že povrch je směsí nestabilního ledu a kamenitého prachu bohatého na uhlík.
Kometa nás však míjí jen každých zhruba 75 let, což znamená, že momentálně se nacházíme velice daleko od předchozího i příštího průletu. Lze očekávat, že technologické možnosti budou při její příští návštěvě diametrálně odlišné než v 80. letech. Nebál bych se ani možnosti, že na kometu tentokrát umístíme sondu natrvalo a budeme ji sledovat, nebo ji dokonce využijeme pro naše vlastní cestování vesmírem.
Starověká symbolika
Mnohé roky, ve kterých Halleyova kometa míjela Zemi, přinesly významné historické události. Zdaleka nešlo jen o bitvu u Hastings zmíněnou v úvodu. A rozhodně nejde o nějaké magické působení komety, která se zničehonic zjeví na obloze. Není pochyb o tom, že takový pohled, který si naši předci museli vykládat jako projev boží vůle, leckdy ovlivňoval rozhodnutí významných osob a tím i celé směřování historie.
Betlémská hvězda, která se údajně zjevila Třem králům, byla dříve považována za Halleyovu kometu. Dnes se častěji soudí, že se jednalo o jiný světelný úkaz, který si tehdejší lidé nedokázali vysvětlit.
Historicky pátý známý průlet komety v roce 66 n. l. byl údajně symbolem konce tzv. Druhého chrámu Židů v Jeruzalémě. Chrám tehdy vypálili Římané na příkaz císaře Tita. Neurčité záznamy kladou tuto událost spíš do roku 68 nebo 70, staří Židé však konec chrámu vždy dávali do souvislosti s nečekaným zjevením komety na zimní obloze.
Desátý průlet komety v roce 451 n. l. proběhl před bitvou na Katalaunských polích. Vojsko Hunů a jim podřízených kmenů pod vedením Attily tam utrpělo rozhodující porážku od Římanů a jejich spojenců. Místo bitvy není s jistotou známé, bylo to však patrně někde mezi Paříží a Troyes. Tato bitva revolučního významu ukončila hunské nájezdy do Evropy a zastavila bezprostřední impulz ke stěhování národů.
Středověké zvěstování nových pořádků
Nejtěsnější průlet komety nastal v roce 837, při jejím patnáctém známém průletu kolem Země. Tehdy se přiblížila naší planetě na vzdálenost 0,033 astronomické jednotky, byla tedy asi 8× blíž než Venuše v nejbližším bodě. Ocas komety tehdy údajně sahal přes polovinu viditelné oblohy.
V roce 1222 pozorovali dvacátý průlet komety Japonci, kteří zaznamenali, že její velikost byla srovnatelná s Měsícem. Měla bílou barvu, ocas však byl červený. Udává se, že Čingischán považoval Halleyovu kometu za svou osobní hvězdu. Když viděl, jak směřuje k západu, rozhodl se pokračovat v dobývání světa tímto směrem. Mongolové v roce 1223 rozdrtili spojené ruské síly v bitvě na řece Kalka a na jaře 1241 pronikli až na Moravu.
Fanouška české historie zaujme i průlet komety jen o dvě periody později, tedy na podzim 1378. Ten se časově shoduje s úmrtím krále a císaře Karla IV., které ukončilo období stability a prosperity ve střední Evropě. S odchodem největšího Čecha, který jaksi symbolicky chránil české země před nejhoršími válkami i morovými epidemiemi, tahle ochrana skončila. Desetiletí stability vystřídal chaos, války a celkový úpadek společnosti.
Nákres průletu Halleyovy komety v roce 1682. Od té doby přiletěla už jen čtyřikrát.
Předpověděla kometa i Černobyl?
Po smrti Marka Twaina nastal další průlet komety kolem Země počátkem roku 1986. V perihéliu se kometa ocitla 9. února, jen něco přes dva měsíce před jadernou havárií v Černobylu. Samozřejmě to můžeme považovat za náhodu, koneckonců za obou světových válek byla kometa někde na druhém konci Sluneční soustavy. Rozhodně to však nebyla bezvýznamná událost a Halleyova kometa byla opět u toho.
Další očekávané průlety
Očekává se, že Halleyova kometa bude příště zdobit naši oblohu v roce 2061, přičemž její perihélium tentokrát nastane 28. července. Zapište si to do diáře.
Optimističtější nadšenci do pozorování vesmíru si mohou poznamenat i další dva předpokládané průlety. Halleyova kometa se podle nich ocitne v perihéliu 27. března 2134 a 3. února 2209. Průlet v roce 2134 bude druhý nejbližší ve známé historii, po roce 837. Kometa nám v tu chvíli bude výrazně blíže než sousední planety Mars i Venuše, a jen asi třikrát dál než Měsíc. Bude to výjimečná podívaná.
Je to vždycky velká věc, když nás tenhle poutník na své cestě vesmírem míjí. Je jasné, že ke katastrofám by docházelo i bez jejího zjevení, takhle ale měli naši předkové možnost své neštěstí svést na vyšší moc. Kdoví, s jakými dalšími šílenými událostmi si budou Halleyovu kometu spojovat příští generace.
Anketa
Článek byl sepsán s využitím následujících zdrojů:
