Článek
Předesílám, že nejsem fanouškem žádného páru, který se ve finále StarDance představil, prostě a jednoduše si užívám kvalitní taneční představení. Nic víc od tohoto pořadu neočekávám. Ani vtipné vložky moderátora, poroty či samotných účinkujících, přestože mi přijde, že jich je rok od roku více.
Na body to bylo jasné
Předem je třeba uvést, že vítězný pár ve složení Oskar Hes a Kateřina Bartuněk Hrstková vyhrál podle pravidel. Z tohoto hlediska tedy není na místě proti výsledku soutěže cokoli namítat. Je přirozené, že pokud měl někdo jiného favorita, může se cítit zklamaný, na druhou stranu pořád jde hlavně o zábavu a kulturní zážitek, až ve druhé řadě o výsledek soutěže.
Upřímně řečeno, když jsem se v dětství účastnil soutěže v maskách a moje maska se neumístila mezi prvními třemi, taky jsem to obrečel. Předpokládám však, že ve StarDance platí, že se jí nejen účastní, ale také ji sledují dospělí lidé, a podobné reakce tedy nejsou na místě. Je to jen hra, navíc bez vaší přímé účasti.
Fakta jsou jasná: zatímco Oskar Hes a Kateřina Bartuněk Hrstková získali ve finále za sambu 30 bodů, za waltz 29 bodů (zaslouženě) a za freestyle tanec 30, dohromady tedy 89 bodů, Marta Dancingerová a Martin Prágr dostali za paso doble a za freestyle po 30 bodech, za valčík pak 28, dohromady tedy 88, a Lucie Vondráčková a Lukáš Bartuněk získali za paso doble 27, za valčík 28 a za freestyle 30 bodů, s velmi solidními 85 body z 90 možných tak skončili bronzoví.
Výše uvedené také potvrzuje trend nastolený v několika předchozích řadách, totiž že když někdo tančí freestyle, prakticky vždy to vyjde na plný počet bodů. Pokud bych byl někdy ve StarDance já, zasadím se o takovou změnu pravidel, abych mohl tančit freestyle pokaždé třikrát. Zbývá najít partnerku a odnaučit se jí při tanci šlapat po nohou.
Oskar Hes není amatér? Ale jděte…
Pan Fondovník v článku, na nějž reaguji, argumentuje, že herec Oskar Hes se vůbec neměl soutěže účastnit, protože neodpovídá profilu typického účastníka, tedy amatérského tanečníka. Prý byl až od začátku nápadně lepší než ostatní a jeho vítězství o parník tam nebylo překvapením. Něco jako kdyby byl do české fotbalové ligy zařazen Real Madrid.
Rád bych k tomu podotkl, že výhra to rozhodně nebyla jednoznačná, vždyť v sobotním finále předstihl Hes a spol. druhý pár o jediný bod! Pokud by skutečně byl o tolik talentovanější než ostatní, neměl by vyhrál o víc? Druhá věc je, že porota mohla mít stanovený jistý taneční ideál, jemuž se soutěžící měli přiblížit, a jeho překonání jim už další body navíc přinést nemohlo. Snadno tedy mohlo dojít k tomu, že by Oskar Hes v některé fázi těsně vypadl. Nestalo se, ale je to spíš náhoda.
Zabývat se tu definicemi amatéra a profesionála je trochu mimo mísu. Ve všech oborech totiž platí, že kdo se danou činností neživí, je prostě amatér, bez ohledu na to, jak velké má zkušenosti. A jak už jsem napsal, za dominantní vítězství bych považoval situaci, kdy by vítězný pár získával v každém kole 88 až 90 bodů, zatímco ostatní by byli rádi za 80. K tomu však nikdy nedošlo.
Protestoval bych proti jiným věcem
V letošní řadě StarDance se vyskytly úplně jiné momenty, které nemusely být řadě diváků po chuti. Osobnost moderátora a složení poroty jsou věci, u kterých platí okřídlené „tisíc lidí, tisíc chutí“, a proto nemá smysl se tím podrobněji zabývat, na začátku prosince však zvedl diváky z gaučů návrat Lucie Vondráčkové s partnerem, kteří byli již vyřazeni, když musel kvůli hrozícímu vážnému zranění odstoupit spisovatel Patrik Hartl.
Tohle je situace, která v pravidlech není úplně jasně ošetřena, a je pochopitelné, že toto řešení nepovažuje každý za úplně šťastné. Nicméně v plné nahotě se zde projevila skutečnost, že se jedná především o zábavný pořad pro masy, nikoli o seriózní soutěž, protože bez ohledu na osobní sympatie či tvrdá data ohledně hodnocení byl upřednostněn takový postup, který nesnižoval počet párů v dalších tanečních večerech.
Fandit ano, ale s rozumem
Jak už jsem napsal výše, StarDance je především o zábavě a bylo by chybou jí přikládat nějaký hlubší význam. Kdo má rád tanec a příjemné kulturní večery, nemůže být letošním ročníkem zklamán, ať už jeho favorit vypadl v prvním kole, nebo se protančil až do hvězdného finále. Mně osobně byla sympatická Lucie Vondráčková, což jsem psal i ve svém předchozím článku, ovšem jsem ochoten připustit, že rozhodně nebyla nejlepší tanečnicí. To, že jsem ji mohl sledovat po odstoupení Hartla v dalších třech vystoupeních, pro měl byl jen příjemný bonus.
Nebuďte proto zklamaní, pokud soutěž nevyhrál právě váš favorit. Myslím, že za pár let si na vítěze stejně nikdo nevzpomene. Kdo například ještě dnes ví, že vítězi úplně prvního českého ročníku StarDance byli v roce 2006 Roman Vojtek a Kristýna Coufalová? Já to třeba vůbec netušil a tehdy, ve svých 15 letech, jsem ani netušil, že nějaký takový pořad existuje.
Na závěr je třeba férově připustit, že Oskar Hes a Kateřina Bartuněk Hrstková podali v zásadě v každém kole dobrý výkon. Tyhle soutěže, kde se vyřazuje vždy právě jeden nejhorší hráč, jsou vždy o tom, abyste nikdy nebyli nejhorší, podobně jako když jste ve skupině utíkající před rozzuřeným lvem, stačí být druhý nejpomalejší. Vítězná dvojice nikdy nebyla nejhorší a ve finále holt měla i kousek štěstí, když vyhrála o jediný bod. Pro mě jsou vítězi všichni, kdo zůstali až do finále. A nakonec i my diváci, kteří jsme si mohli užít skvělá taneční představení.
Anketa
Článek byl sepsán s využitím následujících zdrojů:
