Článek
(Požitek z článku nebude úplný bez poslechu pětice vybraných hudebních čísel. Kliknutím na název skladby si ji přehrajete na YouTube.)
Bohatou zásobárnou písniček o houslích je repertoár folklórních souborů. Především u cimbálových muzik se to samo nabízí – co by si primáš počal bez houslí? Dá rozum, že v písničce o houslích mívá tento nástroj hlavní slovo. Ale vůbec to nemusí být pravda. Autorská skladba Vlasty Redla Husličky má sice ráz typického folklórního kousku, jenže ji zahajuje elektrická kytara a do folklóru se mísí výrazná rocková nálada.
Housle válející se v trávě pod ořechem jsou pro Redla pramenem úvah o nešťastné lásce. Nahrávka pochází ze společného alba AG Fleku a Hradišťanu, které vyšlo v roce 1994.
Žádný učený z nebe nespadl. Naučit se hrát na housle vyžaduje mnoho píle. O jednom takovém pilném žáčkovi vypráví rozverná písnička Zdeňků Marata a Borovce Chodím do houslí. S tanečním orchestrem Československého rozhlasu ji v polovině šedesátých let natočil Karel Štědrý. Sluší se dodat, že houslový part nahrál Bohumil Zoula.
Zatímco u nás je zvuk houslí typický pro moravské cimbálovky, v Americe patří country muzice. Předvede nám to skladba Michaela Murpheyho Fiddlin' Man z roku 1986. Murphey tu zpívá o nezvedených dětech. Nejprve mámu rozčílila dcera, která utekla s houslistou. Potom si z toho vzal ponaučení syn: naučil se hrát na housle a šel hrát děvčatům. Zalíbil se jedné holce a odvedl si ji. A aby se kruh uzavřel, ona měla taky bratra a ten se rovněž začal učit na housle… K tomu se nám neustále vrací obraz mámy vztekle bušící do hrnců a pánví.
Vzpomínáte si na písničku Evy Martinové Cikánské housle? Možná bych se měl zeptat jinak – ubývá totiž lidí, kterým něco řekne aspoň jméno této brněnské zpěvačky. Byla populární především v šedesátých letech. Na jejich sklonku emigrovala a začalo platit známé úsloví: sejde z očí, sejde z mysli.
Z archivních nahrávek Evy Martinové vydal v roce 2013 Supraphon digitální album. Cikánské housle jsou na něm také. Jde o převzatou starou italskou melodii, kterou složil Cesare Andrea Bixio. Píseň natočil jako první Carlo Buti; to bylo v polovině třicátých let. Původní text napsal Bruno Cherubini. Vydařené tango začali brzy přebírat další interpreti – zde nabízím nahrávku ze šedesátých let. Violino tzigano vám zazpívá slavná italská zpěvačka Milva.
Na Cikánské housle Evy Martinové jste si možná nevzpomněli, ale píseň Il maestro di violino ze stejnojmenného filmu vám pravděpodobně povědomá bude. I ona má totiž českou verzi – s orchestrem Václava Hybše ji v roce 1977 (pouhý rok po uvedení italského originálu) nazpíval Jiří Korn. Stejně jako Mudugnovi, také Kornovi v nahrávce přizvukuje žena, žákyně hry na housle. Kdo u nás zastoupil Renu Neihausovou? Herečka Naďa Konvalinková! (Písnička se pak stala součástí výborné televizní scénky, ve které sehrál Oldřich Kaiser vedle obou interpretů fanatického režiséra.)
Dnes ovšem dáme ještě jednou prostor italštině. Slova napsal sám Domenico Mudugno, hudbu složil Giuseppe (Pippo) Caruso. Znáte-li českou verzi, ani se nemusíte pídit po překladu originálu.
(Nové číslo Hudebních toulek vychází na Médiu pravidelně každý čtvrtek. Starší vydání naleznete v archivu autorových článků.)
