Článek
Například první evropská společnost Tomorrow Biostasis nabízí posmrtné zmražení celého těla v přepočtu za 4,7 milionu korun. Zmražení pouze mozku pak vyjde na zhruba 1,4 milionu korun. Své klienty má také v Česku. Všichni ale musí dopředu podepsat informovaný souhlas.
V něm firma hned na začátku upozorňuje na možnost, že technologie pro oživení nikdy nedosáhne dostatečného pokroku. „V současnosti není možné oživit lidské bytosti, které byly zmraženy. Navíc není známo, zda a kdy bude existovat potřebná technologie; může to trvat mnoho desetiletí, staletí nebo dokonce déle. Nikdo, včetně nás, nedokáže předpovědět, co bude ve vzdálené budoucnosti možné, a co ne,“ varuje firma.
Potenciální poškození před zmražením
Dále společnost upozorňuje na několik nevratných poškození těla, která mohou nastat ještě před samotným zmražením. Jde hlavně o důsledky nedostatečného okysličení orgánů v těle, ke kterému může dojít bezprostředně po smrti.
„Po zástavě srdce pacienta nastane období minut až hodin (nebo déle, v závislosti na individuálních okolnostech), během kterého nebude krevní oběh přítomen a tělo nebude dostatečně zásobeno kyslíkem. Pokud tyto změny nastanou ve významné míře, znemožní to kryoprotektivní látce dosáhnout všech částí tkáně, což vede k nízké kvalitě zachování,“ píše se v dokumentu. Právě speciální roztok, který lékaři do mrtvého těla musí napumpovat, pomáhá k co nejmenšímu narušení buněk.
Dalším rizikem jsou poškození mozku způsobená vinou neurodegenerativních onemocnění (např. Alzheimerova choroba), nádorů (např. nádor mozku) nebo nehod. „Poranění utrpěná před zmražením pacienta mohou být nevratná,“ píše se v prohlášení. Je ale možné, že i tato poškození bude možné v budoucnosti opravit.
Potenciální poškození během zmrazení
Zájemci také musí souhlasit s tím, že může být jejich tělo poškozeno i během samotného procesu zmrazování. Pokud se nepodaří nahradit krev speciálním roztokem, může dojít k poškození buněčné struktury kvůli ledovým krystalům.
Navíc mohou některé tkáně úplně prasknout či změnit tvar. „Tkáně včetně mozku se během postupu zmražování odvodňují, což vede ke zmenšení v důsledku nižšího obsahu vody. Toto zmenšení může způsobit zakroucení a deformaci tkáně, což vede k poškození buněk, krevních cév a dalších struktur,“ varuje společnost. Právě to se stalo také prvnímu posmrtně zmraženému člověku Jamesi Bedfordovi, o kterém jsme psali zde.
Firma také varuje na možné změny osobnosti člověka. „Vzhledem k tomu, že v současnosti není zcela známo, jak funguje paměť, osobnost nebo vědomí, je možné, že technika uchování není dostatečná k zachování klíčových částí potřebných k oživení,“ upozorňují vědci.
Anketa
Potenciální poškození během oživení
V tuto chvíli věda nedokáže posmrtně zmraženého člověka oživit. Už dnes se ale dá předpokládat celá řada problémů, které mohou nastat. Německá společnost vyjmenovává některé z nich: úplnou nebo částečnou ztrátu paměti, ztrátu dovedností či změnu osobnosti. Zájemci také musí souhlasit s možností probuzení i bez některých částí svého těla.
Firma také myslí na možné emoční problémy, které by oživený pacient mohl zažít. „Zahrnují, ale neomezují se pouze na: pocit osamělosti a žalu v důsledku trvalé ztráty přátel a rodiny, kteří nebyli zmraženi a oživeni, emoční obtíže ztrátou práce nebo společenského postavení a neschopnost adekvátně se přizpůsobit novým kulturním a společenským podmínkám,“ dočtou se zájemci.
Vnější rizika
Nezávisle na stavu zmrazení mohou pacientovy šance na oživení ohrozit vnější síly, které jsou mimo kontrolu samotné organizace. Zájemci tak musí vést v patrnosti, že například cena kapalného dusíku může v průběhu let rapidně růst a činnost firmy může ukončit finanční krize. Určitým rizikem je také právní nejistota. Budoucí zákony mohou kryoprezervaci například úplně zakázat.
S tím souvisí také budoucí geopolitická situace. „Hranice zemí by se mohly posunout takovým způsobem, že budou zrušeny právní ochrany pro pacienty, které dříve existovaly. Válka by mohla učinit místo uložení nebezpečným pro pacienty a pracovníky, kteří pacienty udržují,“ uvádí informovaný souhlas. Ten počítá také s rizikem jaderné války, střetnutí s asteroidem, epidemií či přírodní katastrofou.