Článek
Bylo tam všechno: chvála deregulace, varování před „ideologickou zaujatostí“, útoky na Evropskou unii a patetické příběhy o meči markýze de Lafayette. Ale než si koupíš MAGA triko, pojďme si říct pár věcí, které v tom nadšeném tleskotu možná zanikly.
Za prvé, Vance prezentuje AI jako nekonečnou příležitost bez zásadních rizik. Jako by stačilo odstranit regulace, rozjet pár serveroven a boom – všichni budeme bohatí, produktivní a šťastní. Jenže realita je složitější. AI není jen nástroj pro zvyšování produktivity, ale taky potenciální nástroj pro masovou manipulaci, sledování a automatizaci práce, která může skutečně nahradit pracovní místa. O tom, že by bylo potřeba přemýšlet o etických a bezpečnostních aspektech, ani slovo. Protože kdo by se chtěl zabývat nudnými detaily, když může mluvit o „chycení blesku do láhve“?
Za druhé, kritika EU regulací jako GDPR a Digital Services Act je až podezřele pohodlná. Jasně, není nic sexy na vyplňování compliance formulářů. Ale GDPR nevzniklo proto, že si nějací unijní byrokrati řekli: „Dneska zničíme startupy.“ Vzniklo proto, že ochrana osobních údajů a odpovědnost technologických firem jsou skutečné problémy, které nemůžeme ignorovat, pokud nechceme skončit v dystopii, kde je každý detail našeho života obchodovatelným artiklem.
Za třetí, boj proti „ideologické zaujatosti“ v AI zní hezky, ale skrývá se za tím mnohem víc. Když Vance mluví o tom, jak je „směšné“, že AI zobrazila George Washingtona jako černocha, používá to jako zástupný problém, aby mohl legitimizovat myšlenku, že svoboda projevu = absence jakékoli odpovědnosti. Jenže technologie nejsou ideologicky neutrální už jen tím, kdo je programuje a jaká data používá. Ignorovat to je naivní, nebo spíš účelové.
A nakonec – patos o „amerických pracovnících“, kterým AI přinese „vyšší mzdy a lepší benefity“, je iluze. Vance sice tvrdí, že AI nebude nahrazovat lidi, ale realita už dnes ukazuje opak. Automatizace mění trhy práce rychleji, než se politici stačí nadechnout k další floskuli. Bez strategického přístupu, který zahrnuje i regulaci, investice do rekvalifikací a ochranu pracovních práv, to skončí tak, že výhody AI si rozebere pár korporací a zbytek zůstane na vedlejší koleji.
Takže ano, Vanceův projev zní dobře, když chcete slyšet jednoduchá řešení na složité problémy. Ale realita AI je komplikovanější než metafora s historickým mečem. A možná bychom měli přestat tleskat jednoduchým odpovědím na otázky, které si ani nikdo neodvážil položit.
