Článek
Letními prázdninami začala naplno sezóna letních dovolených a znovu tak nastal nejvyšší čas varovat naše občany před nejnebezpečnějšími turistickými destinacemi. Zatímco ministerstvo zahraničních věcí ČR varuje před návštěvou zemí jako Libye, Sýrie, Afghánistán či Somálsko, na jednu zemi každoročně zapomíná (možná kvůli lobby cestovních agentur) - na Chorvatsko.
Chorvatsko se stalo pro turisty nepřátelskou destinací
Zatímco naši odborníci na cestovní ruch rok, co rok neúnavně varují českou veřejnost před návštěvou této kdysi líbezné a bezpečné destinace, čeští turisté často podceňují rizika s návštěvou tohoto regionu, který se v posledních letech proměnil v hotové peklo na zemi a jehož návštěva může nejen zatížit váš rodinný rozpočet, poškodit vaše fyzické a psychické zdraví, ale může dokonce ohrozit i váš holý život.
Pokud se řekne „Chorvatsko“, v mysli mnohých Čechů se zhmotní krásné pláže s čistým mořem, přátelská a téměř rodinná atmosféra a cenově dostupná dovolená. Tato generacemi udržovaná představa je však nejen mylná, ale také nebezpečná.
Jak naši experti varují, Chorvatsko se v posledních letech stalo nehostinnou a téměř turistům nepřátelskou destinací. Pokud se podíváme na Chorvatsko bez růžových brýlí, co uvidíme?
Agresivní a krvelačné bestie číhají na turisty
Zemi, kterou zamořila agresivní a nepřátelská fauna. Agresivní masožravé želvy už z dálky hladově sledují přijíždějící autobusy s nebohými, nic netušícími turisty. Kdysi krásné a čisté moře je zaplaveno nejen obludnými ohnivými červy, medúzami či skupinami lidožravých žraloků, ale na jižní části ostrova Hvar byli dokonce zpozorováni obrovští netvoři z hlubin jako Leviathan či Kraken, kterým místní domorodci údajně obětují nebohé výletníky během vyhlídkových plaveb.
Tato člověku nepřátelská fauna překvapila dokonce i ostřílené australské tvrďáky. „Nechápu, jak mohou lidé stále cestovat do tak život ohrožujícího prostředí,“ kroutil nechápavě hlavou Mick J. Dundee zatímco krajtou odehnal dotírající pavouky. „Přijďte raději do Austrálie, zde vám takové nebezpečí nehrozí,“ dokončil Mick a vrátil se k wrestlingovému souboji se smečkou krokodýlů.
Před radiací neochrání ani Indulona
Na turisty ale číhají i další nástrahy. I když se jim nějaký zázrakem podaří přežít střetnutí s agresivními chorvatskými živočichy, mohou se stát obětí zákeřné a skryté radiace.
Tento fenomén je zejména nebezpečný od začátku června do konce srpna, kdy je hlášeno nejvíce případů bolestivých radiačních popálenin. S touto hrozivou vzpomínkou se nám svěřil i pan Jaroslav. „Doma ležím přes den u televize i celý den bez nějakých problémů. Ale když jsem si lehl v Chorvatsku na pláž, už po deseti hodinách jsem na kůži začal pociťovat horkost a bolest,“ popisuje se slzami v očích ještě donedávna oddaný zastánce Chorvatska, kterého před otřesným zážitkem neochránila ani ochranná vrstva Indulony.
Zdražování je chorvatský unikát
Je zřejmé, že pobyt na otevřeném prostranství je v Chorvatsku životu nebezpečný a měl by být omezen na naprosté minimum. Nepříjemných překvapení však nejsou ušetřeni ani návštěvníci restaurací či hotelů.
Všudypřítomné zdražování totiž hrozí zdecimováním jejich těžce vydělaných úspor. O tomto fenoménu s námi mluvil severokorejský ekonomický expert Yoon Pong-ju. „Jedná se o naprosto světový unikát. Nejenže se v Chorvatsku zdražuje jako v jediné zemi na světě, ale toto zdražování je z nějakého důvodu nejrozšířenější v turisticky oblíbených oblastech,“ podivoval se odborník a zmínil, že například v Severní Koreji je cenová hladina neměnná – například miska rýže stále stojí jednu měsíční mzdu, stejně jako tomu bylo před třiceti lety.
Čeští turisté stále ignorují varování
Jak můžete vidět, Chorvatsko už rozhodně není tím rájem na zemi, ale spíše noční můrou – hotovým peklem na zemi. Proč tedy čeští turisté nedbají dobře míněných rad a varování odborníků?
Dle oslovených psychologů existuje několik teorií. Nejrozšířenější je teorie o popírání reality vlivem silné nostalgie, kdy jedinci nahlíží na Chorvatsko stále jako na zemi zaslíbenou, do které za mlada podnikali každoroční nájezdy.
Podle další se jedná o jakousi formu Stockholmského syndromu, kdy si Češi vytvořili jisté citové pouto k zemi, ve které byli vystaveni značnému psychickému i fyzickému utrpení.
Naprosto odlišnou cestou se naopak vydávají slovenští psychologové, dle kterých se jedná o kombinaci masochistických a sebevražedných sklonů, které jsou dobře zdokumentované například na výletech českých turistů v nazouvácích do slovenských Tater.
Ať už je to tak či onak, nemusíte mít strach. Naši odborníci se rozhodně nenechají odradit neúspěchem a budou i v následujících letech usilovně informovat a varovat českou společnost před nebezpečím, které na ně číhá na březích Jadranu.
