Článek
(Požitek z článku nebude úplný bez poslechu pětice vybraných hudebních čísel. Kliknutím na název skladby si ji přehrajete na YouTube.)
Není divu, že o víně se zpívá v mnoha zlidovělých moravských písničkách. A taky v těch, které ze zdejší folklórní tradice vycházejí. Vínečko bílé je jednou z nejznámějších. Dočkala se takové obliby a slávy, že ji mnozí považují za lidovku a ani je nenapadne zkoumat, kdo ji složil.
Však také její autor zůstával dlouho v anonymitě. Ke svým písním se přihlásil teprve tehdy, když už si je zpívali lidé v celém kraji. Oním skromným moravským písničkářem byl František Hřebačka alias Fanoš Mikulecký.
Autorem, který čerpá z moravských lidových motivů, je Petr Ulrych. Se svojí sestrou Hanou a skupinou Javory už to předvádí desítky let. Tentokrát se ale vrátíme do doby, kdy ještě skupina Javory neexistovala. Album Hej dámy, děti a páni vyšlo v roce 1972. Sourozenci Ulrychovi tenkrát zpívali se skupinou Atlantis a spíš než o folklór se zajímali o bigbít.
Skladba Chtěl jsem hledat čistou studánečku (s hudbou Mojmíra Bártka a textem Petra Ulrycha) už však dávala tušit směr, kterým se Ulrychovi brzy vydali (aniž by ten původní zcela opustili). Název písně napovídá cosi o vodě, ale refrén nás nenechá na pochybách: je to upřímné vyznání vínu.
Od ozvěn moravského folklóru teď ukročíme k trochu jiné muzice: k takové, která hledá inspiraci v renesanci a vůbec ve středověku. I tam se víno těšilo oblibě. (Vzpomeňme třeba jen na úryvek známé Bossa novy ze Starců na chmelu: „Ač Karel IV. byl ukrutný feudál, tak zaved u nás víno a ne chmel.“)
S renesanční hudbou si už více než čtyřicet let pohrává skupina KLÍČ. Středověkem se inspiruje, ale skladby dodává vlastní. Zde je jedna, jejíž stručný název zapadá do dnešních Hudebních toulek znamenitě: Víno. Hudbu složil kapelník Jaroslav Marian, slova napsala jeho žena Pavla Marianová.
Další partou, která se nechává ovlivňovat středověkou hudbou (ale dodává do ní rockové koření) je brněnská skupina Quanti Minoris. Také v jejím repertoáru najdeme vyznání vínu: písničku Víno budiž pozdraveno. Jejím autorem je zakladatel kapely Zdeněk Němeček. Quanti Minoris si v loňském roce připomněli dvacet let od založení, letos slaví dvacet let na scéně. Tahle písnička je ještě staršího data, ale nahrávka je nová: z alba Balady nejen Villonovy II. (2024).
Začali jsme folklórem a končíme popem. Zpěvačka Šárka Rezková má jednu písničku, která je mnohem známější než všechny ostatní. Zpívá se v ní o borůvkovém vínu a jmenuje se prostě a stručně Borůvková. Je to titulní skladba alba, které vyšlo v roce 1997. Originální verzi písně nazpívala Američanka Deana Carterová. Z jahodového vína, které zmiňuje anglický text, udělal Vladimír Poštulka víno borůvkové.
Mohlo by se zdát, že jsme se od Vínečka bílého a Jožky Černého dostali někam úplně jinam. Ale vzpomeňte si na ten text Fanoše Mikuleckého: v jeho písni i v Borůvkové se přece zpívá jak o vínu, tak o lásce…
(Nové číslo Hudebních toulek vychází na Médiu pravidelně každý čtvrtek. Starší vydání naleznete v archivu autorových článků.)
Prameny:
https://www.idnes.cz/brno/zpravy/fanos-mikulecky-skladatel-lidovky-pisnicky-frantisek-hrebacka-malir-obrazy-vyroci-folklor.A200323_540304_brno-zpravy_krut
