Článek
Nedá se samozřejmě říci, že by výsledek či výkon v zápasu v albánské Tiraně uváděl českého fanouška v bezbřehé nadšení, na druhou stranu ze čtyř předchozích vystoupení na tomto stadionu Češi třikrát odjížděli bez bodu. Gól nedali ani nyní, ale skupinu vedou, což je před posledním hracím dnem důvod k opatrnému optimismu.
K čemu že ta Liga národů je?
Určitě jste to už četli, ale z reakcí okolí usuzuji, že Liga národů je pro českého fanouška pořád ještě tak trochu záhadou. Může za to UEFA, která vymýšlí složitosti přesahující pozornost běžného sportovního příznivce. Když to řekneme jednoduše, Liga národů je letos v podstatě součástí kvalifikačního cyklu na MS. Češi na MS dvacet let nebyli a pokud se jim podaří uhrát v nepříjemné, ale hratelné skupině první místo, budou o něj prakticky jistě bojovat v baráži.
Na barážová střetnutí mají přitom Češi vesměs kladné vzpomínky. Co pamatuji, hráli ji třikrát a neuspěli jen v jednom případě: na podzim 2001 v souboji o Mistrovství světa 2002 v Japonsku a Jižní Koreji. O čtyři roky později byli i bez zraněného ostrostřelce Jana Kollera úspěšní a Nory porazili ve Stavangeru i v Praze celkem v klidu 1:0. A stejně tak vyškolili i Černou Horu v období, kdy národní tým rozhodně nebyl na výši, v baráži o Euro 2012.
Jaká je reálná šance?
Šance na postup na MS je vyšší než dřív, a to z toho důvodu, že největší sportovní akce světa se bude poprvé účastnit 48 týmů. Evropa z toho vyšla nejhůř, protože z původních 13 účastníků ve 32členném formátu získala jen další 3 místa. Pro týmy, jako je právě Česká republika, však i taková malá výhoda může být rozhodující, neboť naši v každém kvalifikačním cyklu hráli o postup, nakonec pohříchu většinou neúspěšně.
Paradoxem, pro některé těžko pochopitelným, přitom je, že i kdyby Češi následně v kvalifikační skupině uhráli 0 bodů, do baráže i tak postoupí. Liga národů je uzavřená záležitost a pro posuzování postupu do baráže hraje roli pouze to, zda se daný tým kvalifikoval na MS či do baráže, nebo ne. A je úplně jedno, zda mu postup unikl o 1 gól nebo o 15 bodů.
Kvalifikační skupiny konfederace UEFA se losují v pátek 13. prosince ve švýcarském Curychu a Češi jsou momentálně na hranici druhého a třetího koše. I proto je důležité zvládnout poslední zápas s Gruzií, protože je určitě jednodušší porazit jednoho kvalitního soupeře než dva.
Prozatímní rozdělení do košů pro los kvalifikace na MS 2026 (ke 13. listopadu, před zahájením posledních dvou kol Ligy národů). Češi jsou zatím nepříjemně blízko hranici se třetím, výhra nad Gruzií by tak dost pomohla.
Jaký je systém kvalifikace?
UEFA zavedla opět jednu šílenost, a to jsou čtyřčlenné a pětičlenné skupiny. Mně osobně nejsou po chuti už ty pětičlenné a představa, že se potkáme jen se třemi soupeři, mi přijde hrůzostrašná. Pokud by to bylo něco jako Liga národů, kde máme Gruzii, Albánii a Ukrajinu, tak bych to ještě snesl, ale z prvního koše může přistát klidně Anglie. To bych opravdu neměl klidné spaní.
Pro účely losování se tedy reprezentační týmy rozdělí do pěti košů. Je zřejmé, že opět nebude k dispozici Rusko, které UEFA ze svých soutěží vyloučila za invazi na Ukrajinu už posledního února 2022. V současnosti asi nelze předjímat, kdy by mohlo dojít k návratu Rusů na evropská kolbiště; závisí to na politických jednáních dalece přesahujících sportovní rozměr.
Zbývajících 54 týmů se tedy ocitne ve 12 čtyřčlenných a pětičlenných skupinách, z nichž se na MS přímo kvalifikuje pouze vítěz. Podle oběžníku UEFA z 11. listopadu bude tato fáze zahrnovat celkem 192 zápasů. Pouze pětičlenné skupiny budou hrát už na jaře 2025, čtyřčlenné odehrají všechny své zápasy během září, října a listopadu. Dvanáct vítězů skupin postoupí přímo na MS a dvanáct týmů z druhých míst do baráže hrané na jaře 2026.
Právě tato barážová fáze je důležitá, protože dvanáct týmů z druhých míst doplní čtyři nejlepší týmy z Ligy národů, které neobsadí ve své kvalifikační skupině první ani druhé místo. Je velmi pravděpodobné, že drtivé většině týmů z úrovně A se to podaří, a proto je nesmírně důležité obsadit v české skupině první místo, abychom si jedno z těchto míst v případě neúspěchu v hlavní části kvalifikace s předstihem zajistili.
Termín baráže také znamená, že bude pokračovat neblahý trend, totiž že se bude hlavní část turnaje losovat ještě ve chvíli, kdy někteří účastníci nebudou známí. Pokud bychom se tedy baráže účastnili, budeme už třeba vědět, že naše skupina bude s USA, Brazílií a Austrálií, nebude však jasné, zda přes baráž přejdeme.
Situace v Lize národů je po 5 ze 6 kol nadějná. Pokud Češi v posledním zápase porazí doma Gruzii, nemusí se ohlížet na žádné další výsledky. V případě remízy je potřeba, aby Albánie neporazila Ukrajinu.
Co bychom tam s tímhle fotbalem dělali?
Tahle otázka zaznívá před každým turnajem a je naprosto zbytečná. Mistrovství světa ani Evropy není v dnešní době turnaj pro ty nejlepší; nabízí možnost prakticky všem nadprůměrným týmům ukázat se v těch nejprestižnějších zápasech. V případě MS tomu tak nebylo nikdy, protože na první turnaje prostě přijel ten, komu se chtělo, první řádné kvalifikace probíhaly až dlouho po druhé světové válce.
S trochou štěstí se do Spojených států, Mexika a Kanady český tým může podívat. Varianty jsou celkem tři: 1) výborné umístění v Lize národů, což znamená v úterý porazit Gruzii, a vyřadit dva soupeře v baráži, 2) umístění na druhém místě v kvalifikační skupině a vyřadit dva soupeře v baráži, nebo 3) umístění na prvním místě v kvalifikační skupině a přímý postup.
Pokud jde o soupeře v následné baráži, dá se očekávat, že jejich úroveň bude zhruba podobná jako u předchozího turnaje, kdy los české reprezentaci přiřadil Švédsko, Polsko a později vyřazené Rusko. V úvahu připadají také týmy, které na MS dlouho (případně nikdy) nebyly a budou se chtít v novém formátu konečně ukázat, jako je Albánie, Skotsko nebo třeba Finsko.
K účasti není zapotřebí měřit se s těmi nejlepšími. Stačí být lepší než ti průměrní.
Anketa
Článek byl sepsán s využitím následujících zdrojů:
