Článek
V posledních týdnech se díky kauze medvídků obohacených o HHC dostala do popředí otázka drog. Což mohlo vlastně být i dobře, protože v České republice jsou drogy a závislost na nich vcelku závažným problémem, který ale bývá často upozaďován či přímo ignorován.
Jakákoliv mediální a společenská pozornost věnovaná této problematice tak může představovat výbornou šanci na osvětu a příležitost ke snížení závislostí v naší společnosti.
Regulace drog? Ale kdepak
Záhy však bylo jasné, že se jednalo pouze o zbožné a naprosto naivní přání. Debata o škodlivosti drog se totiž stočila úplně jiným směrem a diskuze i na této platformě byly často zaplaveny příspěvky, které volaly po legalizaci té či oné drogy (THC, HHC). Objevovaly se dokonce i názory, které hlásaly legalizaci všech drog na principu vlastní odpovědnosti.
Jak by řekl kámoš: „No prosím…“ Místo debaty o zpřísnění regulace drog se dostáváme k volání po legalizaci dalších návykových látek.
Návykových látek máme dostatek
Možná jsem konzerva, ale osobně si myslím, že momentálně máme návykové látky prorostlé naší společností v dostatečné míře. Nevidím tedy důvod, proč legalizovat další a další. Legální prodej drog by totiž neznamenal jen zastrčenou prodejnu někde v temné uličce, ale určitě by ovlivnil i další části našich životů.
Reklamy na drogy
Chceme snad vídat v televizi reklamy, které by nepokrytě oslavovaly užívání drog? Záběry na skupinky mladých lidí, kteří hýří optimismem a úsměvy a spokojeně bafají jointy marihuany, zatímco vypravěč pronese: „Kouř, který dělá přátele. THC.“
A co takhle nabádání k automatizaci konzumace návykových látek? Například po práci. Představme si televizní spot – muži sekající trávník. Po dokončení práce jdou společně na zahrádku, kde už je čeká usměvavý dealer a kyne jim ke stolu, kde už mají nachystány lajny. Statný prodejce je ubezpečí: „Nejlepší je po pořádné práci dát si kokain jako křen.“
Stejně dobře by se mohla cílovku snažit ovlivnit i reklama o stereotypech. Chlapi mají být přece mužní. Tvrďáci. Testosteronem nabušená reklama s prostřihem na injekční stříkačky. „Pokud jste ještě nevyměkli, vyzývám vás složit hořký slib – nevyměknem!“
Vídat v bedně reklamy tohoto typu? Děkuji, bez toho bych se obešel. Zejména z toho důvodu, že by se tak užívání drog normalizovalo. Když jsou na to i reklamy v televizi, tak to je přece asi ok, ne? Zajít si jednou za čas mezi chlapy dát něco ostřejšího nebo vypukat se s kamarády na párty je přece normálka, když to ukazují i v televizi.
Drogy běžně v regálech obchodů
Legální statut drog by navíc mohl znamenat, že by se v obchodech vedle mouky vyskytovaly i pytlíky hašiše či trávy. V letáku z Kauflandu by na nás vedle akčního mléka vykoukla bílá lajna se 30% slevou. Kolumbijský týden v Lidlu bych také dokázal oželet.
Tolerance a zevšednění
Zevšedněním a tolerancí bychom se mohli dostat i k tomu, že bychom neviděli nic špatného na zavedení užívání drog do našeho běžného života. Rodinná grilovačka? Tak to musíme nakoupit maso, ale nesmíme zapomenout přibalit pár gramů trávy a nějaký ten kokeš na večer. Oslava padesátin? Musíme zjistit, kdo co bere a podle toho nakoupit proviant. Fotbal? Tak to je ovšem klasika – piko a párek.
Nemuseli bychom vidět ani nic špatného na tom, že naše děti si sem tam dají nějakého toho špeka. Vždyť to je jen tráva přece. Dětská droga. Není to přeci žádný perník. Proč nedat mladému potáhnout jointa třeba po obědě, aby se uvolnil?
A stejně tak by se mohlo sem tam mávnou rukou i nad kontrolou občanek v prodejnách. Vždyť je to přeci normálka. Drogy jsou přece součástí naší společnosti. Ať si děcka užijí. Sami jsme nebyli jiní.
