Článek
Děj Aischylovy tragédie Oresteia se odehrává v Mykénách před více než třemi tisíci lety. Jeho tragická zápletka je ovšem aktuální i dnes. Zejména v Rusku.
To, že v nedemokratických režimech (Severní Korea, Čína, Rusko) beze stopy mizí lidé, kteří jsou režimu nepohodlní, není žádnou novinkou. Dělo se tak vždy. I my sami máme s mizením lidí vlastní, neblahé zkušenosti. „Čili já se ptám, ne, kam zmizela morálka, ale kam zmizel mlíkař?“ táže se doktor (Vlastimil Brodský) ve Skřiváncích na niti. Důvěrník (Rudolf Hrušínský) na to opáčí: „Ale následky si přičti sám.“ A pár dní na to zmizí i doktor.
To, co se dnes ale děje v Rusku, překonává i nejdivočejší představy Aischyla, Sofokla nebo Euripida. Lidé v Rusku mizí normálně. Je to velká země, která zabírá jednu devítinu zemské souše, a tak není problém v ní dobrovolně anebo nedobrovolně zmizet.
Od roku 2022 ale podivuhodně narostl počet dramatických a okázalých nehod a sebevražd. Obětmi těchto „nehod“ nejsou lidé, kteří se pohybují na společenském dnu nebo gangsteři italského střihu, ale prominenti režimu, případně lidé na režim úzce napojení, a to nejčastěji prostřednictvím byznysu nebo armády. Rusko se zkrátka stalo zemí tragédií antických rozměrů.
Před rokem, 24. února Rusko vojensky napadlo Ukrajinu. Ve strategickém uvažování ruského vedení jistě hrály důležitou roli předpokládaná síla ukrajinské armády, její nedostatečné vojenské vybavení, evropská závislost na ruské ropě a plynu. K využití těchto strategických výhod Kreml potřeboval zajištění koordinace armády, státních, polostátních a některých soukromých firem. Je velmi pravděpodobné, že vyprázdnění evropských plynových zásobníků spravovaných ruskou státní firmou Gazprom před napadením Ukrajiny bylo jedním z příkladů této koordinace.
Jak na konci loňského roku informoval New York Times (zde), ruská agrese rozhodně neprobíhá podle plánů. Ačkoliv to Kreml nepřiznává, je zřejmé, že se ve svých původních odhadech krutě mýlil. Stejně jako všude jinde na světě, také v Rusku je každé pochybení následováno hledáním příčin, případně vyvozením odpovědnosti. Zdá se ovšem, že odpovědnost a pochybení spojená s ruskou válkou na Ukrajině nabývají dramatických rozměrů. Vše je umocněno tím, že podle vnitrostátní oficiální linie Rusko na Ukrajině žádnou válku nevede. Za veřejné jednání zaměřené na diskreditaci použití ozbrojených sil k obraně zájmů Ruska a jeho občanů, podpory mezinárodního míru a bezpečnosti (mj. i v kontextu války na Ukrajině) hrozí viníkovi až pět let odnětí svobody (zde).
Od počátku roku 2022 začala série přinejmenším podivných úmrtí a nehod ruských miliardářů, vysokých státních úředníků, armádních činitelů či představitelů ruských státních firem. To, že úmrtí mají spojitost s neúspěchy ruské války na Ukrajině, její kritikou či odmítáním nebo neplněním nestandardních požadavků Kremlu jsou pouze mé domněnky, které nemám nijak podloženy. Přesto tak dlouhý řetěz neštěstí, která se dějí špičkám ruského byznysu a které mají až příliš často podobný scénář a charakter veřejného odstrašení, mě utvrzuje v tom, že se jedná o veřejné popravy, které mají ukázat, že nezáleží na tom, jak je kdo bohatý, nebo jak je kdo vysoko v ruské hierarchii. Neposlouchat a nespolupracovat s Kremlem může být smrtící pro každého.
Pro ukázku předkládám stručný přehled násilných úmrtí ruských špiček tak, jak byla zaznamenána od počátku roku 2022.
K prvnímu záhadnému úpmrtí došlo 30. ledna, kdy Leonid Shulman (60), šéf dopravy ruského energetického gigantu Gazprom, byl nalezen mrtvý v koupelně svého venkovského domu v Leningradské oblasti. Vedle jeho těla byl sebevražedný dopis.
O týden později, 8. února, následovalo úmrtí Igora Nosova (43) na údajnou mrtvici. Nosov byl CEO Arctic Development Corporation (KRDV) a náměstek guvernéra Nižněnovgorodské oblasti.
KRDV je projekt prezidenta Vladimira Putina na rozvoj bohatých energetických a těžebních zdrojů nejvzdálenějšího východního regionu Ruska, který se stal zásadním cílem mezinárodních sankcí.
Další nejvyšší představitel Gazpromu, Aleksandr Tyulyakov (61), byl nalezen v garáži svého domu poblíž Petrohradu 25. února, (den poté, co Putin napadl Ukrajinu). Také na jeho těle byl nalezen sebevražedný dopis.
