Článek
Dnes už je jasné, že tahle jistota neexistuje. Trump přepsal pravidla hry. Místo aby šel tvrdě po Moskvě, vede osobní kampaň proti Zelenskému. Prý je „průměrný herec“ a „diktátor“. Jako by klíčovým problémem války nebyla ruská invaze, ale fakt, že Ukrajina se odmítla vzdát. Místo aby Trump tlačil na Putina, útočí na Zelenského – na toho, kdo bojuje o přežití, zatímco jeho země hoří. To už není jen cynismus – to je přepisování reality.
A Evropa? Ta pořád čeká, že se Amerika „vrátí k rozumu“. Jenže už je čas pochopit, že tahle Amerika už není ta, kterou jsme znali. Trumpova administrativa nezpochybňuje jen pomoc Ukrajině, ale i celý systém aliančních vazeb. Není to jen o tom, že Amerika přestává být přítelem Ukrajiny. Je to o tom, že přestává být přítelem Evropy. A nejen to – Trumpův Bílý dům napadá všechny spojence, vyhrožuje Německu, kritizuje Francii, zesměšňuje NATO. Kdo jediné stojí stranou téhle kritiky? Rusko.
Politici v šoku a neschopní jednat
Naši politici z toho zůstali naprosto paralyzovaní. Všichni ti, kteří byli zvyklí žít ve světě, kde hlavním tématem byla klimatická agenda, teď nejsou schopni pochopit, že máme mnohem větší a akutnější problém. Místo řešení nové bezpečnostní reality pořád dokola žvaní o zrušení Green Dealu, jako by jeho odstranění mělo samo o sobě vyřešit všechny naše problémy. Evropa čelí daleko větší krizi, ale politici stále věří, že záchrana spalováků je odpověď na všechno. Politici si však raději vybírají jednoduché odpovědi na složité otázky.
Chápu to. Je snazší kritizovat klimatickou politiku než řešit, jak zajistit bezpečnost Evropy a než říct lidem pravdu: že jsme v největší geopolitické krizi od druhé světové války. Že Evropa musí udělat něco, co většina lidí nechtěla slyšet – posílit svoji jednotu, postavit se na vlastní nohy a přestat být závislá na USA.
Co s tím? Evropa se musí změnit – teď hned
Řešení existuje, ale nebude populární. Musíme vytvořit silnější Evropu. Ne jako soubor národních států, kde každý hraje na sebe, ale jako skutečně akceschopnou entitu, která může rozhodovat rychle, strategicky a bez blokací jednotlivých zemí.
Jinými slovy – musíme se posunout směrem k federativnější Evropě.
Můžeme si o tom myslet, co chceme, ale pokud zůstaneme roztříštěni, budeme stále jen slabí hráči, kteří čekají, co za nás rozhodnou jiní. Nemůžeme dovolit, aby bezpečnostní rozhodnutí Evropy blokovala jedna nebo dvě země, nemůžeme mít právo veta, které nás udržuje v paralýze. Pokud Evropa zůstane jen klubem hašteřících se států, zatímco USA se stahují a Rusko sílí, bude už jen bezmocně přihlížet vlastnímu pádu.
Ano, tohle bude pro velkou část politiků nepřijatelné. Ale víte co? Tahle velká část se v Trumpovi mýlila. Roky věřili, že to nebude tak horké, že Trump jen dělá show, že USA nikdy Evropu nenechají na holičkách. A teď, i když vidí, že se mýlili, stále si to nejsou schopni přiznat.
Ale my už nemáme čas na jejich sebeklam. Potřebujeme silnou Evropu, akceschopnou Evropu, Evropu, která si sama určuje svůj osud. A pokud to někdo odmítá vidět, pak je na špatné straně historie.
Čas běží a ti, kdo budou dál jen předstírat, že se nic neděje, nás stáhnou ke dnu.
