Článek
Slovinsko se rozkládá na ploše pouhých dvacet tisíc kilometrů čtverečních, je tedy čtyřikrát menší než Česká republika. Dlouhá staletí okolních vlivů však způsobily, že se v zemi prolínají vlivy všech sousedních zemí, tedy Chorvatska, Maďarska, Rakouska a Itálie. Najdeme tu vynikající kuchyni, mořské pobřeží, alpské velehory, průzračná jezera i tajemné jeskyně, to vše v uvolněném venkovském duchu, který je nám Čechům tolik sympatický.
Alpská jezera
Pokud toužíte po klidné romantice v trochu jiném stylu, než je Paříž či Benátky, není v Evropě mnoho příjemnějších měst než Bled. Městečko, které se nachází jen pár kilometrů od Rakouska, s nímž jej spojuje po dálnici i železnici tunel Karavanky, je oázou klidu a pohostinnosti na samém úpatí Julských Alp. Vedle koupání v jezeře, která si v červenci udržuje příjemnou teplotu až 25 stupňů, můžete po 99 schodech vystoupat k místnímu hradu, který byl poprvé zmíněn v listině římského krále Jindřicha II. už v roce 1011, odkud se vám naskytnou dechberoucí výhledy na jezero a lesnaté hřebeny Alp po jeho západní straně. Za návštěvu stojí také ostrov s kostelem Nanebevzetí Panny Marie, významné náboženské místo už v době před příchodem křesťanů. Oblast, přestože není mezi turisty zcela neznámá, netrpí přelidněností chorvatských pláží ani historických italských měst, a proto působí jako balzám na duši na všechny, kdo hledají trochu klidu.
Za ještě větším klidem se můžete vypravit o kus dále na jihozápad. Ti fyzicky zdatnější sednou na kolo, ostatní zdolají přibližně třicet kilometrů dlouhou cestu pohodlně autem nebo autobusem, který jezdí několikrát denně z centra Bledu. Zavede vás do samotného nitra Triglavského národního parku, k Bohinjskému jezeru, které je největší ve Slovinsku. Kvůli své poloze mezi dvoutisícovými alpskými velikány je o něco chladnější než jezero Bledské, je ovšem rájem vodních a plážových sportů, takže pokud rádi hrajete plážový volejbal nebo chcete vyrazit na kánoi po jezeře i přilehlých řekách, je pro vás Bohinjské jezero to pravé místo.
Když už je řeč o řekách, na Bohinjském jezeře narazíte na jednu kuriozitu. Je to Jezernica, jedna z nejkratších řek na světě, která vytéká z jezera na jeho východním okraji a ve vesnici Ribčev Laz se po pouhých 61 metrech vlévá do Bohinjské Sávy. Samotné jezero obejdete po turistických stezkách přibližně za tři až čtyři hodiny, nebo se můžete vypravit i dál do hor. Doporučuje se však opatrnost, zejména v odlehlých oblastech, protože slovinské hory jsou domovem několika stovek medvědů. Hustota jejich populace je přitom zhruba stejná jako na Slovensku.
Triglavský národní park
Hned za městem Bled se vypínají vrcholy Julských Alp a pohoří Karavanky, které tvoří velkou část hranice s Rakouskem. Horu Triglav (2 864 m n. m.), která je zobrazena i na slovinské vlajce, je sice za určitých podmínek možné uskutečnit během jediného dne, obecně se to však nedoporučuje. Výstup je náročný a jsou známé případy, ostatně jako u každé větší alpské hory, kdy přecenění sil účastníků vedlo k tragickým koncům.
Pro ty, které oslovuje spíše klidnější turistika, je jako stvořená soutěska Vintgar, která může připomínat oblast Hřenska. Řeka Radovna tu v nesčetných pramenech, vodopádech a hlubokých tůních vytváří nezapomenutelnou scenérii, do níž se rychle zamilujete. Tůně jsou navíc plné života, hemží se stovkami drobných ryb, snažících se využít těch několika hodin tepla, kdy sem mezi vysokými alpskými vrcholy proniknou sluneční paprsky. Cena vstupenek bez průvodce je příznivá: dospělí zaplatí 10 €, děti do patnácti let 5 € a za psa si připlatíte 3 €.
Jeskynní komplexy
Pokud by snad alpské vrcholy, průzračná jezera, vodní sporty, poklidná turistika a atraktivní vodopády nebyly dost, má Slovinsko v záloze ještě jedno velké lákadlo, pro nás také dosti známé, a to jsou jeskyně. Nejznámější z nich je Postojna, nejnavštěvovanější krasová jeskyně v celé Evropě. Do jejího nitra se dostanete po více než 100 let staré turistické železnici, a budete pak moci obdivovat obří krápníky a hluboké tůně, které jsou domovem pověstných jeskynních dráčků, totiž obojživelníka macaráta jeskynního.
Na seznamu UNESCO je zapsaný druhý nejznámější jeskynní komplex ve Slovinsku, Škocjanské jeskyně. K vidění jsou vodopády a také nejhlubší evropský podzemní kaňon, nad kterým se po úzkých mostech procházíte ve výšce až 146 metrů. Za návštěvu stojí i další jeskyně v zemi, jako je Vilenica, přístupná turistům už od 17. století, kde se koná mezinárodní literární festival, nebo Ledová jeskyně na Raduše, plná ledových krápníků. Zde je třeba uvést, že celoroční teplota v jeskyni se pohybuje kolem nuly a vstup je možný pouze po žebříku, takže návštěvu plánujte s rozmyslem.
Dosud neobjevená země
Jak je z výše uvedeného textu patrné, Slovinsko je země, která je vhodná zejména pro milovníky přírody. Za návštěvu bezpochyby stojí i hlavní město Lublaň s celou řadou staveb, jejichž autorem je Čechům velmi dobře známý architekt Jože Plečnik. Ten se ve 20. a 30. letech na pozvání prezidenta Masaryka účastnil přestavby Pražského hradu a lánského zámku, má tedy velkou zásluhu na jejich dnešní podobě. V Lublani je autorem architektonického řešení parku Tivoli, takzvaného Trojmostí, trojici mostů přes řeku Lublaňku, které je jedním ze symbolů země, či Národní a univerzitní knihovny a místního fotbalového stadionu. Město, které počtem obyvatel odpovídá zhruba Ostravě, má klidnou a pohodovou atmosféru.
Slovinsko má i mořské pobřeží, přestože se jedná o pouhých 47 km. Rozhodně to ovšem není to hlavní, za čím sem jezdit. S ohledem na omezený prostor jsou ceny vyšší než v Chorvatsku nebo v Itálii, kde je také moře lépe přístupné. Stará benátská městečka Piran, Izola a Koper však mají své kouzlo, ostatně jako všechny bývalé jadranské pevnosti od Benátek po Dubrovník, takže pokud vás cesta zavede do této oblasti mezi Terstem a Pulou, návštěvu určitě nezavrhujte.
Slovinsko je krásná a pohodová země, která vás okouzlí svou téměř nedotčenou přírodou, čistotou a zároveň omezeným počtem turistů. Jestli vás láká přesně tohle, je to ideální destinace i pro vás. Přinejmenším si na něj vzpomeňte, až se zase budete řídit po dálnici někam na Makarsku. Na chvíli se zastavte a nadýchejte se čerstvého alpského vzduchu. Máte to všechno na dosah ruky.
Anketa
článek byl sepsán s využitím následujících zdrojů
osobní zkušenost z návštěvy Slovinska