O tři dny později, 28. února, bylo v garáži jeho domu v Surrey ve Velké Británii nalezeno tělo ruského obchodního magnáta Michaila Watforda. Podle britských úřadů nebyly zjištěny žádné důkazy o tom, že došlo k trestnému činu.
24. března ráno, když chůva dorazila do luxusního bytu v historickém centru Nižního Novgorodu, nalezla mrtvá těla ruského miliardáře Vasilije Melnikova (43), jeho ženy a dvou synů. Všechny oběti byly ubodány nožem. Melnikov byl majitel lékařské společnosti MedStom.
18. dubna byla v luxusním moskevském bytě nalezena mrtvola Vladislava Avajeva (51), viceprezidenta Gazprombank. Vedle něj ležela těla jeho těhotné manželky a 13leté dcery. Podle policie byl byt zevnitř zamčený a Avajeva našli se zbraní v ruce. Závěr: Avajev před sebevraždou zastřelil svou ženu a dospívající dceru.
O necelých 24 hodin později byl Sergej Protosenja (55), generální ředitel ruského energetického gigantu Novatek, nalezen mrtvý na zahradě svého domu v Lloret de Mar ve Španělsku. Jeho žena a dcera ležely v posteli s bodnými ranami po celém těle. Závěr vyšetřování španělské policie: Sergej zabil svou dceru, pak svou manželku, a nakonec spáchal sebevraždu. Jedná se o dvojnásobný zločin a následnou sebevraždu vraha, který nemá jasný motiv ani nezapadá do schématu, kterým se sexistické vraždy obvykle řídí.
1. května bylo pod útesem poblíž pevnosti Achipse v Soči nalezeno mrtvé tělo Andreje Krukovského (37), generálního ředitele lyžařského střediska (Estosadok Krasnaya Polyana) vlastněného Gazpromem. Ruská média napsala, že Krukovskij „měl nešťastnou nehodu“ při procházce do starobylé pevnosti „Ahipse“ v oblasti. Uvádí se, že Krukowski byl v roce 2012 byl jmenován vedoucím závodu Gazprom v Soči.
O týden později, v neděli 8. května byl Alexander Subbotin (43), člen představenstva Lukoil, nalezen mrtvý v šamanském domě na moskevském předměstí. Ruská tisková agentura TASS uvedla, že Subbotinovo tělo bylo nalezeno ve sklepě používaném pro jamajské rituály voodoo. Podle šamana, kterého policie ohledně smrti vyslýchala, přišel Subottin do jeho domu pod vlivem alkoholu a drog, aby tam provedl rituál, který by mu ulevil od kocoviny. Poté Subbotin zemřel na infarkt.
V pondělí 4. července odpoledne bylo v jedné z nejbohatších částí Leningradu nalezeno mrtvé tělo Jurije Voronova (61), CEO společnosti Astra Shipping, subdodavatele Gazpromu. Podle deníku The Times byla u těla nalezena pistole a na dně bazénu byly nalezeny dvě nábojnice (zde). Vypadá to, že Jurij Voronov se střelil do hlavy, a to pro jistotu rovnou dvakrát.
V noci ze 13. na 14. srpna ve washingtonské čtvrti West End vypadl ze 14 patra luxusního činžovního domu prominentní kritik invaze na Ukrajinu, podnikatel a milionář Dan Rapoport (52). Podle zprávy o incidentu Metropolitní policie našli policisté Rapportovo tělo na chodníku. Měl na sobě oranžové žabky a černou kšiltovku a u sebe prasklý telefon, sluchátka a 2620 dolarů v hotovosti, ale žádnou peněženku ani kreditní karty.
Ve čtvrtek 1. září bylo pod okny Kremelské nemocnice v Moskvě nalezeno tělo Ravila Maganova (67), generálního ředitele Lukoil. Maganov byl v nemocnici údajně hospitalizován se srdečními problémy a depresemi a poté ve čtvrtek brzy ráno vypadl z okna v šestém patře.
12. září bylo u vesnice Beregovoe nalezeno tělo Ivana Pečorina (39), ředitele letecké společnosti ruského Dálného východu a Arctic Development Corporation (KRDV). Pečorin se údajně utopil 10. září poblíž mysu Ignatyev ve Vladivostoku, když vypadl ze svého člunu.
14. září zemřel Vladimir Sungorkin (68), šéfredaktor deníku Komsomolskaja Pravda, který údajně dostal mrtvici a cestou na oběd se udusil. Sungorkin upadl do bezvědomí několik minut poté, co navrhl jejich skupině najít někde krásné místo… na oběd. „O tři minuty později se začal dusit. Vzali jsme ho na čerstvý vzduch, už byl v bezvědomí. Nic nepomáhalo. Lékař, který provedl první vyšetření, řekl, že se zřejmě jednalo o mrtvici,“ napsal jeho kolega.