S pravdou ven - máme problém s alkoholem
Že bych měl přiznat, že mluvím celou dobu o alkoholu a nechodit kolem horké kaše? „Ale jistě,“ odpovědělo sluchátko. Problém s drogami, který je tak často společností bagatelizován, souvisí totiž zejména s alkoholem. Což se projevilo i na zmiňovaných názorech v diskuzích, které spíše připomínaly souboj ultraliberálních a ultrakonzervativních konzumentů drog. Na whataboutismus (alkohol je legální, tak proč není legální THC, HHC…) často zaznívaly odpovědi typu – alkohol se nedá srovnávat s drogami. Případně naprosto nepochopitelný názor – alkohol je alkohol, ne droga.
Alkohol je tvrdá droga
Ale alkohol je droga. Psychoaktivní látka, která je momentálně legální. Díky tomu lidé zapomínají, že se stále jedná o jednu z nejtvrdších drog. Zatímco například THC je brána jako měkká droga, společnost je proti ní vysazená, zatímco vůči alkoholu je primárně tolerantní. [1]
Existují různá srovnání nebezpečnosti drog. Podle některých je alkohol na samé špici, další ho řadí hned za crack, metamfetamin a heroin. Je ale vcelku jedno, jestli je více nebo méně nebezpečný než heroin či kokain. Důležité je, že se drží na naprostém vrcholu.
Česko trápí riziková konzumace alkoholu
Dle souhrnné zprávy Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti je v české populaci 1,5-1,7 milionu dospělých, kteří se nachází v kategorii rizikového pití alkoholu. V souvislosti s konzumací alkoholu u nás ročně zemře 6-7 tisíc osob. Z toho v roce 2022 bylo 500 úmrtí předávkováním alkoholem a 1827 na onemocnění jater. To nejsou zrovna malá čísla. Samozřejmě nedosahují topu, který má na svědomí kouření (16-18 tisíc lidí ročně), ale přesto je to číslo nezanedbatelné.
Alkohol až od 18? Nenechte se vysmát
Můžeme se bavit o tom, že alkohol je přeci regulovaný a je legální až od 18 let. Skutečnost je taková, že jsme v rámci EU na třetím místě v dostupnosti alkoholu mladistvým. Což napomáhá i tomu, že jsme se umístili na čtvrtém místě v prevalenci alkoholu mezi mladistvými. [1]
Na druhou stranu se není ani čemu divit, když dle výzkumu, který zveřejnila organizace Suchej únor si každé čtvrté dítě přiťuklo v přítomnosti rodičů a dokonce dvěma pětinám rodičů nečinilo žádné problémy nabídnout svému dítěti (mladšímu 15 let) alkohol.
Alkohol je alkohol
Dalo by se namítat, že je přece rozdíl mezí tím jestli pijeme pivo či víno a tím, jestli pijeme například vodku. Alkohol je ale stále alkohol. V jednom pivě je více alkoholu než v jednom velkém panáku. Ve víně dokonce ještě více. Takže představa, že jsme si dali jen dvě pivka či dvě dvoudecky vína, padá v momentě, kdy si uvědomíme, že jsme vlastně do sebe kopli decáka vodky. Stejně tak, kdy dáme mladistvému či nedejbože dítěti jenom malé pivko na vytrávení. Na gramy alkoholu jste mu naservírovali regulérního 0,04 l panáka.
Na další legální drogy nejsme ready
Ač by se mohlo zdát, že také používám whataboutismus a jsem skrytým podporovatelem legalizace konopí, heroinu, opiátů a tajně toužím si po vzoru našich politiků do různých otvorů rvát kokain, opak je pravdou. Stojím si za tím, co jsem napsal na úvod – naše společnost má dostatek problémů se závislostí na drogách – alkoholu. Proto si myslím, že legalizace dalších látek (i když méně nebezpečných) by spíše naší společnosti uškodila.
Fungující regulace může situaci zlepšit
Když nejsme schopni zabezpečit řádnou regulaci u současně povolených drog a když má velká část společnosti napříč generacemi zažito, že alkohol není droga a opíjíme se rohlíkem, že žádný problém neexistuje, nejsme připraveni přidat do seznamu legálních látek i relativně méně nebezpečné látky.
Pokud by se uvědomění společnosti zlepšilo a začala fungovat regulace, beze všeho. Vyšší spotřební daň, žádné akční slevy, zákaz reklam, prodej lihovin pouze ve specializovaných obchodech apod. Alespoň nějaké kroky by ukázaly, že Česko to myslí s legálními drogami vážně – povolené, ale za přísných podmínek. Ne jako dnes, kdy to vypadá, že je to společnosti i státu naprosto šumák.
