Článek
První podezření
Začalo to docela nenápadně. Manžel se občas podivně trefoval do toho, kde jsem byla. Když jsem šla po práci s kolegyní na kávu, věděl to. Když jsem se zdržela na nákupu, volal mi, jestli jsem v obchodě na rohu. Nejprve jsem tomu nepřikládala význam. Říkala jsem si, že je to jen náhoda nebo že jsem se mu sama zmínila. Jenže postupem času se jeho vědomosti stávaly až příliš přesné.
Neustálé otázky
Jednou se mě zeptal, proč jsem se včera zastavila u benzínky, když mám plnou nádrž. Zůstala jsem stát s otevřenou pusou. Nikomu jsem to neříkala a nebylo možné, aby mě tam někdo známý viděl. Začala jsem být nervózní. Připadala jsem si sledovaná, ale nedokázala jsem přijít na to, jak by to dělal. Napadlo mě, že by snad mohl mít nějakou aplikaci v telefonu, ale v nastavení jsem nic podezřelého nenašla.
Cesta do servisu
Několik týdnů jsem to nechala být, ale červíček pochybností mě hlodal pořád. Nakonec jsem využila toho, že se mi telefon začal zasekávat, a odnesla jsem ho do servisu. Technik ho chvíli prohlížel a pak se na mě podíval s výrazem, který mě vyděsil. Řekl, že v telefonu je nainstalovaný sledovací software, který běží skrytě na pozadí. Podle něj byl nainstalován ručně a vyžadoval fyzický přístup k zařízení.
Šok a strach
V tu chvíli se mi rozklepaly ruce. Technik mi vysvětlil, že aplikace odesílala údaje o mé poloze přímo na e-mailovou adresu, kterou někdo nastavil. To znamenalo jediné. Manžel musel vzít můj telefon, když jsem nebyla poblíž, a všechno to nastavit. V tu chvíli se mi vybavily všechny ty situace, kdy přesně věděl, kde jsem. Přestala jsem mít pocit, že žiju se svým partnerem, a začala jsem mít pocit, že vedle mě stojí cizinec.
Konfrontace
Večer jsem se ho na to zeptala. Nejdřív zapíral, pak tvrdil, že je to pro mou bezpečnost. Že chtěl jen vědět, kde se pohybuji, kdyby se něco stalo. Poslouchala jsem ho a uvědomovala si, že to není starost, ale kontrola. Důvěra se tím okamžikem zlomila. Najednou jsem věděla, že spolu už nemůžeme fungovat. Bylo to, jako by mi někdo vzal kus svobody a rozhodl se, že já nemám právo mít svůj vlastní prostor.
Poslední kapka
Když jsem mu řekla, že o všem vím, začal být agresivní. Obvinil mě, že určitě něco tajím, proto mi jeho sledování vadí. Ten večer jsem spala u sestry. Druhý den jsem zašla za právníkem a začala řešit rozvod. Nikdy by mě nenapadlo, že naše manželství skončí kvůli takové věci, ale uvědomila jsem si, že když jednou zmizí důvěra, už se nedá vrátit.
Nový pohled na svět
Dnes, když držím v ruce telefon, dívám se na něj jinak. Vím, že to není jen zařízení, kterým volám a píšu zprávy. Může se stát i nástrojem kontroly a zbraní proti vlastnímu soukromí. A já už nikdy nedovolím, aby někdo takhle překročil moje hranice.