21. září po záhadném pádu ze schodů zemřel Anatolij Geraščenko (72), ředitel Moskevského leteckého institutu. Ruský zpravodajský server Izvestija s odkazem na nejmenovaný zdroj uvedl, že Geraščenko „spadl z velké výšky“ a sjel dolů po několika schodech. Na místě byl údajně prohlášen za mrtvého (zde).
O týden později, ve středu 28. září ráno se údajně na balkóně svého bytu v Moskvě zastřelil Pavel Pčelnikov (52), ředitel Digital Logistics, dceřiné společnosti Ruských drah. Důvod jeho sebevraždy není znám.
9. prosince na dovolené na Francouzské riviéře zemřel ruský realitní magnát a spoluzakladatel stavební společnosti Don-Stroj Dmitrij Zelenov (50). Zelenov zemřel poté, co se mu při večeři s přáteli náhle udělalo špatně, spadl ze schodů a při tom utrpěl kritické poranění hlavy.
Na Štědrý den v Petrohradu předčasně a tragicky zemřel Alexander Buzakov (66), generální ředitel loděnic admirality Buzakov. Zemřel náhle den poté, co se zúčastnil slavnostního vypuštění nové ponorky třídy Lada Velikie Luki. Ohledně příčiny jeho smrti nebylo podáno žádné bližší vysvětlení (zde).
Pavel Antov (65) a Vladimír Bidenov (61)
Pavel Antov byl ruský politik a podnikatel. Byl poslancem v zákonodárném sboru Vladimirské oblasti. Byl viceprezidentem a menšinovým akcionářem společnosti Vladmirsky Standart, která je jedním z největších výrobců uzenin v Rusku. V roce 2019 ho ruský Forbes označil za nejbohatšího poslance v Rusku. Antov byl ostrým kritikem války na Ukrajině.
Dne 21. prosince 2022 se s dalšími třemi ruskými turisty, včetně svého blízkého přítele, obchodníka Vladimira Bidenova, ubytoval v luxusním hotelu ve městě Rayagada ve východoindickém státě Uríša. Následujícího dne byl Bidenov nalezen v bezvědomí ve svém pokoji. Byl převezen do okresní nemocnice, kde ho lékař prohlásil za mrtvého. O tři dny později bylo Bidenovovo tělo zpopelněno. Téhož dne, 24. prosince, byl v tratolišti krve před hotelem nalezen mrtvý Antov, který údajně vypadl z okna svého hotelového pokoje.
V ten samý den, 24. prosince došlo k dalšímu záhadnému úmrtí. Obětí byl armádní generál ve výslužbě Alexej Maslov (69), který působil jako zvláštní zástupce pro vojensko-technickou spolupráci společnosti Uralvagonzavod, největšího ruského výrobce tanků. Maslov nečekaně zemřel ve vojenské nemocnici v Moskvě. Příčina jeho smrti nebyla uvedena.
Dne 26. ledna bylo při hašení požáru apartmánu v 17. patře domu ležícího v elitní rezidenční čtvrti Moskvy nalezeno spálené tělo Dmitrije Pawočky (49). Manažera, který působil v mnoha ruských společnostech, např. Roscosmos, Suchoj, Lukoil, Banka Menatep nebo Russdragmet. Pawočka údajně v časných ranních hodinách ve svém luxusním bytě usnul se zapálenou cigaretou, čímž způsobil požár, při němž za živa uhořel (zde).
13. února byla v jeho domě severozápadně od Moskvy nalezena mrtvola Vladimíra Makarova (72), policejního generála, který byl odpovědný za zátahy proti protiválečným demonstrantům. Státní agentura TASS oznámila, že Makarov spáchal zjevnou sebevraždu poté, co ho Putin propustil ze služby (zde). Makarov se údajně zastřelil loveckou puškou na plyn ve svém domě v přítomnosti své manželky.
Naposledy před pár dny, 16. února, v Petrohradu po pádu z okna z 16. patra zemřela Marina Yankina (58), vedoucí oddělení finanční podpory ministerstva obrany pro Západní vojenský okruh. Yankina údajně zavolala svému bývalému manželovi, a poté vyskočila z okna. Její smrt je vyšetřována jako sebevražda.
Uvedený výčet záhadných úmrtí exponentů ruského režimu jistě není kompletní. Jasně však ilustruje řetězec záhadných úmrtí. Je všeobecně známé, že se ruský režim opakovaně pokoušel násilným způsobem odstranit své protivníky. Doposud se zejména jednalo o hlasité odpůrce režimu (vražda Borise Němcova, otrava Alekseje Navalného) aktivisty nebo novináře (vražda Anny Politkovské), nebo bývalé spolupracovníky režimu (otrava Sergeje Skripala).
Zdá se ovšem, že v poslední době série záhadných úmrtí postihuje zejména špičky ruského byznysu a politiky. Nakolik je to náhoda, anebo nakolik ruský režim nahradil klasický vyhazov z práce vyhozením z okna nebo ze schodů, můžeme pouze spekulovat.
