Článek
Mám na vás hned v úvodu otázku. Můžete si na ni odpovědět jen sami pro sebe, nebo mi napsat do komentářů: Proč vlastně chodíte do knihkupectví? Je to proto, abyste tam knihu koupili, nebo proto, abyste si ji vybrali?
Ta otázka zní možná banálně, ale pro pochopení dnešní literární divočiny je naprosto zásadní. Mnozí z nás nakupují cíleně – jdeme po konkrétním autorovi, novince z TikToku nebo titulu, který nás „cvrnknul do očí“. Pak je tu ale druhá skupina: lovci zážitků. Lidé, kteří si chtějí knihu osahat, nechat ji na sebe promluvit, začíst se do první kapitoly a ideálně o ní prohodit pár slov s někým, kdo ji skutečně četl. V kamenném obchodě totiž narážíme na poklady, které v nekonečném, algoritmem předžvýkaném digitálním katalogu nemají šanci na „vytlačení“ k vašim očím.
Souboj s neviditelnými obry
Vést dnes nezávislé knihkupectví není romantická idylka u šálku čaje v křesle z manšestru. Majitel takového podniku bojuje s několika „strašidly“ najednou. Prvním jsou obří e-shopy, které díky objemům nabízejí slevy často až na hranici samotného rabatu (tedy té trochy peněz, co má knihkupci zbýt na jídlo a nájem).
Další frontu tvoří dravé online antikvariáty. Ty u čtenářů bodují dvojnásob: můžete jim prodat to, co už v knihovně nechcete, a koupit si tam novinku za cenu, které klasický prodejce nemůže konkurovat, ani kdyby prodal vlastní ledvinu. Zatímco e-shopu stačí plechová hala za městem, knihkupec na malém městě platí nájem v centru, energie a lidi, aby udržoval kultivovaný prostor přímo pro vás.
OKÉNKO DO EVROPY: Proč jinde knihkupci nepláčou? Zatímco u nás zuří cenová válka, v zemích jako Francie nebo Německo mají Zákon o pevné ceně knih. Ten zakazuje prodávat novinky pod stanovenou cenou (obvykle první rok či dva). Kniha tak stojí v zapadlém krámku v horách úplně stejně jako na největším e-shopu v Paříži. Knihkupci nesoutěží cenou, kterou nemohou ovlivnit, ale kvalitou služeb, atmosférou a výběrem. Tento model udržuje hustou síť prodejen i v malých městech a chrání literární rozmanitost.
Past jménem algoritmus
Tento boj má ale ještě hlubší rovinu: jde o to, co budeme v budoucnu číst. E-shopy fungují na bázi algoritmů typu: „Lidem, kteří si koupili tuhle kuchařku, se líbí i tahle o hubnutí.“ Tento systém nás uzavírá do bubliny toho, co už známe. Velké řetězce zase sázejí na jistotu – staví pyramidy z bestsellerů, které by se prodaly, i kdyby je prodával automat na jízdenky.
Nezávislý knihkupec je však kurátor. Je to ten odvážlivec, který riskuje a objedná sbírku básní neznámého introverta nebo debut mladé spisovatelky prostě proto, že je ta kniha zatraceně dobrá. Bez těchto „odvážných polic“ hrozí literárnímu světu drastická dieta. Pokud zaniknou malá knihkupectví, trh ovládnou tři hlavní žánry a zbytek literární rozmanitosti (tzv. bibliodiverzity) tiše zahyne v zapomnění.
Knihkupectví jako „třetí místo“ a svatyně pro fajnšmekry
Nesmíme zapomínat, že knihkupectví není jen výdejna papíru. Je to „třetí místo“ – prostor mezi domovem a prací, kde se tvoří komunita. Když zmizí knihkupec, zmizí i kus identity města, kterou žádný balíček doručený kurýrem nenahradí.
Navíc, když nemůžete konkurovat šířkou skladu, musíte konkurovat hloubkou znalostí. Dnes tak vznikají „niche“ knihkupectví – svatyně pro fanoušky, které se specializují výhradně na komiksy, sci-fi nebo třeba dětskou literaturu. Knihkupec zde není prodavač, ale „velekněz“ žánru. Žádný generický bot vám neporadí s takovou vášní jako člověk, který daným žánrem doslova dýchá.
Logistický sprint a neviditelný nepřítel
Dalším strašidlem je „diktát rychlosti“. Velcí hráči nás naučili, že kniha objednaná v odpolední pauze u kafe online má být ráno v boxu. Pro malého knihkupce s jedním autem a omezeným skladem je to logistické sci-fi. Čtenář v kamenném obchodě tak neplatí jen za knihu, ale i za rituál – za ochotu počkat si na kus, který neprošel neosobním pásem obří haly, ale rukama konkrétního člověka.
A pak je tu realita účetních knih. Knihy mají jednu nevýhodu: cenu vytištěnou na obálce. Tu nemůžete ze dne na den zvednout o 20 %, protože zdražili elektřinu. Knihkupec je tak v kleštích mezi rostoucím nájmem a pevným výnosem.
Budoucnost, kterou (ne)chceme
Vraťme se k otázce z úvodu: Chodíte si do knihkupectví knihy vybírat? Pokud je vaše odpověď ano, pak vězte, že tenhle luxus stojí na křehkých ramenech nadšenců. Pokud podlehneme jen pohodlí nejnižší ceny, o tento zážitek přijdeme.
Jak budou vypadat naše města za pár let? Možná uvidíme jen řady prázdných výloh s nápisem „K pronájmu“, proložené hernami a pobočkami řetězců. Zmizí místa, kde vás znají jménem a kde vám podají knihu, která vám změní život, i když jste její název ráno ještě neznali.
Příště, až budete stát s mobilem v ruce v útulném knihkupectví a váhat, zda si tu knihu nekoupit na internetu o padesátikorunu levněji, zkuste se na moment zastavit. Ta padesátikoruna není jen vaše sleva, je to investice do toho, aby toto místo, jeho vůně a jeho knihkupec existovali i zítra. Každou takovou účtenkou totiž hlasujete o tom, jestli bude vaše město i nadále živým kulturním prostorem, nebo se promění v jen další šedou kulisu s výdejnou balíků.
