Článek
Být takto probuzen věru není příjemné. Popravdě, kdyby se ten tajemný zvuk ozval ještě jednou, asi bych si musel vyměnit pyžámko. A tomu jsem chtěl předejít. Vyzbrojen pantoflem, vydal jsem se proto na obhlídku, ovšem kde nic, tu nic. Žádný průvan, žádné střepy, nic. Zalezl jsem zpět do postele a dospal moudřejšího rána, které přineslo vyřešení záhady. Ukázalo se totiž, že v koupelnové skříňce se skácela chudinka zubní pasta. Aby ne, když se její tuba, výrobcem nepřirozeně zeštíhlená a naopak zvýšená, aby vypadala větší, jen stěží udržela ve stojánku.
Tento banální incident mě však přivedl k mnohem většímu problému „obalových lží“. Tuba protažená do výšky je totiž jen špička ledovce. Pod ní jsou obří krabice pracích prášků, ve skutečnosti plné jen ze tří čtvrtin. Kostky másla, tak šikovně ořezané ze všech stran, že vypadají skoro jako čtvrtkilové, ve skutečnosti však vážící o rovnou pětinu méně. Anebo třeba pozlátkově luxusní pixly švýcarské čokolády, kde dvě stovky zaplatíte za čokoládu a třetí za vzduch, který vám prodají zároveň s ní. Před nějakou dobou by za tyhle ošklivosti byl pobyt na pranýři, přinejmenším morálním. Byla by to zcela jasná nepravost, šalba a sprostý klam. A dnes?
Dnes by někteří mohli namítnout, že se o podfuk nejedná a vše je košer. Že se přece uvádí, že to máslo má dvě stě gramů místo dvě stě padesáti. Pravda, výrobce mravenčím písmem na spodku skutečně přiznává, že zboží je méně, než by jeden čekal. Ovšem je to podobně absurdní, jako kdyby si kupříkladu nějaká slečna navlékla na první rande přes jednu pushup podprsenku pro jistotu ještě jednu. Nebo kdybychom našli uvnitř balíčku s chipsy další balíček a pak ještě jeden. Nakonec by byl v poslední matrjošce jeden jediný lupínek a nic víc.
Lupínková hostie
Máme tu tedy snahu o jakýsi nový standard. Přetvářky a lži, podstrkované ďáblem konzumerismu. Onen bramborový lupínek pak přijmeme jako nesvatou hostii na jeho černé mši, odsloužené rovnou mezi regály supermarketu. V nevědomém paktu tak za zdánlivě výhodné ceny ve skutečnosti obětujeme něco mnohem cennějšího. Můžeme totiž zapomínat na to, co je důležité, začít pochybovat o tom, co je pravda, a nakonec i ztrácet jistotu v tom, co je správné.
Tyto obavy mohou být na druhé straně poněkud přehnané. Zkrátka, zatímco někdo šidí a fixluje, jiní to vidí a hrají s ním tu hru. Až budou zubní pasty metr vysoké a plechovky s čokoládovými bonbony o velikosti pivního soudku, zasáhne neviditelná ruka trhu. Převážení a skladování vzduchu dosáhne nerentabilní úrovně a místo nafouklých lžiobalů nastoupí triky nové. Ovšem některé škody už zůstanou napáchané. Třeba to, že očividná lež už nebude pro ostudu. Zajímá mě, kolikrát budeme o půlnoci probuzeni varovným klepnutím, než bude pozdě. Než nám nad hlavami zamlaská morální bahínko. Kolikrát myslíte?
*****
Dnešní opruzi: ChatGPT, která mi desetkrát po sobě vrátila tento text s takovým množstvím připomínek, až jsem pomyslel na to, že jí zruším předplatné.
Dnešní andělé: ChatGPT, která mi desetkrát po sobě vrátila tento text s takovým množstvím připomínek, až jsem pomyslel na to, že jí prodloužím předplatné.
