Článek
Ještě než vůbec začala jakákoli jednání o Ukrajině, stihl oznámit, že návrat k hranicím před rokem 2014 není realistický a že Ukrajina v NATO stejně nebude. Což je přesně ta strategie, kterou použil Chamberlain v Mnichově – a víme, jak to dopadlo.
Hegseth tak vlastně rovnou nastavil laťku na nejnižší možnou úroveň, aby si Putin nemusel ani pořádně říkat o ústupky. V podstatě jde o veřejnou nabídku ke kapitulaci – a to ještě před tím, než se vůbec usadí k jednacímu stolu. Taková vyjednávací taktika je nejen absurdní, ale rovnou nebezpečná. Když dáte agresorovi předem vědět, že vaše „červené čáry“ jsou ve skutečnosti jen křídou nakreslené klikyháky, tak nečekejte, že se zarazí.
Aby toho nebylo málo, Hegseth ještě stihl zmínit, že Spojené státy nebudou v poválečné Ukrajině hrát žádnou významnou roli a že všechno musí zvládnout Evropa. Takže klasický izolacionistický přístup ve stylu „tohle už není naše starost“. Protože to vždycky fungovalo skvěle, že? (Viz rok 1939.)

Neville Chamberlain před Berlínem.
Pokud je tohle přístup, který chce Trumpova administrativa nastavit, tak Putin může klidně pokračovat na autopilota. Protože pokud mu už teď Západ signalizuje, že dostane část toho, co chce, bez jakékoli reálné protihodnoty, tak proč by měl vůbec přestat?
Tady nejde o podporu Ukrajiny jako takové, ale o elementární principy vyjednávání. Pokud se před jednáním sami vzdáte svých hlavních trumfů, pak už nevyjednáváte – jen oznamujete vlastní porážku.